Novinky z euroatlantického prostoru: listopad 2015

Kategorie Euroatlantický prostor | Autor: Silvie Janičatová, Kateřina Lišaníková, Tomáš Zwiefelhofer | 9. 12. 2015 | 16:11

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc listopad.

Západ a ukrajinský konflikt

USA začaly cvičit ukrajinské vojáky

Američtí vojenští instruktoři započali na začátku listopadu výcvik ukrajinských vojáků a speciálních sil. Spojené státy tak rozšiřují svůj výcvikový program pro Ukrajinu, kde doposud cvičily pouze členy národní gardy. Mimo to USA doteď zemi zaslaly neletální vojenský materiál v podobě vozidel Humvee, radarů proti minometným střelám, brýlí pro noční vidění, neprůstřelných vest či zdravotnického vybavení.

Boj proti ISIS v Iráku a Sýrii

Po pařížských útocích z půlky listopadu se boj proti Islámskému státu přiostřuje na všech frontách. Syrští rebelové podporovaní Spojenými státy oznámili novou ofenzívu proti ISIS, a to den poté, co Washington odsouhlasil nasazení speciálních sil do oblasti. Jde tak o první deklarovanou akci Demokratických sil Sýrie, které se účastnila rovněž Američany podporovaná kurdská milice a syrské rebelské skupiny.

Spojené státy na základě rozhodnutí prezidenta Obamy dále do Iráku vyšlou dalších 50 příslušníků speciálních sil, kteří mají sloužit jako poradní podpora pro syrské Kurdy a arabské síly. Mezi jejich další úkoly bude patřit osvobozování rukojmích, shromažďování zpravodajských informací a zajímání lídrů ISIS. Podle některých analytiků lze tento krok považovat za jakési porušení slibu USA znovu nevstupovat na Blízký východ ve formě pozemní operace. Jiná část bezpečnostních expertů zase tvrdí, že bez pozemní akce se boj s ISIS vyhrát nedá.

Jako odpověď na pařížské útoky, při kterých zemřelo 129 lidí, přitvrdil francouzský prezident Hollande v náletech na džihádisty. Během druhé poloviny listopadu odstartovalo deset francouzských stíhacích letounů z Jemenu a Spojených arabských emirátů, aby drtivě zasáhly údajné hlavní město ISIS – Rakka. V původně milionovém městě džihádisté nastolili vlastní režim a právo pro více než 400 000 zbývajících obyvatel. Podle prezidenta Hollanda vyhlásil ISIS „akt války“. Francie mimo to poslala k pobřeží Sýrie také letadlovou loď Charles de Gaulle s 26 stíhacími letouny na palubě. Podpora ve formě torpédoborce HMS Defender je poskytnuta ze strany britského námořnictva. Německo mezitím odsouhlasilo vyslání 1200 vojáků do oblasti k poradní misi. Berlín dále Hollandovi nabídl stíhací letouny Tornado, námořní fregatu, letouny k tankování za letu nebo satelitní snímání aktuálního bojiště.

sP1xAeu

Symbolický nápis na střelách JDAM užitých proti ISIS (zdroj: The Washington Post).

Na summitu G20 se pak Rusko se Spojenými státy dohodlo na nutnosti „syrsky vedené a syrsky vlastněné politické transformace“ země, která by podle nich značně pomohla současné situaci. Podle Putina i Obamy by OSN měla být mediátorem dohodnutého vyjednávání. Deník Spiegel také v listopadu přinesl zajímavý rozhovor s bývalým vojákem a ředitelem výzvědné služby Michaelem Flynnem, který se otevřeně vyjádřil k chybám vedení boje proti ISIS. Flynn rovněž upozornil na největší chybu, která pomohla k rozvoji džihádistů, a to zneškodnění diktátorů Husajna a Kaddáfího.

Severní Amerika

Navýšení počtu amerických jednotek v Evropě?

Vrchní vojenští představitelé požadují vyslání více amerických jednotek do Evropy na základě rotace více brigád pro posílení americké přítomnosti v oblasti. V současné době mají USA nasazeny v Evropě dvě brigády (každá čítající kolem 3 500 vojáků) a další brigáda je vyčleněna v domovině pro rotační cyklus. Vrchní velitel americké armády generál Mark Milley se také vyjádřil ve prospěch vyslání více útočných vrtulníků, týmů vojenských inženýrů či dělostřelectva. K rozhodnutí o tomto kroku by měla Obamova administrativa přijít v následujících pár měsících. USA mimo jiné zintenzivnily výcvik proti ruské hrozbě v podobě „hybridní války“, propagandy a dalších nekonvečních taktik. Generál Philip Breedlove dále upozornil, že kooperace s Ruskem v otázce Sýrie může vést Západ k akceptování ruské anexe Krymu a podpoře separatistů ve východní Ukrajině.

Debata o přijetí syrských uprchlíků

Nejen Evropa, ale i Severní Amerika se ocitá pod úpornou diskusí o přijetí uprchlíků z Blízkého východu. Americký prezident Barack Obama se již dříve vyslovil pro přijetí 10 000 syrských uprchlíků v dosavadním fiskálním roce – pro porovnání, od roku 2012 USA přijaly pouze 1 854 Syřanů. Pařížské útoky z poloviny listopadu však zintenzivnily debatu o uprchlictví, kdy se nejméně 28 guvernérů vyslovilo proti umístění syrských uprchlíků ve svých státech. Republikány ovládaný Kongres navíc přijal dodatečná bezpečnostní opatření pro žadatele o azyl, jež prodlouží již tak zdlouhavý proces o jejich přijetí. Obdobně Kanada provádí změny ve svých plánech, kdy oproti původním 25 000 syrským uprchlíkům hodlá tento rok přijmout pouze 10 000 z nich a zbylé žadatele až do konce února příštího roku. Nová kanadská vláda rovněž rozhodla, že prioritu poskytnutí azylu získají ženy s dětmi, rodiny a LGBT komunita jakožto nejvíce zranitelné skupiny obyvatel, které představují menší hrozbu pro zemi oproti svobodným mužům.

Britské ostrovy

Nová bezpečnostní strategie i strategická koncepce

Britská vláda v druhé polovině listopadu vydala dlouho očekávanou revizi národní bezpečnostní strategie i strategické koncepce (SDSR), tentokrát jako jednotný dokument. Kromě reflexe nově vzniklých hrozeb oproti roku 2010 v podobě ruské agrese či vzestupu Islámského státu, se národní strategie zaměřuje i na prohloubení mezinárodní spolupráce. V případě útoků obdobných těm v Paříži má být Velká Británie schopna mobilizovat na 10 000 vojáků pro pomoc policejním a civilním složkám, tedy dvojnásobek dosud vyhrazeného počtu. Stejně tak má dojít ke vzniku dvou nových „úderných brigád“, každá o velikosti 5 000 vojáků, jež mají být schopny nasazení v krátkém časovém úseku s menší závislostí na logistické podpoře a s využitím nových obrněných vozidel Scout. Tyto brigády však mají být sestaveny až k roku 2025, a to navíc z dosavadní velikosti armády o síle 82 000 příslušníků. Personálního navýšení se naopak dočkalo Královské letectvo (RAF) a Královské námořnictvo (RN) , nicméně pouze v počtu 700 nových členů, přestože požadavky např. RN byly až na 3000 osob pro zaplnění stávajících mezer v tabulkových místech.

Premiér David Cameron celkově přislíbil dodatečných 12 miliard liber do obranného plánování, které rozšiřují dosavadní rozpočtový plán na vybavení na 178 miliard liber. Například RAF se tak dočká prodloužení životnosti transportních letounů C-130J a letounů se schopnostmi ISTAR či navýšení počtu stíhacích letounů Typhoon o dvě letky či zdvojnásobení počtu bezpilotních letounů. Očekávaným krokem se stala akvizice 8 námořních patrolovacích letounů P-8 Poseidon, která má zaplnit stávající mezeru v průzkumných a protiponorkových schopnostech, jež vznikla vyřazením programu Nimrod MRA4 v důsledku škrtů v předchozí SDSR. Naopak neočekávaným krokem je příslib vlády k pořízení původního počtu stíhacích letounů F-35, a to 138 kusů, žádné přesnější informace o rozvržení dodávek však nebyly poskytnuty.

P-8A_Poseidon_VX-20_Squadron

Ilustrační obrázek: letoun P-8 Poseidon (zdroj: Wikimedia).

U RN pak došlo k rozhodnutí o snížení počtu plánovaných fregat Typu 26 z původních 13 na 8 kusů, zároveň ale bude zahájen program na stavbu nových, lehkých fregat, u nichž je předpoklad exportu do jiných zemí. V neposlední řadě vláda potvrdila modernizaci jaderného deterentu, na který půjde kolem 31 miliard liber, dodatečné finanční prostředky ve výši 2 miliard liber pro speciální síly, 1,9 miliard liber pro kybernetickou bezpečnosti či požadavky na nových 1 900 rekrutů pro zpravodajské služby. Celý dokument je pak k přečtení zde.

Kontinentální Evropa

Teroristické útoky v Paříži

Po teroristických útocích ve Francii, o kterých jsme informovali v našem komentáři, spustila Francie rozsáhlou pátrací akci po jediném žijícím teroristovi z 13. listopadu Salahu Abdelsamovi. I přes přeshraniční spolupráci se zatím nepodařilo tohoto útočníka dopadnout. Spolu s pátracími akcemi podnikla Francie přes stovku policejních akcí s cílem zadržet osoby podezřelé z plánování a přípravy dalších útoků. Během těchto zásahů došlo k zadržení desítek osob, většího počtu zbraní a nebezpečného materiálu. Při zásahu v Saint-Denis došlo dle policie k usmrcení strůjce útoků Abdelhamida Abaaouda a k zastavení příprav dalšího teroristického útoku, jehož cílem mělo být mezinárodní letiště Charlese de Gaulla. K posílení vnitřní bezpečnosti Francie bylo také mobilizováno až na 115 000 příslušníků policie, četnictva a armády.

Výjimečný stav v Bruselu

Belgické orgány se připojily k pátrání po Salahu Abdelsamovi. Dle objevených informací připravovali teroristé pařížské útoky v Belgii, kde si rovněž opatřili střelné zbraně a výbušniny. Na základě těchto informací podnikla Belgie sérii zásahů, při nichž zadržela 16 osob. Zbraně a nebezpečný materiál nebyl údajně při zásazích objeven. Kvůli obavám z teroristického útoku byl vyhlášen výjimečný stav v Bruselu, a do ulic tak byli nasazeni příslušníci armády a policie. To, že se nejednalo o plané obavy, dokazuje zásah italské policie, která zadržela kamion směřující z Turecka do Belgie, jenž převážel necelých osm set kusů brokovnic bez vydané vývozní licence.

Německé jednotky zůstávají v Afghánistánu

Německo se rozhodlo prodloužit setrvání svých vojáků v Afghánistánu a dosavadní mise bude pokračovat i v roce 2016. V současné době Německo pomáhá s výcvikem a poradenstvím afghánským bezpečnostním složkám. Parlament rovněž schválil navýšení limitu nasazených vojáků z 850 na 980 osob. Za změnami postoje Berlína stojí nedávné úspěchy afghánského Talibánu, jakým například bylo dobytí města Kunduz.

Změny v polské obranné politice

Již před volbami nyní vítězná konzervativní strana Právo a spravedlnost slibovala posílit obranu země a ochotu investovat do ní více prostředků. Nový ministr obrany A. Macierewicz se však vyjádřil velice kriticky na adresu dvou velkých akvizičních programů, které uzavřela předešlá vláda. Prvním z nich je program Wisla, v rámci kterého mělo dojít k nákupu amerických kompletů protivzdušné obrany Patriot. Macierewicz kritizuje hlavně cenu programu a neschopnost operačního nasazení do požadované doby, čímž vznikne mezera ve schopnostech ozbrojených sil chránit území Polska. Ministr dále kritizuje proklamace předchozí vlády v ohledu, že se jedná o bojem prověřený systém. Součástí dodávky jsou dle něj jediné prověřené části rakety, které jsou shodné s těmi, co nasazují alianční spojenci. Ostatní části by měly být výsledkem modernizačních snah výrobce systémů a polských firem. Celý program tak má být zahájen znovu, neboť Polsko hodlá využít faktu, že zatím nedošlo k podepsání smlouvy.

Druhým programem, na který nešetří současný ministr obrany kritiky, je akvizice víceúčelových vrtulníků Caracal, při níž nedošlo k dostatečnému zohlednění současných požadavků polských ozbrojených sil. Na rozdíl od programu Wisla však nejdříve ministerstvo obrany plánuje pokus dohodnout větší objem offsetů, než přistoupí k opakování tendru. V obou dvou případech lze říci, že se nová polská vláda snaží dohodnout výhodnější podmínky zbrojních nákupů i za cenu prodloužení akvizičního procesu.

Za posílení obrany je i ministr zahraničí W. Waszcykowski, který usiluje o to, aby členské země Severoatlantické aliance odstoupily od dohody s Ruskem z roku 1997, jež stanovuje, že na území nových východních členů nebudou udržovat ostatní státy NATO stálou vojenskou přítomnost. Dle Waszcykowskiho jde o diskriminaci, neboť není možné všem aliančním partnerům zajistit stejnou úroveň ochrany.

Caracal2552

Ilustrační obrázek: Víceúčelový vrtulník Caracal (zdroj: Wikimedia).

Severoatlantická aliance

Cvičení alianční připravenosti

Vůbec poprvé podnikl Sbor rychlé reakce NATO (Allied Rapid Reaction Corps – ARRC) jakožto jeden z devíti velitelství rychlého nasazení cvičení v Pobaltí. Během dvou týdnů se do něj zapojilo na 1 700 vojáků z 20 členských zemí a Švédska. Úkolem bylo ze strany velitelské struktury nastínění pozemního boje, který měl otestovat řadu možných scénářů, při nichž bylo také využito počítačové simulace.

Prohloubení spolupráce se severskými zeměmi

Severské země přivítaly záměr Severoatlantické aliance posílit svou přítomnost v seversko-pobaltském regionu skrze větší spolupráci se Švédskem a Finskem, a to skrze řadu společných cvičení. Obě země zároveň odmítly, že by tento krok znamenal jakékoli vyvíjení tlaku na vstup do NATO. Spolupráce bude rovněž zahrnovat sdílení zpravodajských informací, spolupráci v oblasti kybernetiky a hybridních hrozeb. Pod tíhou současné ruské propagandy se Švédsko také rozhodlo o zapojení do alianční strategické komunikační agentury (StratCom), která se zabývá právě bojem proti informační válce. V lednu tohoto roku se centrála agentury otevřela v Lotyšsku.

Aliance se postavila za Turecko

Těsně po útocích v Paříži se pozornost světových médií a bezpečnostních expertů zaměřila na kauzu sestřelení ruského letounu Su-24 Tureckem nad turecko-syrskou hranicí. Tvrdíc, že Rusové mnohokrát narušili turecký vzdušný prostor, obhajoval turecký prezident Erdogan vojenský zásah, který měl podle něj plnou legitimitu, neboť se ruský letoun vyskytoval skutečně nad tureckou a ne nad syrskou hranicí, jak Moskva tvrdí. Turecko získalo podporu NATO, když generální tajemník Jens Stoltenberg obhajoval právo každé země na střežení vlastního vzdušného prostoru a rovněž dodal, že ruský letoun se nacházel v oblasti, kde se prokazatelně žádní bojovníci Islámského státu nevyskytovali. Bezesporu je však tento incident pro Alianci spíše zátěží, která se ho tak snaží řešit diplomatickými způsoby a napjatou situaci uklidnit.

video Fault Lines: On the Front Lines with the Taliban

Aktuálně


iDNES

    Warning: simplexml_load_file(http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss): failed to open stream: HTTP request failed! HTTP/1.1 503 Service Temporarily Unavailable in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file(): I/O warning : failed to load external entity "http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss" in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 41

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení

Anketa

Jaký bude osud Iráku?

Výsledky
Nahrávání ... Nahrávání ...

Spolupracujeme

Centrum pro bezpečnostní a strategická studia
C4SS
Jakub Janda
Project ARES