Novinky z Afriky: únor 2015

Kategorie Afrika | Autor: Jan Skoch, Tomáš Dvořák, Lukáš Němec | 6. 3. 2015 | 0:23

Přehled bezpečnostního dění z afrického kontinentu za měsíc únor.

Pokračující údery dronů

3. 2. 2015: Dalšímu ze série útoků amerických bezpilotních letounů čelil na přelomu měsíce somálský al-Šabab. Vysocí členové militantních islamistů jsou dlouhodobě terčem útoků dronů, v minulém roce tak al-Šabab přišel o Abdishakura Tahliila a Ahmeda Godaneho. Tentokráte byl cílem Yusef Dheeq, vedoucí vnějších operací al-Šababu. Zda byl Dheeq v útoku zabit zůstává nadále nejisté, nicméně při úderu nebyly zaznamenány žádné ztráty z řad civilistů, podotkl americký kontraadmirál John Kirby.

Boko Haram poprvé podnikla útok na území Čadu

13. 2. 2015: Islamističtí militanti ze skupiny Boko Haram uskutečnili poprvé útok v Čadu. Bojovníci překročili hranice ze sousední Nigérie přes Čadské jezero na čtyřech motorových člunech a napadli blízkou vesnici. Následně však byli zatlačeni zpět čadskými vojáky. Čad se také nedávno připojil k vojenské koalici, která má bojovat proti Boko Haram. Součástí koalice je Nigérie, Niger a Kamerun. Islamisté z Boko Haram usilují o vytvoření svého státu na severovýchodě Nigérie, jenž by se řídil islámským právem šaria. Od roku 2009 podniká ozbrojené akce proti ústřední vládě, které si vyžádaly tisíce mrtvých, další miliony lidí byly donuceny opustit své domovy. Plukovník Azem Bermandoua Agouna z čadské armády uvedl, že ozbrojenci zabili jednoho vojáka a další čtyři byli zraněni. Útok se odehrál ve vesnici Ngouboua. Agouna se nezmínil o žádných civilních obětech. Armáda naopak zabila dva útočníky a dalších pět zranila. Obyvatelé vesnice uvedli, že útočníků bylo kolem třiceti a zničili dvě třetiny vesnice. Čadská armáda odpověděla leteckým náletem na pozice militantů a zničila jejich plavidla. Čad má v regionu nejefektivnější armádu. Vede letecké útoky proti militantům i v sousedních zemích, Nigeru a Nigérii. Rovněž rozmístil své jednotky u hraničního Čadského jezera.

Omezení záborů půdy v JAR

14. 2. 2015: Fenomén záboru půdy, tzv. land grabbing, se stává stále aktuálnějším bezpečnostním tématem sužujícím rozvojové země. Dlouhodobé pořízení či pronajmutí velkoplošných zemědělských ploch zahraničními investory a jejich následný „rozvoj“ je častým předmětem nejen akademické kritiky. S legislativním opatřením zabraňujícím zahraničním investorům vlastnit jednotlivě více než dvanáct tisíc hektarů jihoafrické farmářské půdy vystoupil v polovině února prezident Jacob Zuma. Pakliže jednotlivec bude vlastnit hektary půdy nad požadovaný limit, bude přebytek vládou vykoupen a následně redistribuován. Zákon také zakazuje zahraničním subjektům dlouhodobé pronájmy půdy na více než 30 let. Zda budou nová opatření úspěšná nelze s úspěšností predikovat. Stávající africká zkušenost dokazuje, že i přes často úspěšné zavedení velmi striktních zákonů týkajících se půdy, je nejproblematičtějším bodem jejich následné vynucování.

Zahájen proces s bývalým leaderem Čadu

14. 2. 2015: Soud v Senegalu nařídil bývalému čadskému prezidentovi Hissenu Habremu, aby stanul před soudem, kde se má zodpovídat z válečných zločinů, mučení a zločinů proti lidskosti. Soudci u Mimořádné Africké komory (Extraordinary African Chamber) uvedli, že mají dostačující důkazy proti Habremu, který je ve vazbě v Senegalu. Soud byl ustanoven Senegalem a Africkou unií za účelem uskutečnění procesu právě s Habrem, jenž byl zatčen v roce 2013. Je to první proces, při kterém byla použita univerzální jurisdikce v rámci Afriky. Habre (72) je obviněn z tisíců politických vražd, které se udály během jeho prezidentského mandátu během let 1982 až 1990, kdy byl svržen současným prezidentem Idrissem Débym. Sám Habre odmítá veškerá obvinění a neuznává legitimitu samotného soudu. V roce 2008 byl Hissene Habre v Čadu odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti za organizaci armádního převratu v zemi. Soudní proces by měl začít v květnu nebo červnu tohoto roku. Soud bude rozhodovat ve třech soudcích. Dva budou ze Senegalu a třetí bude z jiného členského státu Africké unie. Ten taky povede celé soudní řízení. Habre je přezdívaný jako Africký Pinochet, podle chilského generála, který byl vůdcem represivního režimu v zemi. O jeho vydání se snažila i Belgie, která ho obvinila ze zločinů proti lidskosti a mučení, ale všechny její žádosti o vydání byly odmítnuty.

Demonstrace v hlavním městě Nigeru proti Boko Haram

17. 2. 2015: Tisíce lidí protestovaly v hlavním městě Niamey proti islamistické skupině Boko Haram, která podnikla několik útoků na nigerské území ze sousední Nigérie. Demonstraci vedl nigerský premiér Brigi Rafini a dohlížely na ni policejní jednotky. Existovaly obavy, že by protestující mohli být napadeni sebevražedným atentátníkem z této skupiny. Celá akce se však obešla bez incidentu. Boko Haram zintenzivnila počet útoků v příhraničních oblastech s Nigérií. Samotný pochod skončil před parlamentní budovou, kde prezident Mamahadou Issoufou řekl přihlížejícím, že Niger se stane pro islamisty hrobem. Rovněž oznámil, že nigerské jednotky rozdrtily bojovníky Boko Haam v regionu Diffa, kde mělo být začátkem února zabito 109 islamistů a naopak jen čtyři vojáci a jeden civilista. Demonstranti v Niamey pak uvedli, že věří ozbrojeným složkám, jež mají zabránit tomu, aby se ze země stala základna islamistů.

Vláda Libye urguje zrušení zbrojního embarga kvůli Islámskému státu

19. 2. 2015: Libye požádala Radu bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN), aby zrušila zbrojní embargo. Chce se tak vypořádat s islamisty z organizace Islámský stát a dalšími militanty na svém území. Libyjský ministr zahraničí Mohammed al-Dairi řekl, že by to pomohlo vládě se vyrovnat s rostoucím terorismem. Tuto žádost již stačil podpořit sousední Egypt. Libye má problém se soupeřícími milicemi již od roku 2011. V současnosti navíc panují obavy, že horšící se situace v zemi přimkne bojující milice k jednotkám Islámského státu. Ministr Dairi dále uvedl, že Libye potřebuje rozhodný postoj od mezinárodního společenství, aby se mohla vyrovnat s danou hrozbou. Na zemi je uvaleno zbrojní embargo od roku 2011, kdy byl při tehdejším povstání sesazen dlouholetý vládce Muammar Gaddafi. Egyptský ministr zahraničí Sameh Shoukry uvedl, že jeho země podpoří tuto žádost, jelikož situace v Libyi představuje enormní nebezpečí. Ministr Shoukry rovněž podal návrh na námořní blokádu oblastí, které nejsou pod kontrolou mezinárodně uznané vlády, jež sídli ve městě Tobruk na východě země. Avšak západní diplomaté jsou k těmto požadavkům prozatím zdrženliví, neboť se obávají, že by se zbraně dostaly do rukou bojovníků islamistických milic. Předtím egyptské letecké síly bombardovaly pozice Islámského státu na území Libye. Mělo se jednat o odvetnou akci poté, co organizace zveřejnila video, kde popravila dvacet jedna koptských křesťanů, občanů Egypta. Ti byli unesení v předešlých měsících v libyjském městě Sirta. Egypt pak požadoval mezinárodní intervenci v Libyi.

Vláda v Mali podepsala příměří s rebely

20. 2. 2015: Malijská vláda podepsala příměří s rebely bojujícími na severu země ve snaze ukončit dlouhotrvající konflikt. Rozhovory o mírovém procesu probíhají pod taktovkou Organizace spojených národů (OSN) v Alžírsku. Obě strany se během jednání dohodly na okamžitém přerušení ozbrojených akcí. V Mali probíhala v roce 2013 intervence Francie a dalších evropských států ve snaze zastavit postup islamistických skupin napojených na teroristickou síť Al-kajda na hlavní město Bamako. Islamisté sice byli zastavení a vytlačeni z měst ležících na severu země, přesto zůstali spolu s příslušníky kmene Tuaregů aktivními v boji proti centrální vládě. Dohoda o příměří byla podepsána mezi vládou a aliancí šesti ozbrojených skupin. Cílem rebelů z kmene Tuaregů je utvoření autonomního celku na severu země pod názvem Azawad. To však centrální vláda odmítá. Přesto uvažuje, že by regionu poskytla některé přenesené pravomoci. Rozhovory o příměří konané v Alžírsku pod patronátem OSN trvají od července roku 2014. Dohody o příměří bylo dosaženo až v pátém kole rozhovorů. Toto příměří závisí do jisté míry na vzájemné důvěře, jelikož žádná ze znesvářených skupin nebyla odzbrojena.

Dárek pro „starého pána“

20. 2. 2015: Očekávaného daru se v předvečer svých jednadevadesátých narozenin dostalo symbolu Zimbabwe, Roberu Mugabemu. Evropská Unie opět prodloužila sankce vůči Mugabemu a jeho manželce, týkající se jejich cestování a zmražení prostředků. Dále EU opětovně zakázala dovoz jakýchkoliv zbraní do Zimbabwe. Sankce vůči zimbabwskému vůdci uvaluje EU od roku 2002, a to z důvodu volebních podvodů a porušování lidských práv. Uplatnitelnost sankcí se ovšem zdá být více než problematické vzhledem ke zvolení Mugabeho do čela Africké Unie. Předpokládá se tak, že Mugabemu budou z pozice předsedy AU povolovány výjimky umožňující cestování v rámci EU.

Islámský stát zabil 40 lidí ve městě al-Qubbah v Libyi

20. 2. 2015: Bombové útoky zabily nejméně čtyřicet lidí a další desítky byly zraněny ve městě al-Qubbah, ležícím na východě země. Jednalo se celkem o tři exploze. První byla u čerpací stanice, další u policejní stanice a poslední vybuchla u domu parlamentního mluvčího Agila Salaha. Podezřelými z útoků jsou militanti z organizace Islámský stát. Podle jejich vyjádření by se mělo jednat o odplatu za letecké útoky na jejich pozice, které byly uskutečněny egyptskou armádou. Útok ve městě al-Qubbah je jedním z nejhorších od svržení bývalého vládce plukovníka Muammara Gaddafiho před čtyřmi lety. Samotná Libye je ve stavu chaosu s dvěma vládami, které bojují o kontrolu nad územím země. Podle zdravotníků bylo nejvíce obětí bombových explozí u čerpací stanice, kde stálo mnoho řidičů ve frontě na pohonné hmoty. Předseda parlamentu Agila Salah nebyl v době exploze doma. Jak uvedl, mělo se jednat o odplatu za to, co se stalo ve městě Derna. To se stalo terčem útoku egyptských leteckých sil. Přitom bylo zabito mezi čtyřiceti až padesáti lidí. Al-Qubbah přitom leží na cestě mezi městy Bayda, kde sídli oficiální libyjská vláda a Dernou, jež je pod kontrolou skupin podporujících Islámský stát. Libye se stala padlým státem poté, kdy byl v roce 2011 svržen a zabit tehdejší vládce Gaddafi. Od té doby bojují proti sobě mezinárodně uznaná vláda a jednotlivé milice. Země má dva parlamenty. Ten mezinárodně uznaný sídlí v Tobruku na východě země. Druhý je pod kontrolou milic a sídlí v hlavním městě Tripolisu.

Rozhovory mezi soupeřícími vládami v Libyi pozastaveny

23. 2. 2015: Mezinárodně uznaná libyjská vláda pozastavila svoji účast na rozhovorech pod záštitou Organizace spojených národů (OSN), jejichž cílem je nastolit klid v zemi. Důvodem mají být sebevražedné útoky, ze kterých jsou podezřelí bojovníci organizace Islámský stát. Mluvčí vlády dodal, že útoky ve městě al-Oubbah nebyly odsouzeny druhou vládou, tvořenou islamistickými milicemi. Libye se nachází ve stavu chaosu, kdy každá ze stran bojuje o zisk legitimity. OSN v této souvislosti vyzvala obě strany k rozhovorům, jež jsou vedeny v sousedním Maroku. Dalším důvodem pozastavení rozhovorů může být i fakt, že by mezinárodní společenství tlačilo libyjské představitele, aby začlenili islamisty do budoucí vlády jednoty. Spojené státy americké vyzvaly libyjské představitele, aby přehodnotili svůj postoj, jelikož by to mohlo mít negativní následky.

Nejdelší zajetí u konce

27. 2. 2015: Téměř pět let byla somálskými piráty držena skupina thajských námořníků z rybářské lodě zajaté v roce 2010. Konec února přinesl propuštění čtveřice za dosud neznámých podmínek. V oblasti Afrického rohu tak zůstává v zajetí pouze jediná posádka FV Naham 3 čítající 26 osob, která byla zajata v roce 2012. Od roku 2011 znatelně ubývá incidentů spojených s fenoménem pirátství, k těmto výsledkům přispívají také čeští vojáci působících v misi EU-NAVFOR – Atalanta.

pirates

Zdroj obrázku: Eunavfor

Volby v Lesothu

28. 2. 2015: Na poslední únorovou sobotu připadly volby v „horském království“, africkém Lesothu. Předčasné volby se konaly v návaznosti na srpnové události údajného státního převratu, při kterých předseda vlády Lesothského království, Thomas Motsoahae Thabane, opustil zemi z důvodu obav o vlastní život. Výsledky voleb, v nichž má volební právo 1,2 milionů obyvatel, budou známy na začátku března.

Kritická situace v Madagaskaru

28. 2. 2015: Povodně, které od začátku roku sužovaly velkou část jihovýchodu Afriky, v únoru naplno udeřily na Madagaskaru. Ostrovní stát zasáhla v polovině měsíce tropická cyklóna Bingiza, která ještě prohloubila kritickou situaci místních obyvatel. Jenom v okolí hlavního města Antanarivo zemřelo 14 lidí a dalších 24 tisíc přišlo o domov. Dešťové srážky dosahují nevídaných hodnot a tento stav by měl pokračovat až do konce března.

Jan Skoch, Tomáš Dvořák a Lukáš Němec, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

video Fault Lines: On the Front Lines with the Taliban

Aktuálně


iDNES

    Warning: simplexml_load_file(http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss): failed to open stream: HTTP request failed! HTTP/1.1 503 Service Temporarily Unavailable in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file(): I/O warning : failed to load external entity "http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss" in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 41

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení

Anketa

Jaký bude osud Iráku?

Výsledky
Nahrávání ... Nahrávání ...

Spolupracujeme

Centrum pro bezpečnostní a strategická studia
C4SS
Jakub Janda
Project ARES