Novinky z Blízkého východu: červenec 2013

Kategorie Blízký východ | Autor: Tomáš Kaválek | 7. 8. 2013 | 22:14

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění na Blízkém východě v červenci 2013.

červenec – Turecko: Mírový proces mezi Tureckem a PKK pokračuje váhavým tempem

K podrobnému vývoji viz náš text „Vývoj mírového procesu s Kurdskou stranou pracujících ve světle protivládních protestů v Turecku“.

7. 7. – Turecko: Premiér Erdogan odsuzuje dění v Egyptě

Turecký premiér Recep T. Erdoğan se ostře postavil proti sesazení islamistického presidenta Muhammada Mursího armádním převzetím moci na začátku měsíce. Erdoğan ostře odsuzuje kroky armády a opozičních stran a varuje před nestabilitou. Turecká strana považuje za nepřípustné, aby byl demokraticky zvolený prezident sesazen. Premiér zvolil konfrontační rétoriku vůči přechodné egyptské vládě. Stejně tak požaduje po Západu, aby odsoudil kroky egyptské armády jako vojenský puč.

Vztahy mezi islamistickým prezidentem Mursím a Erdoğanem byly velice vřelé a Turecko tak ztratilo egyptskými událostmi jednoho z klíčových spojenců v regionu. Nicméně hlavním důvodem odporu je ustavení precedentu, který tvoří pro Erdoğana ve světle rostoucí polarizace v Turecku hrozbu, a sice že i lídr zvolený demokratickou většinou není „nedotknutelný“ a nemůže si dělat, co chce. Vzhledem k Erdoğanovým v posledních letech sporným politikám a pokračujícím autoritativním tendencím by tento precedent mohl výrazně oslabit jeho pozici, i přes nespornou vysokou podporu mezi obyvatelstvem.

7. 7. – Irák: Kurdský prezident Barzání navštěvuje po dvou letech Bagdád

V průběhu 7. června proběhla návštěva prezidenta Iráckého Kurdistánu Masúda Barzáního v Bagdádu. Vztahy mezi kurdskou regionální a iráckou federální vládou byly poslední dva roky na bodu mrazu a jedná se tak o důležitý vstřícný krok, který přišel několik týdnů po návštěvě iráckého premiéra Nurího al-Málíkího v Erbílu. Atmosféra setkání byla pozitivní podle ohlasů obou stran a dokonce se hovoří o dohodě o „ropném zákonu“. Otázka produkce a vývozu ropy Iráckým Kurdistánem je jedním z jablek sváru mezi Bagdádem a Erbílem. Zatímco Bagdád odmítá kurdské ambice produkovat a exportovat ropu bez federálního posvěcení, Kurdové trvají na extenzivním výkladu ústavy a lpí na svém právu tak činit. To pochopitelně zvyšuje ekonomickou nezávislost Kurdů a Bagdád to považuje za narušování své suverenity a moci.

Nejnovějším projevem kurdských ambicí ustavit vlastní exportní cesty pro svou ropu je projekt ropovodu Kirkúk-Fishkhabour, jež se má napojit na federální ropovod Kirkúk-Ceyhan, anebo být protažen až do Turecka. I když stavba je již takřka dokončena, strany váhají, jaké „zakončení“ zvolí. Pravděpodobně se vyčkává na výsledky „smíření“ mezi al-Málíkím a Barzáním. Turecké strana rovněž zatím trvá na konsenzu mezi Bagdádem a Erbílem, nicméně se objevily zprávy, že vyjednává s americkým Chevronem o projektu ropovodu, jež se má napojit na kurdský a končit v tureckém přístavu Ceyhan.

Podle ohlasů veřejnosti je vnímán příslib „národního smíření“ nadmíru pozitivně a to zejména ve světle současné problematické bezpečnostní situace v Iráku. Pozice premiéra al-Málíkího je do jisté míry oslabena a potřebuje spojence – kurdskou regionální vládu. Al-Málíkí rovněž jedná s dalšími předáky klíčových (opozičních) skupin v Iráku (například s šíitským lídrem Ammarem al-Hakímem či centristou Ayadem Allawím). To je oproti jeho předchozímu spíše autoritativnímu přístupu jistá změna. Situace zároveň nahrává kurdským ambicí rozšiřovat svoji politickou nezávislost a vydobýt ústupky Bagdádu v oblasti těžby ropy. Stejně tak si kurdská strana velmi dobře uvědomuje, že další destabilizace Iráku, jež by mohla vést až k občanské válce, není v jejich zájmu. Podle mého názoru lze očekávat v bližší době další zlepšení vztahů a možná i dohodu na sporném „ropném zákoně“.

Kurdský prezident Barzání a irácký premiér al-Málíkí (Zdoj: Reuters).

12. – 28. 7. – Turecko: Turecká armáda se účastní společného cvičení s Ázerbájdžánem

Turecké ozbrojené síly s ázerbájdžánskou armádou prověřují svoji součinnost při rozsáhlém cvičení. Společné cvičení se koná jednak v okolí Baku a jednak na od zbytku Ázerbájdžánu odděleném území Nachičevan. Turecko dále prohlubuje své vztahy s Baku a to nejen v ekonomické či vojenské oblasti, ale také v oblasti energetické bezpečnosti. V příštím roce se má začít realizovat projekt TANAP (Trans-Anatolian Pipeline), který má přivézt ázerbájdžánský plyn do Evropy skrze Turecko.

15. 7. – Írán: Nový prezident přiznal ekonomické problémy země

Nový íránský prezident Hassan Rouhání (bude inaugurován 3. srpna) zvolil oproti svému předchůdci Ahmadínežádovi kritickou rétoriku v hodnocení ekonomického stavu země. Přiznal po několik let trvající ekonomickou stagnaci a hluboký dopad Západem prosazovaných sankcí na íránské hospodářství. Stejně tak přiznal inflaci až 42 %, což je regionální maximum. Hassan Rouhání tak jednak „nalitím čistého vína“ snižuje očekávání, jež jsou do jeho politik vkládána, a získává tak čas a jednak dává íránským občanům upřímnější hodnocení stavu země.

Rouháního administrativa (navzdory nelibosti klerikálních kruhů) plánuje na vysokých vládních pozicích angažovat lidi, kteří působili a v administrativách Mohammada Chatámího či Hashemího Rafsandžáního. Řada z těchto osob působí rovněž v Rouháního think-tanku „Center for Strategic Research“, například Mahmúd Vaezí (expert na vztahy s Evropou a Amerikami) má být ministrem zahraničí.

Stejně tak Rouhání plánuje zlepšení vztahů se Západem a „konstruktivní“ pokračování jednání o íránském jaderném programu. USA tento přístup vítá a vyzývá k dalším jednáním. Dalším často vyslovovaným slibem Rouháního je opuštění vměšování státu do soukromých záležitostí občanů, diktování jednoho „správného způsobu života“ atd. Rouháního politiky i personální volby při obsazování klíčových pozic prozatím slibují do jisté míry obrat oproti konfrontačnímu přístupu minulého prezidenta. Otázkou zůstává, do jaké míry tyto politiky budu narážet na konzervativní klerikální kruhy v čele a nejvyšším duchovním vůdce Alím Chameneím.

16. 7. – Irák: Legislativní úpravy znovu otevírají debatu i míře centralizaci iráckého státu

Debaty o míře centralizace Iráku a výkladu ústavy se opět stávají klíčovým tématem. V poslední době bylo přijato několik legislativních úprav, které podle více posílily decentralizaci jednotlivých provincií. Je tak více specifikován článek 116 Ústavy, který zaručuje decentralizaci země. Opoziční zákonodárci nicméně požadují další legislativní úpravy, jmenovitě oživení návrhu na vytvoření „Federálního shromáždění“, které by bylo složeno po čtyřech zástupcích z každé provincie (Bagdád by měl více) a fungovalo by jako „brzda“ ambicím centra a frakcionalizaci. Existence této instituce je předpokládána i v Ústavě z roku 2005, nicméně nikdy nebyla etablována. V současnosti ve světle oslabené pozice federální vlády a rostoucí nestability Iráku lze předpokládat, že podobné debaty a decentralizační tlaky budou pokračovat.

22. 7. – Irák: Stovky vězňů uprchly z vězení Abú Ghraib a Taji

Ve večerních hodinách byly simultánně napadeny věznice Abú Ghraib (západně od Bagdádu) a Taji (na sever od Bagdádu). Útoky byly provedeny koordinovaně a účastnil se ho pravděpodobně značný počet dobře vyzbrojených útočníků, kteří využili kromě sebevražedných atentátů taky minometnou palbu. Boj probíhal údajně až několik hodin a zahynulo na dvacet členů iráckých ozbrojených složek. Irácké oficiální zdroje nejprve vyvrátily zkazky o tom, že nějací vězňové uprchli, nicméně později přiznal ministr vnitra Wissam al-Firaiji útěk „několika vězňů“. Později už Bagdád přiznává útěk zhruba pětiset vězňů. Jedná se především o veterány al-Kájdy operující v Iráku odsouzené na doživotí.

Tento útok je ve světle rostoucího sektářského násilí dalším znepokojivým indikátorem současné destabilizace Iráku, kterou provází vlny bombových teroristických útoků, jež si za poslední měsíce vyžádaly již několik tisíc obětí. Stejně tak je zarážející neschopnost irácké armády adekvátně a rychle zasáhnout zvláště v centru země několik kilometrů od hlavního města. Také se ukazuje síla al-Kájdy v Iráku a přidružených skupin. Podobně jako v předchozích měsících pokračují teroristické útoky cílící jak sunnity, tak šíity. Bombové útoky si opět v tomto měsíci vyžádaly několik stovek obětí.

23. 7. – Turecko:v souvislosti s protivládními protesty zadrženo na 715 lidí

Zatímco vlna bezprecedentních rozsáhlých protivládních protestů v Turecku postupně v červenci utichá, oficiální čísla hovoří celkem o 715 zadržených v souvislosti s demonstracemi. Z nich zhruba 180 bylo obviněno a budou souzeni, několik desítek zůstává ve vazbě. Část z nich čelí obvinění na základě Protiteroristického zákona (TMK). Policejní složky zahájily také již na začátku měsíce masivní zatýkací akce a domovní prohlídky mířené proti prominentním protestujícím, na kterých se podílely stovky policistů z protiteroristických týmů. Rovněž se objevují zprávy o pokračujících perzekucích novinářů i dalších médií. Vládní strana v čele s premiérem Erdoğanem tak dále pokračuje v „tvrdé linii“ potlačování opozičních protestů a perzekuce aktivistů.

Ačkoliv situace v centrech protestů se jeví jako poměrně klidná a objevují se pouze sporadické protesty menšího rozměru, policie nadále udržuje silnou přítomnost techniky a těžkooděnců na klíčových místech v Istanbulu.

25. 7. – Turecko: Lídr syrské odnože PKK jedná v Istanbulu

Po střetech Kurdů reprezentovaných zejména Stranou demokratické akce (PYD) s radikálně islamistickou skupinou al-Nusra v syrském příhraničním městě Ras al-Ayn navštívil lídr PYD Saleh Muslim nečekaně na dva dny Turecko za účelem vyjasnit situaci a prodiskutovat další kroky. Týden trvající střety, ze kterých PYD vyšla vítězně, vyvolaly v Turecku obavy nad rostoucími ambicemi syrských Kurdů a jejich pozici v syrském konfliktu. Kurdové se doposud spíše drželi stranou a pouze váhavě se rétoricky přidávají na stranu rebelů podporovaných také Tureckem.

Saleh Muslim ujišťuje tureckého ministra zahraničních věcí Davutoğluho, že od počátku stojí proti Assadově vládě a jsou zajedno s opozicí.  Zároveň zdůrazňuje, že není jejich ambicí ustavit vlastní stát, či jako PYD opanovat celou politickou scénu a vytvořit vlastní vládu. Údajně bude pouze vytvořena přechodná administrativa z různých etnických a politických příslušníků, která bude zajišťovat bezpečnost a základní sociální služby obyvatelstvu. Obě strany o návštěvě mluví pozitivně a rétorika je optimistická.

Lídr kurské PYD Saleh Muslim (Zdroj: Carnegie.org).

 

video Fault Lines: On the Front Lines with the Taliban

Aktuálně


iDNES

    Warning: simplexml_load_file(http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss): failed to open stream: HTTP request failed! HTTP/1.1 503 Service Temporarily Unavailable in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file(): I/O warning : failed to load external entity "http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss" in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 41

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení

Anketa

Jaký bude osud Iráku?

Výsledky
Nahrávání ... Nahrávání ...

Spolupracujeme

Centrum pro bezpečnostní a strategická studia
C4SS
Jakub Janda
Project ARES