Co všechno přinesou chystané změny v jihokorejské armádě?

Kategorie Komentáře, Odborné, Východní Asie | Autor: Michael Myklín | 17. 4. 2014 | 18:46

Komentář ke koncepci chystané reformy jihokorejských ozbrojených sil představené začátkem března.

Na tiskové konferenci byla na začátku března představena koncepce chystané reformy jihokorejských ozbrojených sil, jejíž součástí je i přeformulování současné strategie na proaktivní odstrašování. Hlavní devizou nové strategie bude větší ochota jihokorejského velení k provedení preemtivního úderu vůči KLDR. Součástí tohoto nového proaktivního přístupu bude i změna v systému velení a převedení některých pravomocí na nižší hodnostní stupně, což má umožnit rychlejší a pružnější reakce na případné severokorejské útoky, či provokace (které bývají velice nepředvídatelné).

Přeformulování dosavadního přístupu bude mít největší hodnotu jako deterrent, který by měl Pyongyang  donutit k větší zdrženlivosti ve svých akcích namířených vůči Soulu a zabránit dalším incidentům, jako bylo potopení jihokorejské korvety Cheonan severokorejskou ponorkou nebo ostřelování jihokorejské základny na ostrově Yeonpyeong.

Samotné uplatnění plánu na preemptivní úder se asi příliš očekávat nedá, pokud se nevyskytne opravdu eminentní hrozba jaderného či raketového útoku, alespoň podle rok starého prohlášení jihokorejského ministra obrany Kim Kwan-jina, který během krize na korejském poloostrově představil doktrínu aktivního deterrentu a nastínil možnost preemptivního úderu v případě rizika ze strany severokorejských jaderných zbraní a balistických střel. Nejde tedy o žádnou novinku (samotná myšlenka proaktivního deterentu byla v Korejské republice akceptována už v roce 2011 v rámci Defense Reform Plan 307, revize stávajícího plánu reformy ozbrojených sil Defense Reform Plan 2020) a v období zvýšeného napětí mezi oběma Korejemi takový krok nikoho příliš nepřekvapil. Nyní se zdá, že jihokorejské velení vyměnilo aktivní deterent za deterrent proaktivní.  Nakolik jde o pouhé slovíčkaření a nakolik je to myšleno vážněje poměrně dobrou otázkou, jelikož jakýkoli úder na severokorejské cíle by nepochybně vyvolal ostrou reakci, která by mohla přerůst v rozsáhlejší konflikt, obzvlášť v případě, že by Pyongyang částečně ztratil kontrolu nad některými vojenskými jednotkami (což se v takové situaci úplně vyloučit nedá).

640px-ROKS_Munmu_the_Great_(DDH_976)

Jihokorejský torpédoborec Munmu the Great (Zdroj: Wikimedia.org).

Součástí reformy má být i sloučení velitelství pozemních a leteckých sil a zintenzivnit spolupráci obou složek. Takový krok by měl velitelům pozemních jednotek umožnit přivolání letecké podpory, bez interakce se styčnými důstojníky letectva, kteří by takový úder museli schválit.

Ponorkové námořnictvo naopak dostane v rámci námořnictva vlastní velitelství. To by mělo rostoucím jihokorejským ponorkovým silám pomoci zvýšit jejich efektivitu a reagovat na jejich stále se navyšující bojové kapacity, které se budou nadále rozšiřovat (první z nejnovější třídy útočných ponorek KSS-III by měla jít do služby v roce 2022).

Strukturální změny a změny v procesu rozhodování, ke kterým se korejské ozbrojené síly chystají, nejsou dobrým krokem jen z hlediska modernizace, ale také kvůli chystané revizi aliančních směrnic (OPCON), která přesune velení nad jihokorejskými jednotkami v bojové situaci pod jihokorejské velení, namísto amerického.

Dalšími změnami projde i vybavení, výzbroj a systém velení. Ve všech těchto oblastech by měl být kladen větší důraz na technologii, což znamená nasazení většího množství bezpilotních prostředků nebo zavedení vyspělejších komunikačních technologií (satelity, ale i dokonalejší vysílačky) a senzorů (mimo jiné i na bezpilotních platformách), které poskytnou real-time obraz bojiště. Dojít má i na modernizaci jihokorejského systému protiraketové obrany (KAMD), v rámci které mají být nakoupeny další interceptory PAC-2, přičemž ty dosavadní by měli projít modernizací na verzi PAC-3.

Problematickým krokem se v budoucnu může jevit zaměření jihokorejského námořnictva na asymetrický charakter hrozby, kterou představuje jeho severokorejský protějšek (infiltrační čluny, miniponorky, vznášedla). Takový krok může z dlouhodobého hlediska snížit jihokorejskou konkurenceschopnost vůči jiným regionálním námořnictvům (zejména japonskému a čínskému) ale také snížit jihokorejskou schopnost operovat v globálním měřítku (např. protipirátská mise v Adenském zálivu).

Za tímto akcentem na vyspělé technologie nestojí jen snaha o modernizaci armády, ale také demografická realita. Jižní Korea bude v blízké budoucnosti čelit problému stárnutí populace. Podle statistik z Korejské statistické informační služby se ve věku mezi 15 až 45 lety nachází 11 milionu jihokorejských mužů, ale v roce 2050 to má být sotva polovina – 5,2 milionu. To bude mít závažné implikace i pro jihokorejské ozbrojené síly, které jsou založeny na principu povinné vojenské služby. Stárnutí populace bude navíc představovat značnou zátěž pro jihokorejský důchodový systém (stejně jako v Japonsku), jehož financování si v průběhu budoucích let nepochybně vyžádá škrty i na ministerstvu obrany.

640px-F-15Ks_ROKAF_with_USAF_F-16C_2009

Jihokorejské stíhací letouny F-15K (Zdroj: Wikimedia.org).

V rámci reformy tedy dojde i na omezení počtu sloužících vojáků, přičemž do roku 2022 by měl být počet vojáků v aktivní službě snížen o 110 tisíc (ze současného počtu 633 tisíc). K vyvážení takového personálního propadu by mělo pomoci zvýšení procentuální zastoupení poddůstojnického sboru (ze stávajících 30 % na 43 %).

Částka, kterou bude reforma vyžadovat, se podle armádních odhadů bude pohybovat někde kolem dvou set miliard dolarů v období pěti let, což teoreticky znamená, že roční výdaje na obranu vzrostou o 7,2 %. Zda opravdu dojde k tak rozsáhlým změnám v armádě je zřejmě otázkou, kterou v blízké budoucnost rozhodnou především politici, na jejichž bedrech bude ležet obhajoba a zdůvodnění pro tak rozsáhlé zvýšení obranných výdajů, které budou zcela nepochybně o několik desítek miliard vyšší, než generálové předpokládají (není tajemstvím, že podhodnocování potřebných finančních zdrojů, ať už na nákupy, či reformy je oblíbeným sportem armádních představitelů).

Přesto že někteří analytici spekulují o udržitelnosti financování takového rozsahu, jen málokdo pochybuje o tom, že by reforma nebyla nutná. Jižní Korea bude v budoucnu čelit nejen KLDR, ale také výzvám v podobě přesunu operačního kontroly nad jihokorejskými jednotkami v roce 2015 (kterou nyní mají Spojené státy) a nutnosti modernizovat množství zastaralého vojenského vybavení (včetně stárnoucí letecké flotily letounů F4 a F5). Zda reformu následující administrativy dovedou ke zdárnému konci, budeme moci posoudit až v následujících letech.

Autor: Michael Myklín, student bakalářských oborů Bezpečnostní a strategická studia a Mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

 

video Fault Lines: On the Front Lines with the Taliban

Aktuálně


iDNES

    Warning: simplexml_load_file(http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss): failed to open stream: HTTP request failed! HTTP/1.1 503 Service Temporarily Unavailable in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file(): I/O warning : failed to load external entity "http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss" in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 41

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení

Anketa

Jaký bude osud Iráku?

Výsledky
Nahrávání ... Nahrávání ...

Spolupracujeme

Centrum pro bezpečnostní a strategická studia
C4SS
Jakub Janda
Project ARES