Cesta k normalizaci japonských ozbrojených sil ve druhé polovině druhé dekády 21. století

Kategorie Studie, Vojenství a strategie, Východní Asie | Autor: Tomáš Zwiefelhofer | 1. 9. 2015 | 16:34

Abstrakt

Uvedený příspěvek pojednává o změnách podoby Japonských ozbrojených sil. Tyto síly procházejí strukturálními změnami, ale i změnami technickými. Právě technické změny jejich výzbroje značí potenciální odklon od pacifistické dráhy, na které se Japonsko nachází od konce druhé světové války. Zmíněný vývoj je ovlivněn zejména vnějšími faktory, mezi které patří hlavně špatné vztahy Japonska se svými sousedy. Zahraniční politika vůči sousedům je totiž často zatížena územními spory či historickými animozitami. Na druhou stranu normalizace ozbrojených sil a jejich zapojení do mezinárodních zbrojních programů (např. Joint Strike Fighter) je motivována rovněž potenciálním ekonomickým oživením.

Autor: Tomáš Zwiefelhofer je studentem 2. ročníku bakalářského cyklu oboru Bezpečnostní a strategická studia a oboru Mezinárodní vztahy FSS MU Brno. Rovněž je členem redakce studentského portálu Sekuritaci.cz.

Úvod

V současné době si začíná politická reprezentace Japonska stále více uvědomovat, v jak nevýhodné pozici se nachází vzhledem ke svým sousedům v regionu. Nevýhodnou pozici zaujímá hlavně kvůli své pacifisticky orientované legislativě, která byla vytvořena po ukončení druhé světové války.

Tato práce si klade za úkol nastínit budoucí vývoj jednotlivých složek Japonských sil sebeobrany v následujících pěti až šesti letech, tváří v tvář hrozby ze strany vzrůstající moci Číny, programu zbraní hromadného ničení (WMD) v KLDR, či pirátství a terorismu. Kvůli této situaci lze předpokládat odklon Tokia od pacifistické ústavy, implementované Spojenými státy americkými po druhé světové válce, ve směru stát se plně suverénním („normálním“) státem. Zmíněný odklon lze čekat na příklad v uvolňování exportu zbraní, či ve snaze získat nové schopnosti pro Japonské síly sebeobrany.

Cílem této práce je analyzovat změny v japonských OS v období od roku 2010 do současnosti, a na základě koncepčních dokumentů shrnout a popsat změny ve struktuře OS, které jsou naplánovány od roku 2014 dále. Dalším cílem je popsat jednotlivé zbrojní projekty, jejichž cílem je do budoucna rozšířit schopnosti Japonských sil sebeobrany (JSDF). V závěru práce se bude nacházet estimace vývoje JSDF v dalších letech.

1.   Současná situace

Japonsko je ve velice složité situaci, je obklopeno státy, se kterými má územní spory, nevyřešené otázky z minulosti, a vzhledem k rostoucí militarizaci regionu je znevýhodněno svojí ústavou (viz. níže). Jediný aspekt, který drží region východní Asie pohromadě, je bezesporu mezinárodní obchod, ze kterého profitují všechny země.

1.1. Korejská republika

Mezi Tokiem a Soulem panují napjaté vztahy, zejména z důvodu japonských etnických čistek v Koreji během druhé světové války a z důvodu nevyřešených územních sporů, např. Dokdo/Takeshima [1]. I přes to všechno se jedná o nejbližšího „spojence“ Japonska v regionu východní Asie (záměrně v tomto případě vynechávám Spojené státy z důvodu vzdálenosti). Tokio ve svých dokumentech cílí na zlepšení vztahu s Korejskou republikou. Zlepšení vzájemných vztahů probíhá i na úrovni bezpečnosti, konkrétně v podobě pořádání námořních cvičení, participaci na mezinárodních cvičeních vedených USA nebo dohodě o logistické pomoci [2].

1.2. Ruská federace

Japonsko se vůči Rusku nachází v poněkud zvláštní pozici. Oba státy spolu obchodují, navzájem se respektují, podílejí se dokonce na společných projektech v oblasti průzkumu výskytu nerostného bohatství v Pacifiku, přesto se však nacházejí de iure ve válečném stavu, protože nedošlo k podepsání mírové smlouvy [3]. K podpisu mírové smlouvy nedošlo zejména kvůli sporům o Kurilské ostrovy (tamtéž). I přes občasné narušení vzdušného prostoru Japonska nejsou společné vztahy nějak extrémně vyhrocené. V otázkách bezpečnosti plánuje Tokio posilovat vzájemnou důvěru zejména prostřednictvím společných cvičení [2].

1.3. KLDR

Režim Severní Koreje představuje pro Japonsko hrozbu v podobě zbraní hromadného ničení. V Japonské obranné koncepci představují největší hrozbu balistické rakety KLDR, kvůli geografické blízkosti obou států. Tyto balistické rakety mohou kromě konvenčních hlavic sloužit jako prostředek dopravy hlavic vybavených pro šíření zbraní chemických, či biologických, nebo mohou dopravit hlavici jadernou. V současné době není Severní Korea vázána smluvně k restrikcím týkajících se chemických nebo jaderných zbraní [4]. Ohrožení tímto druhem zbraní má vliv na formování JSDF v obranné koncepci Japonska viz. níže.

1.4. Čínská lidová republika

Kontinentální Čína se svým hospodářským růstem přitvrzuje svojí asertivní zahraniční politiku. V regionu východní a jihovýchodní Asie má několik územních sporů. S Japonskem vede dlouhotrvající spor o ostrovy Senkaku/Diaoyu [5], který se stále víc vyostřuje jednostrannými akcemi obou stran [6].  K uvedenému sporu se váží incidenty porušení japonské suverenity ze strany Číny na moři a ve vzduchu. Kvůli těmto incidentům, územním sporům a nárůstu Čínské hardpower hraje Čína klíčovou roli v otázce normalizace japonských OS.

1.5. Spojené státy americké

USA je bezesporu největším spojencem Japonska. Toto spojenectví trvá již od počátků studené války, ovšem je také částečně příčinou toho, proč Japonsko nevystupuje na poli bezpečnosti jako suverénní stát. Po druhé světové válce bylo Japonsko nuceno do své nové ústavy zakomponovat prvky, které garantovaly, že se znovu nevydá na cestu agresora, který by mohl destabilizovat region. Tyto prvky jsou obsaženy konkrétně v článku devět japonské ústavy. Zakazují Japonsku na příklad vlastnit ofensivní zbraňové systémy (balistické rakety, ZHN, strategické bombardéry atd.), brání exportu japonských zbraní do jiných států a jsou také důvodem, proč se ozbrojené síly jmenují „Japonské síly sebeobrany“ [2]. Tokio se na začátku studené války soustředilo pouze na obranu, tak jak mu ukládala ústava, a o odstrašení případných agresorů se staraly Spojené státy, což umožnilo Japonsku soustředit se na ekonomickou obnovu země [7].

Spojené státy mají od druhé světové války dislokované jednotky na území Japonska. Místní základny USA měly strategický význam zejména v období studené války, nicméně ve světle vzrůstající moci Číny mohou opět nabrat na důležitosti. I přes ojedinělé incidenty si Japonsko uvědomuje důležitost spojeneckého svazku s USA, a v obranných dokumentech hraje tento svazek stěžejní roli.

2.   Faktory ovlivňující směřování japonských OS z let 2010-2014

V roce 2008 postihla Japonsko globální finanční krize, stejně tak jako celý svět. Rok 2010 je rokem, kdy se Japonsku podařilo dostat výkon svého hospodářství do zelených čísel [8], nicméně snižování výdajů na obranu se zastavilo až v roce 2013 [2], a od roku 2013 výdaje na obranu stabilně stoupají, i když procentuálně nejsou ve vztahu k HDP nijak vysoké (kolem 1 % HDP).

V těchto letech došlo rovněž k vyostření výše zmíněných územních sporů s Čínou. Také došlo k představení nových čínských zbraňových systémů, které mění rovnováhu v regionu (např. zprovoznění letadlové lodě[M1] [C2] , či představení raket designovaných pro ničení letadlových lodí [9]).  Ze strany KLDR došlo v tomto období k zatím poslednímu jadernému testu, testu balistických raket a k eskalaci napětí v regionu, zejména se svým jižním sousedem.

V roce 2011 postihlo Japonsko ničivé zemětřesení, které je dnes neodmyslitelně spojeno s havárií v jaderné elektrárně Fukušima. Tato tragická živelní katastrofa nicméně posloužila JSDF jako příležitost se ukázat, podobně jako u nás AČR při ničivých povodních v roce 2002. Popularita JSDF stoupla na rekordní příčky, kdy se v roce 2011 těšili OS přízně u 90% populace, což vyústilo i v rekordní zájem o službu v OS [10].

Významným krokem pro normalizaci Japonska ve sféře bezpečnosti byla zpráva ze začátku letošního roku, ve které byl zveřejněn zájem a ochota Tokia uskutečnit prodej letadel US-2 do Indie. Tento obchod se dohadoval již od roku 2011, v cestě mu však stály tlaky Číny, ale zejména zákaz exportu zbraní ze strany Japonska, implementovaný v roce 1967 [11]. Kromě vykročení směrem k normalizaci a potenciálním ziskům plynoucích ze zbrojních zakázek, se jedná o historický milník Japonsko-Indické spolupráce. Tato spolupráce by mohla v budoucnu působit jako jakási protiváha Číny.

3.   Trendy ve výstavbě JSDF

V roce 2011 došlo k uveřejnění nové vojenské doktríny s názvem „dynamic defense“ [10]. V rámci této doktríny by mělo dojít k rozšíření schopností Japonských sil sebeobrany, investice do high-tech výzkumu, větší participaci na mezinárodních námořních cvičeních, a daleko pružnější schopnosti bránit se před případným obsazením některých ze vzdálených ostrovů. Pružnější reakci na potenciální útok by mělo zajistit zřízení centrálního velení. Tento krok by měl vést k zjednodušení komunikace mezi jednotlivými složkami ozbrojených sil. Na přiloženém obrázku č.1 [2] je demonstrována změna komunikačních kanálů (vlevo současný stav, vpravo po zřízení centrálního velení). Patrné je hlavně zjednodušení v komunikaci mezi jednotlivými částmi OS.

obr 1

Obr. č.1 [2]

3.1. Japan Ground Self-Defense Force

JGSDF je pozemní složkou Japonských sil sebeobrany, jedná se tedy o armádu v klasickém slova smyslu. Rovněž je to početně nejrozsáhlejší složka v rámci JSDF. Hlavním úkolem JGSDF je zabezpečení pobřeží a v kombinaci s letectvem a námořnictvem má na starosti zabezpečení vzdušného prostoru (na úrovní střel země vzduch). Dalším úkolem, který je zdůrazňován zvláště po živelní katastrofě v roce 2011, je právě humanitární činnost v takovýchto případech.

Nejpodstatnější změnou je přeměna stávajících dvou divizí a dvou brigád, na divize a brigády rychlého nasazení a zřízení obojživelné brigády rychlého nasazení. Obojživelná brigáda je budována po vzoru americké námořní pěchoty (USMC). Jejím účelem je pružnějšího nasazení jak v případě živelní katastrofy, tak v případě obsazení vzdálených japonských ostrovů. Během budování těchto obojživelných sil vychází Japonsko z blízkých vztahů Washington-Tokio. První japonští „mariňáci“ procházejí výcvikem v USA na základnách USMC, a po boku USMC participovali i na největším námořním cvičením RIMPAC [12]. Japonsko také nakoupilo stejná obojživelná vozidla [13] pro dynamické testování a má v plánu jimi vybavit obojživelnou složku JGSDF.

V rámci rozpočtu probíhá postupná obměna pozemní techniky, při které jsou starší kusy obsahující zahraniční hardware nahrazovány moderními stroji vyrobenými s větším podílem japonského hardwaru. [14]

Výhledově plánuje japonské ministerstvo obrany posilovat schopnosti JGSDF v oblasti obrany. V rozpočtových kapitolách jsou vyčleněny peníze na modernizaci kompletů PVO Patriot, které, využívá spolu s JASDF, na standard PAC3 [10]. Dále je financován vývoj radarů schopných odhalit stealth letouny a rychle letící objekty (balistické střely). Kromě radarů jsou vyvíjeny i moderní, čistě japonské střely země-vzduch. V rámci obranných úkolů JGSDF  byl zadán požadavek na vývoj protilodních střel k ničení „large vessels like carriers“ [12] [15]. Zde je nasnadě porovnání s prostředím, ve kterém se Tokio nachází. Posilování pozemní PVO je odůvodněno zejména hrozbou severokorejských balistických raket. Na druhou stranu výzkum střel k likvidaci „větších lodí“ konkrétní hrozbu postrádá. Nicméně vzhledem k uživatelům letadlových lodí v regionu východní Asie formulka „large vessels like carriers“ implikuje čínské letadlové lodě.

Jako další dlouhodobé projekty lze uvést výzkum obleků, které vojákům poskytnou zvýšenou sílu a vytrvalost či modernizaci vrtulníků (Japan Defense 2014). V dlouhodobých plánech je také zájem získat pro JGSDF konvertoplány V-22 Osprey [16]. V současné době již bylo objednáno prvních 17 kusů, a lze předpokládat, že počet strojů V-22 bude růst, a že se také objeví i v jiných složkách JSDF [17]

3.2. Japan Air Self-Defense Force

Stejně jako pozemní síly a námořnictvo, má letectvo na starosti obranu vzdušného prostoru. Tu JASDF zajišťuje zejména prostřednictvím svých bojových strojů F-2[18], F-15 a F-4. Uvedené typy těchto strojů prošly modernizací, a první dva stále procházející vylepšeními, která si kladou za cíl rozšířit možnosti jejich nasazení. Jednalo se na příklad o úpravy pro nasazení proti pozemním cílům, instalace systémů nočního vidění, nebo zdokonalení systémů ochrany letadla či instalaci průzkumných kontejnerů [19] [20].

I přesto, že F-2 a F15 jsou kvalitní stroje, modernizacemi udržované na úrovni strojů generace 4+, Tokio aktivně vyvíjelo snahu získat letouny generace páté.  První snahou Japonska získat letouny páté generace byl požadavek na nákup downgradeované verze stroje F-22 Raptor v roce 2006. Této žádosti nebylo vyhověno z důvodu americké legislativy, která export těchto letounů zakazuje [21]. Poté co ani další pokusy o získání Raptora neuspěly, rozhodlo Japonsko o ustanovení programů F-X v rámci něhož měl být vybrán nástupce za staré stroje F-4, a ATD-X který slouží pro výrobu technologického demonstrátoru pro čistě japonský stroj páté generace. Program F-X vyhrál v roce 2011 letoun F-35A (verze s klasickým startem), čímž se Tokiu usnadnila cesta k výrobě svého stroje v programu ATD-X. V rámci nákupu strojů F-35A dojde k transferu určitých technologií do Japonska. Stroje, které JASDF obdrží, by měly mít až 40% hardwaru vyrobeného v Japonsku [21].

Transfer technologií čelí nicméně legislativním překážkám. Tou největší překážkou je výše zmíněný zákon z roku 1967 zakazující export japonského vojenského hardwaru do zahraničí. I přesto, že japonské firmy budou vyrábět hardware hlavně pro stroje dodané pro JASDF, nelze vyloučit jejich podíl na mezinárodním projektu v rámci kterého je F-35 vyráběn [21]. Zde je vidět další impulz pro změnu legislativy, která by na jedné straně usnadnila domácím firmám činnost v programu dodávek strojů F-35A pro JASDF, a na druhé straně by prospěla domácímu průmyslu, který by se mohl do tohoto programu zapojit v mnohem větší míře.

Pro JASDF je také klíčová schopnost tankovat své stroje za letu a proto v uvedeném období došlo k jejímu rozšíření. Za účelem zlepšení schopnosti hlídkovat ve vodách kolem japonských ostrovů se do budoucna počítá s novými vzdušnými tankery a také rozšířením počtu letadel E-767 AWACS [2]. Schopnost tankovat své letouny za letu a tím jim prodloužit dolet rovněž naznačuje měnící se charakteristiku japonských OS směrem k možnosti jejich expedičního využití.

3.3. Japan Maritime Self-Defense Force

Námořnictvo přispívá do vícepatrového systému japonské protivzdušné obrany hlavně křižníky vybavenými americkým systémem Aegis. JMSDF pracuje usilovně na rozšíření počtu křižníků vybavených tímto systémem, stejně tak jako na modernizaci antiraket SM-3, které systém Aegis používá [2].

Dalším úkolem je ochrana vod obklopujících japonské ostrovy. Tento úkol je významný zejména vzhledem k územním sporům o ostrovy, které vede Tokio se svými sousedy. Nejvyhrocenějším sporem, kde již došlo k potyčkám hlídkových lodí a k průniku jaderné ponorky do japonských vod, je spor s Čínou o ostrovy Senkaku/Diaoyu [23].

Japonsko je z drtivé většiny ekonomicky závislé na importu surovin. Většina těchto surovin proplouvá nestabilními oblastmi, které jsou sužovány pirátstvím (Hormuzský průliv, Malacký průliv) nebo územními spory regionálních aktérů (Jihočínské moře) [24]. Proto je jedním z hlavních úkolů JMSDF ochrana životně důležitých obchodních tras. Kvůli ochraně těchto tras a zmíněným územním sporům má Tokio v plánu modernizovat značnou část flotily a pořídit nové jednotky.

Tokio se od začátku studené války těšilo z výhod obranné spolupráce se Spojenými státy. Zatímco některé z úkolů JMSDF pomáhalo různé míře vykonávat námořnictvo Spojených států (US Navy),  JMSDF se vždy soustředilo na protiponorkový boj (ASW) [25]. ASW zůstává i dnes mezi hlavními úkoly JMSDF. Jeho plnění je dosaženo, kromě vlastních ponorek, za pomocí helikoptér operujících z palub lodí JMSDF a pátracích letadel. Japonské námořnictvo si uvědomilo stěžejní roli vrtulníků, a proto se snažilo od počátku studené války získat schopnost operovat s nimi z palub lodí a později dbalo na rozšíření jejích počtu (tamtéž). Tato tendence stále trvá, a dostala se do stádia, kdy JMSDF získalo lodě, jejichž hlavním úkolem je sloužit jako nosič vrtulníků.

JS Hyuga je první lodí, která sice nese původní označení „vrtulníkový křižník“, nicméně svojí stavbou se diametrálně liší od třídy předešlé. JS Hyuga na první pohled připomíná menší letadlovou loď. Paluba se vyznačuje plochou pro vrtulníky a na jejím okraji se nachází řídící ostrov, tak jako u letadlových lodí. Oproti starší třídě má více než dvojnásobný výtlak a chybí zde těžká kanónová výzbroj [25].

V tomto trendu z první dekády dvacátého prvního století JMSDF pokračuje i nadále. Dvě lodě třídy Hyuga doplní další dvě lodě sesterské třídy Izumo. První z lodí této nové třídy JS Izumo, která by měla vstoupit do plného operačního nasazení v roce 2015, se vyznačuje zvětšenou letovou plochou a přítomností bočního výtahu pro vrtulníky. Další loď této třídy by mněla být spuštěna na vodu v roce 2015 [25]. Porovnání obou lodí je vidět na obrázku č.2 [25] (třída Hyuga vlevo, Izumo vpravo).

obr2

Obr. č. 2 [25]

Potenciálně by Japonsko mohlo nakoupit další stroje F-35 ale ve verzi s kolmým startem a přistáním (F-35B). Na přiloženém obrázku č.2 je vidět konstrukce lodě Izumo v porovnání s třídou Hyuga. Třída Izumo má navíc boční výtah, který nahrává použití letadel s kolmým startem.

Tokio by tak získalo schopnost nasazovat svá letadla libovolně dle své potřeby, nezávisle na pozemní infrastruktuře. Tato schopnost by mohla být využita jak při obraně ostrovů, tak i v participaci potenciálního systému kolektivní obrany. Japonsko bude nepochybně snažit tuto kapacitu získat, i navzdory své legislativě. Pokud nedojde přímo ke změně ústavy, bude tento problém Tokiem vyřešen např. oficiální klasifikací lodi, která se vyhne pojmu „aircraft carrier“.

Kromě výše uvedených úkolů je potřeba zmínit zásah JMSDF v případě živelní katastrofy. Stejně jako všechny ostatní složky JSDF se i námořnictvo zasloužilo o zvládnutí ničivého zemětřesení, které doprovázela tsunami v roce 2011. Úkolem JMSDF v tomto případě je hlavně pomoc při distribuci materiálu a personálu, monitorování situace a případné záchranné operace.

Dalšími trendy v organizaci JMSDF je posilování počtu a modernizace hlídkových letounů a vrtulníků, vývoj nových protilodních zbraní, zdokonalování sonarů ponorek či snaha o vývoj potenciálních dronů, které by mohly být použity v ASW. Za zmínku stojí ještě pobídka, uveřejněná v návrhu na rozpočet pro rok 2015, na průzkum množných technologií pro konstrukci railgunů [26] pro lodě.

3.4. Japonsko a jaderné zbraně

Japonsko patří ke světové špičce v technologiích souvisejících s jadernou energetikou. Je to logicky dané slabou, v podstatě neexistující, surovinovou základnou Japonska. V současné době vlastní Japonsko přes 42 tun plutonia, vzniklých z produkce jeho jaderných elektráren [27]. Toto číslo by mělo dosáhnout až na 110 tun v roce 2020.

Zásoba materiálu, kapitálu a know-how činí z Japonska zemi, která by s výrobou odstrašujícího potenciálu neměla výraznější problémy. I přes vlastnictví JZ Čínou, Ruskou federací a nově i KLDR, nevyvíjelo a nevyvíjí Tokio snahy získat zbraně podobného typu. Zbraně hromadného ničení zakazuje Japonská legislativa, a v současné době by toto rozhodnutí nepodpořilo ani obyvatelstvo. I když vývoj JZ v Japonsku není momentálně na pořadu dne, je nutné počítat s Japonskem, jako se zemí, která tyto kapacity může kdykoliv v krátkém časovém úseku získat.

Závěr

Japonsko je, částečně i svým přičiněním, ve značně nevýhodné situaci, region se začíná militarizovat a tato ostrovní země na to nemůže adekvátně odpovědět kvůli vlastní legislativě. Vzhledem k tomu, že japonští státnici si uvědomují tuto disparitu, směřují svojí politiku k uvolnění svazujících legislativních opatření. I přesto, že se zatím jedná spíše o volnější interpretaci legislativy, lze předpokládat v budoucnu zásadní změny. Tyto změny budou na jedné straně odůvodněny hrozbou zvenčí, na straně druhé pomohou Japonsku dostat se na úroveň, kdy bude moci tvořit svojí bezpečnostní politiku standardně, jako kterýkoliv jiný stát v jeho sousedství.

V otázce mezinárodních vztahů se již dnes snaží Tokio navázat hlubší spolupráci se spojenci Spojených států, a to zejména s Austrálií [2]. Lze předpokládat, že za úkolem vyvažování Číny v rovině bezpečnosti vznikne nové bezpečnostní uskupení, ve kterém bude Japonsko po boku Austrálie a dalších spojenců USA, nebo dojde k rozšíření paktu ANZUS. I přes efekt společné hrozby v regionu a pojícího elementu v podobě Spojených států bude muset toto nové uskupení pracovat na překonání historických animozit z období druhé světové války. Zejména zlepšení vtahů Tokio-Soul je jednou z největších výzev pro japonskou zahraniční a bezpečnostní politiku jednadvacátého století.

Pozice Japonska, která by umožnila exportovat své zbraňové systémy do zahraničí, by mohla výrazně pomoci japonské ekonomice. Země, která se orientuje zejména na high-tech odvětví průmyslu, by mohla do budoucna pomoci zaplnit např. trh s dnes populárními bezpilotními prostředky všeho druhu. V současné době jsou vyčleněny prostředky na výzkum podvodních dronů viz. výše, a zároveň se v obranné koncepci a rozpočtových dokumentech objevuje plán zakoupit 3 bezpilotní prostředky pro posílení ISR, americké stroje Globalhawk. Pokud by zde došlo k větší objednávce obsahující transfer technologií, tak by to znamenalo, že Japonsko může tento trh začít dobývat mnohem dříve.

Prioritou ve výstavbě OS je úspěšné dokončení japonské námořní pěchoty. I když tento krok může čelit kritice zvenčí, protože konkrétní vzor, jímž je USMC, je používán jako ofensivní expediční element ve všech válečných dobrodružstvích USA. Tokio tímto krokem získá nejenom vyloďovací kapacity pro obranu svých ostrovů, nebo pro pomoc při živelních katastrofách, ale získá tím i kapacity pro obranu, které bude také schopné nabídnout do případného systému kolektivní obrany.

Dalším ambiciózním programem, je program ATD-X. Schopnost vyrábět vlastní moderní zbraňové systémy, jako třeba bojové letouny je brána jako jakýsi index prestiže a moci států (proto např. Francie vyvinula na vlastní náklady letoun Rafale). V tomto lze spatřovat na jedné straně paralelu s Francií a na straně druhé neexistující dvoumotorový stroj páté generace, který by si Japonsko mohlo pořídit. První testovací let technologického demonstrátoru programu ATD-X by se měl dle portálu ainonline.com uskutečnit do konce roku. Vzhledem k tomu, že se tak zatím nestalo, lze předpokládat, že ani tomuto programu se nevyhnou problémy, které potkaly každý vývoj strojů páté generace. Důležitost tohoto programu podtrhuje i enormní porce financí, které jsou v rámci rozpočtu tomuto programu vyčleněny.

Stíhací letoun F-35A byl sice slabou náhradou za požadovaného Raptora, nicméně zapojení japonských dodavatelů do programu JSF kladně ovlivní japonskou ekonomiku. Vzhledem k tomu, že v rámci nákupu strojů F-35 plánuje podle rozpočtových návrhů japonská vláda vystavět i výcvikové centrum, se dá předpokládat, že by mohl být počet těchto strojů v budoucnu navýšen.

Celá tato cesta za suverénní politikou Japonska se děje s tichým souhlasem Spojených států, pro které je Japonsko klíčovým spojencem v Pacifiku. Od nástupu prezidenta Obamy se Spojené státy soustřeďují více na region jihovýchodní a východní Asie a silný spojenec, který jim bude pomáhat vyvažovat Čínu je v jejich zájmu.

Všechny dosavadní činy Japonska včetně participace v misích v Iráku a v Afghánistánu svědčí o změnách bezpečnostní politiky Tokia [28]. Na pořadu dne není otázka, jestli Japonsko bude mít suverénní bezpečnostní politiku, ale spíše kdy jí bude mít. Do konce této dekády udělá Japonsko nepochybně vše proto, aby se zbavilo stigmatu druhé světové války, jehož dozvuky staví tuto zemi do nebezpečné situace.

Seznam použitých zkratek

ANZUS           Obranný pakt uvedených zemí (akronym) Austrálie, New Zeland, United States

ASW               Anti Submarine Warfare

CWC               Chemical Weapons Convention

JASDF            Japan Air Self-Defense Force

JGSDF            Japan Ground Self-Defense Force

JMSDF            Japan Maritime Self-Defense Force

JS                    Japanese Ship

JSDF               Japan Self-Defense Force

JSF                  Joint Strike Fighter

JZ                    Jaderné zbraně

NPT                 Non Proliferation Treaty

OS                   Ozbrojené Síly

PVO                ProtiVzdušná Obrana

SAR                Search And Rescue

USMC             United States Marine Corps

WMD              Weapons of Mass Deastruction

Zdroje

[1] BOWMAN, Garret. Why now is the time to resolve the Dokdo/takeshima dispute. Western Reserve Journal od Internetional Law, vol. 46, iss. 1/2, pp. 434-462, 2013, ISSN 0008-7254, Online, [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://eds.a.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=f3e57c26-e4e5-44d4-9135-835a0654cdc9%40sessionmgr4001&vid=0&hid=4208

[2] JAPANESE MINISTRY OF DEFENSE. Japan Defense 2014. 2014, Online, [cit. 2014-11-26].  Dostupné z: http://www.mod.go.jp/e/publ/w_paper/2014.html

[3] KIMURA, Hiroshi. The Kurilian knot: The history of Japanese-Russian Border Negotiations. Stanford: Stanford Univesity Press. 2008, 240p, ISBN: 9780804758352.

[4] NPT Members: http://disarmament.un.org/treaties/t/npt – U KLDR nedošlo k prodloužení

CWC mebers: http://www.opcw.org/about-opcw/member-states/

[5] FRAVEL, Taylor, M. Explaining Stability in Senkaku (Diaoyu) Islands Dispute. In. Curtis G. Et al. Getting the Triangle Straight: Managing China-Japan-US Relations pp. 145-167, 2001.

[6] Ustanovení čínské ADIZ nad ostrovy –  http://www.defensenews.com/apps/pbcs.dll/article?AID=2013311250024

Nákup ostrovů japonskou vládou –  http://www.defensenews.com/apps/pbcs.dll/article?AID=2013311250024

[7] Tzv. Jošidova doktrína

[8] WORLDBANK. 2014 Online, [cit. 2014-11-26].  Dostupné z: http://databank.worldbank.org/data/views/reports/chart.aspx

[9] SHERIDAN, Michael. US fleet rattled by China’s carrier killer. In: Sunday Times The. pp. 27-27, 2013. Online, [cit. 2014-11-26].  Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=bwh&AN=7EH70623697&lang=cs&site=eds-live&scope=site

[10] STRATFORD ANALYSIS. The Driving Forces Behind Japan’s Remilitarization. Pp. 42-42 2012. Online, [cit. 2014-11-26].  Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bth&AN=87597015&lang=cs&site=ehost-live

[11] PANDA, Ankit. India Will Buy 15 Amphibious Aircraft From Japan: So What? The Diplomat. 2014. Online, [cit. 2014-11-26].  Dostupné z:  http://thediplomat.com/2014/01/india-will-buy-15-amphibious-aircraft-from-japan-so-what/

[12] JAPANESE MINISTRY OF DEFENSE. Defense Programs and Budget of Japan – Overview of FY2014 Budget. 2014, Online, [cit. 2014-11-26].  Dostupné z: http://www.mod.go.jp/e/d_budget/index.html

[13] AAV7RAM/RS

[14] Případ náhrady tanků Type-90 tanky Type-10

[15] JAPANESE MINISTRY OF DEFENSE. Defense Programs and Budget of Japan – Overview of FY2015 Budget – Request. 2014, Online, [cit. 2014-11-26].  Dostupné z: http://www.mod.go.jp/e/d_budget/index.html

[16] Tyto stroje používá i vzor japonské námořní pěchoty, USMC

[17] DREW, James. JAPAN TO BUY V-22 OSPREY, E-2D HAWKEYE, RQ-4B GLOBAL HAWK IN 2015. In. Inside the Pentagon’s Inside the Air Force. 2014, Online, [cit. 2014-11-26].  Dostupné z:  http://search.proquest.com/docview/1628086412/634B8FE77CFD41DDPQ/3?accountid=16531

[18] Japonská verze stroje F-16 od Mitsubishi industries. Od F-16 se liší již od pohledu většími a jinak tvarovanými křídly.

[19] JAPANESE MINISTRY OF DEFENSE. FY2012 Budget. 2014, Online, [cit. 2014-11-27].  Dostupné z: http://www.mod.go.jp/e/d_budget/index.html

[20] JAPANESE MINISTRY OF DEFENSE. FY2013 Budget. 2014, Online, [cit. 2014-11-27].  Dostupné z: http://www.mod.go.jp/e/d_budget/index.html

[21] DEFENSE INDUSTRY DAILY. Japan’s Next F-X Fighters: F-35 Wins Round.2014, Online, [cit. 2014-11-27].  Dostupné z:http://www.defenseindustrydaily.com/f22-raptors-to-japan-01909/

[22] Které by zároveň měli být schopny jednoduché konverze na transportní letouny.

[23] WIEGAND, Krista, E. Studies in Security and International Affairs : Enduring Territorial Disputes : Strategies of Bargaining, Coercive Diplomacy, and Settlement. Athens: University of Georgia Press 331p,  2011. ISBN 978-0-8203-4190-3.

[24] WAISOVÁ, Šárka. a kol. Atlas mezinárodních vztahů. Prostor a politika po skončení studené války. Plzeň: Aleš Čeněk. 158s, 2007. ISBN 978-80-7380-015-4.

[25] Koda, Yoji. NEW CARRIER RACE? Strategy, Force Planning and JS Hyuga. Naval War College, Summer 2011. Vol. 64, No.3. 2011 Online, [cit. 2014-11-27].  Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=62288775&lang=cs&site=ehost-live

[26] Zbraň, která střílí projektily na základě elektromagnetického pole, nikoliv na principu vystřelení projektilu výbuchem. FLETCHER, Seth. NAVY TESTS 32-MAGAJOULE RAILGUN. BUT WHAT’S WITH ALL THAT FIRE? 2008. Online, [cit. 2014-11-28].  Dostupné z: http://www.popsci.com/military-aviation-space/article/2008-02/navy-tests-32-megajoule-railgun

[27] LEE, Dennis. A Nuclear Japan. The Push for Weaponization. Harward International Review. Vol. 35, Iss. 1, pp. 8-9, 2013. ISSN 07391854.  Online, [cit. 2014-11-28].  Dostupné z:http://eds.a.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=5f0bd6d0-d747-4532-8e2f-9778a1a4568e%40sessionmgr4003&vid=1&hid=4208

[28]. MIYAGI, Yukiko. Foreign Policy Making Under Koizumi: Norms and Japan’s Role in the 2003 Iraq War. In. Foreign Policy analysis, vol. 5, is 4, pp. 349-366. 2009. ISSN 17438586 Online, [cit. 2014-11-16].  Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1743-8594.2009.00097.x/pdf

video Fault Lines: On the Front Lines with the Taliban

Aktuálně

ČT 24

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/rss/hlavni-zpravy/:1: parser error : Document is empty in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/rss/hlavni-zpravy/:1: parser error : Start tag expected, '<' not found in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 27

iDNES

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss:1: parser error : Document is empty in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss:1: parser error : Start tag expected, '<' not found in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 41

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení

Anketa

Jaký bude osud Iráku?

Výsledky
Nahrávání ... Nahrávání ...

Spolupracujeme

Centrum pro bezpečnostní a strategická studia
C4SS
Jakub Janda
Project ARES