Novinky z euroatlantického prostoru: říjen 2015 (část II)

Kategorie Euroatlantický prostor | Autor: Silvie Janičatová, Kateřina Lišaníková, Tomáš Zwiefelhofer | 6. 11. 2015 | 19:13

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za druhou polovinu měsíce října.

Boj proti ISIS v Iráku a Sýrii

Ruská přítomnost na Blízkém Východě je stále horkým tématem pro všechny angažované strany v boji proti tzv. Islámskému státu. Irácký premiér al-Abadi v posledních týdnech čelil tlaku své vládnoucí koalice a šíitské milice, aby si od Moskvy vyžádal pomoc při vzdušných náletech proti ISIS. Nicméně protože je Irák součástí americké koalice, Spojené státy si ihned vyžádali od Abadiho ujištění, že žádný podobný krok nepodnikne.

Západní koalice během října utrpěla hned několik dalších psychických porážek – po kanadských volbách nově zvolený premiér Justin Trudeau sdělil po telefonu americkému prezidentovi Obamovi, že Kanada sice bude stále naplňovat své závazky v boji proti džihádistům, nicméně že v nespecifikovaném časovém horizontu stáhne svých dosavadních šest stíhacích letounů, které nyní podnikají nálety na cíle ISIS. Země tak ponechá v oblasti pouze sedmdesát speciálních jednotek, které cvičí kurdské armádní příslušníky.

V médiích se rovněž objevila zpověď bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, který přiznal, že Velká Británie udělala několik chyb při invazi do Iráku v roce 2003, mezi nimi i poskytnutí podpory sesazení tehdejšího vůdce Saddama Husajna, což podle něj neoddiskutovatelně přispělo k vzestupu právě Islámského státu.

Bílý dům mezitím ohlásil nasazení padesáti vojáků speciálních sil do Sýrie k poradní roli pro tamní vojáky. Podle USA se nejedná o bojovou misi. Washington nicméně čelí spekulaci ohledně nedávné akce, kterou provedli právě američtí vojáci společně s tureckou podporou, a to při záchraně sedmdesáti rukojmí držených džihádisty. I přesto, že při akci přišel o život jeden americký voják, považuje se operace za velmi úspěšnou. Na druhou stranu již mezi odborníky vyvstala otázka, zda Američané nyní nepřekročili své slovo o nezapojení se do pozemního boje. Washington komentoval zákrok jako unikátní.

2DC4FE0900000578-3288220-image-a-6_1445846222959

Zásah amerických a tureckých vojáků proti vězení ISIS (zdroj: CNN).

Stranou frontové linie se pak odehrávalo několik mezinárodních a bilaterálních schůzek světových lídrů, které měly přispět k vyřešení syrského konfliktu, ve kterém přišlo o život již na 250 000 lidí. Ve Vídni se sešli Spojené státy, Rusko, Irán a další významní aktéři, kteří přišli s mírovou dohodou o Sýrii zahrnující tamní vládu i opozici, nicméně bez jakéhokoli náznaku budoucnosti pro syrského prezidenta Assada. Schůze ohledně Sýrie dále pokračovaly ve Francii, která sama nebyla vídeňských dohod účastna. Paříž hostila zástupce USA, Jordánska a Turecka, ovšem nepozvala představitele Iránu a Ruska – dvou největších podporovatelů Assadova režimu. Přijaté závěry cílí na zastavení syrského prezidenta v používání barelových bomb proti syrským občanům.

Do třetice pak John Kerry odcestoval přímo do Sýrie, kde se potkal také s ruským ministrem zahraničních věcí Lavrovem. Žádné výraznější výstupy z těchto schůzek nebyly zveřejněny, Američané pouze potvrdili, že podepsali s Ruskem dokument, který umožní nepřekážení si těchto dvou velmocí v podnikání vzdušných útoků proti džihádistům.

Mezitím Bašár Assad poprvé od roku 2011 vycestoval na zahraniční cestu a bez překvapení jeho letadlo zamířilo právě do Moskvy, kde vyzdvihl dosavadní kroky ruského prezidenta Putina v boji proti ISIS a syrské opozici. Analytici považují tuto cestu za demonstraci moci Assada, který chtěl evidentně dát najevo, že situaci v zemi má plně pod kontrolou, a může si tak dovolit odjet mimo stát na několik dní.

Severní Amerika

Obama vetoval zákon o obranném rozpočtu

Americký prezident Barack Obama použil svého práva veta vůči návrhu zákona o obranném rozpočtu, který umožňuje obcházení plánovaných škrtů (tzv. sequestration) skrze finance alokované na zámořské pohotovostní operace a válečné náklady. Tento přesun financí však není možný v případě výdajů v oblasti národní bezpečnosti, jejíž limity by na rozdíl od obrany byly nadále v platnosti. Návrh zákona, který představuje výdaje na obranu a bezpečnost ve výši 612 miliónů dolarů, dále limituje prezidentův plán na uzavření věznice pro osoby podezřelé z terorismu na Guantánamu ještě před jeho odchodem z funkce v roce 2017, což je jeho dlouhodobým politickým cílem. Návrh se tak znovu dostane na půdu republikány ovládaného Kongresu, který pro přehlasování prezidentského veta potřebuje tři pětiny hlasů v obou komorách.

Dopady kanadských voleb na obrannou politiku

Kanada zažívá změny v dosavadní obranné politice poté, co v parlamentních volbách zvítězila Liberální strana v čele s Justinem Trudeau. Ten se již v předvolebním období nechal slyšet, že v případě vítězství ukončí participaci kanadského letectva v útocích proti Islámskému státu v Iráku a Sýrii, ke kterým se přiklonila předchozí konzervativní vláda s bývalým premiérem Harperem. Trudeau tuto intenci již oznámil americkému prezidentovi Baracku Obamovi, přesné datum ukončení mise však zatím nestanovil. Trudeau se na druhou stranu zavázal, že navýší dosavadní počet kanadských vojenských instruktorů, kteří mají v Iráku na starost výcvik místních ozbrojených sil, a jeho země přijme na 25 000 uprchlíků ze Sýrie.

Dalším možným zvratem v kanadské obraně je příslib Trudeaua, že Kanada vystoupí z programu stíhacího letounu F-35 Lightning II, ke kterému se přidala již v roce 1997 a jehož stroje mají nahradit stárnoucí letouny CF-18 Hornet. Trudeau uvedl, že primárním úkolem kanadského letectva má být obrana Severní Ameriky namísto vedení bojových operací pomocí letounů se stealth technologií. Premiér také dodal, že program se výrazně za léta své existence prodražil a skrze rychlé nalezení levnější platformy je možné více investovat do kanadského námořnictva, které je pro něj prioritou. Tento krok by měl dopady jak na kanadské firmy, které se podílí na výrobě těchto letounů, tak i na mezinárodní partnery, pro něž by se dle odhadů zvýšila cena za letoun o jeden milion dolarů a kteří by dále museli přijmout vyšší náklady na podporu a budoucí modernizace.

800px-F35A_Prototyp_AA1_3

Stíhací letoun páté generace F-35 Lightning II (zdroj: Wikimedia).

Britské ostrovy

Posílení pravomocí v boji proti extremismu

Britská vláda v polovině října vydala novou strategii v boji proti extremismu, která má systematicky konfrontovat extremistickou ideologii ve všech jejích podobách, a to násilných i nenásilných. Mezi hlavní premisy této strategie patří pravomoc ministra vnitra zakázat extrémistické skupiny, pravomoci pro donucovací orgány a místní autority zasáhnout proti osobách s extrémistickým chováním či uzavřít prostory, které jsou využívány na podporu extremismu, nebo přísnější regulace pro rozhlasové a televizní kanály, jež vysílají extremistický obsah. Větší požadavky jsou také kladeny na poskytovatele internetu, kteří mají více spolupracovat s ústředními orgány při odstraňování extremistických materiálů a identifikaci osob za ně zodpovědných.

Mimo to premiér David Cameron vyhlásil přezkum veřejných institucí jako školy, nemocnice či úřady a jejich schopnosti zabránit infiltraci extrémistů do svých řad. Tento krok přichází po tzv. aféře Trojan Horse, během které se islámští radikalisté snažili získat kontrolu nad několika školami a radikalizovat jejich žáky. Cameron také dále ohlásil prošetření užívání práva šaría v zemi. Proti strategii se vymezila především britská muslimská obec, která ji považuje za další z kroků, který je mířen primárně proti muslimské menšině ve Velké Británii. Celá strategie je k přečtení zde.

Setrvání britských jednotek v Afghánistánu

Britský ministr obrany Michael Fallon oznámil, že britská vojska zůstanou v Afghánistánu i v roce 2016, kdy budou pokračovat v dosavadním výcviku místních ozbrojených složek. Dle Fallona je toto rozhodnutí založeno na potřebě dalšího výcviku afghánských sil k dosažení jejich plných operačních schopností, které „zabere určitý čas“. Kromě 450 britských vojáků v zemi příští rok zůstane na 9 800 amerických vojáků s postupných snížením na 5 500 osob, a pravděpodobně bude prodloužena také přítomnost vojsk NATO, o které mají rozhodnout ministři zahraničí členských zemí během prosince.

Kontinentální Evropa

Lotyšsko posiluje protivzdušnou obranu

Ministerstvo obrany Lotyšska oznámilo nákup dalších systémů RBS-70, jež představují komplety protivzdušné obrany krátkého dosahu pocházející od švédské společnosti Saab. První systémy zakoupilo Lotyšsko již v roce 2004. Hodnota dodávky je odhadována na 3,6 miliónů eur včetně výcviku a podpory. Konkrétní detaily kontraktu nejsou známy, nicméně se má za to, že by mělo jít pouze o dodávky raket pro stávající systémy. Jiné zdroje však naopak hovoří i o odpalovacích zařízeních. Lotyšsko rovněž plánuje nákup protiletadlových řízených střel Stinger či radarů pro protivzdušnou obranu.

Dopad polských voleb na obrannou politiku

Strana Právo a spravedlnost vyhrála současné volby v Polsku s výsledkem 37,6 % z celkového počtu hlasů, a stala se tak první polskou stranou, která v novodobé historii zformuje vládu bez nutnosti vytvořit koalici. Dle analytiků bude nová vláda více eurorealistická. V některých klíčových otázkách, jako je prohloubení integrace či vstup do eurozóny, bude spíše proti. Na poli zahraniční politiky by tak měla ještě více prohloubit vztahy se Spojenými státy a se státy Střední a Východní Evropy. Jedním z volebních slibů bylo navýšení obranného rozpočtu nad hranici 2,5 % HDP. V obranné politice chce Právo a spravedlnost dále podporovat modernizaci polských ozbrojených sil. Má však v plánu zakázky zadávat více transparentně a upřednostňovat produkty domácího průmyslu či produkty vyrobené v Polsku.

Mezitím současný ministr obrany oznámil záměr Polska vytvořit národní gardu, s nímž přišel generál Pacek, který je poradcem prezidenta. Polská národní garda by fungovala na dobrovolnickém principu, kdy se očekává až 300 000 potenciálních dobrovolníků. Ti by v době míru pomáhali při živelných katastrofách či průmyslových haváriích, v případě konfliktu by pak byli nasazeni jako pomocné síly konvenční armády.

Pokračující imigrační krize

Evropští lídři odsouhlasili během října finanční pomoc Turecku. Země, přes kterou se do Evropy dostalo již 700 000 uprchlíků, obdrží 3 miliony eur. Součástí podpory je i urychlení procesu zrušení víz pro turecké občany a obnovení přístupových rozhovorů do EU. Důležitost spolupráce dokazuje i návštěva německé kancléřky Merkel v Istanbulu.

Samostatnou kapitolou jsou imigranti, kteří nedostali v Evropské unii azyl. Za účelem koordinované deportace posílila EU pravomoci agentuře Frontex. Ta nyní bude moci vracet uprchlíky z více zemí do jejich země původu. Preferovaným způsobem je organizování letů do mateřských zemí.  Země EU se dále ve spolupráci s OSN dohodly na navýšení kapacit utečeneckých táborů na balkánské trase. Na cestě z Řecka do Německa by se v utečeneckých táborech měla navýšit kapacita o 100 000 míst. Dalších 20 000 míst by mělo být zajištěno Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Uzavření maďarsko-chorvatské hranice má za následek odklonění balkánského proudu imigrantů do Slovinska, jež se tak ocitá pod enormním tlakem. Země vyhlásila, že je denně schopná pojmout pouze 2 500 imigrantů. K větší ostraze hranic byla nasazena i armáda a země rovněž požádala ostatní evropské země o pomoc. Rakousko, které bylo jedním z kritiků Maďarska, nyní zvažuje stavbu plotu. Plánovaný plot by měl být postaven na hranici se Slovinskem tak, aby pomohl Rakousku zvládnout současný přísun imigrantů z této země. Podle slov rakouského kancléře by se konkrétní podoba plotu měla lišit od toho v Maďarsku, detaily však neuvedl.

stream_img

Imigranti na maďarsko-slovinské hranici (zdroj: ITV).

Německo dále tlačí na prosazení ambiciózního plánu, v rámci kterého by mělo dojít k přesunu uprchlíků přímo z regionu Blízkého východu. Cílem je tak ušetřit migrantům cestu napříč Evropou a zároveň ulevit tranzitním státům. Vzhledem k poslednímu hlasování o uprchlických kvótách je však velice nepravděpodobné, že by tento plán byl schválen za souhlasu všech zemí.

Severoatlantická aliance

Trident Juncture v další fázi

Devatenáctého října konečně odstartovalo na italské letecké základně Trapani třítýdenní intenzivní alianční cvičení Trident Juncture 2015, které patří vůbec k největším za poslední dekádu. Cvičení zahrnuje více než 36 000 vojáků ze třiceti členských a partnerských zemí, kteří působí na šestnácti stanovištích ve Španělsku, Portugalsku a Itálii, a má za úkol zvýšit připravenost a interoperabilitu jak mezi členy, tak i s aliančními partnery.

Kromě států se Trident Juncture zúčastnilo také 12 mezinárodních vládních a nevládních organizací. Zapojily se do něj mezinárodní pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a podle Vídeňského dokumentu z roku 2011 rovněž tři ruské inspekce, a také týmy z Německa, Švédska, Švýcarska a Spojených států. Mezi prvními hosty cvičení byl také předseda Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel. Trident Juncture má za úkol především prověřit nové síly velmi rychlé reakce, tzv. Very High Readiness Joint Task Force (VJTF), a zároveň zajistit trénink stávajícím Silám rychlé reakce (NATO Response Force – NRF) pomocí fiktivních scénářů teroristických, kybernetických a hybridních útoků, včetně humanitární krize. Na cvičení se podílí také 160 letounů, mezi nimi stíhací letouny, tankery, transportní letouny, dále vrtulníky, průzkumná letadla a bezpilotní prostředky. Z námořnictva pak působí na 70 plavidel a ponorek včetně 3 000 příslušníků námořní pěchoty.

Okruh nestability kolem Evropy

Generál Petr Pavel, předseda Vojenského výboru NATO, při své řeči v Evropském parlamentu uvedl, že Evropa je obklopena nestabilními státy. Podle českého zástupce v NATO se bezpečnostní prostředí změnilo na komplexnější, nepředvídatelné a představuje velkou výzvu pro Evropu. Dále generál Pavel zdůraznil, že i přes významnou současnou spolupráci NATO-EU musí být kladen důraz více na praktickou stránku kooperace, zvláště pak na vyhnutí se duplikaci vojenských schopností obou organizací, což by mělo za následek zvýšenou efektivitu a finanční úsporu. Pavel rovněž zdůraznil, že se Evropa v současnosti nachází v určité éře a čelí výzvám z východu a jihu.

video Fault Lines: On the Front Lines with the Taliban

Aktuálně

ČT 24

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/rss/hlavni-zpravy/:1: parser error : Document is empty in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/rss/hlavni-zpravy/:1: parser error : Start tag expected, '<' not found in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 27

iDNES

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss:1: parser error : Space required after the Public Identifier in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: <!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN"> in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss:1: parser error : SystemLiteral " or ' expected in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: <!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN"> in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss:1: parser error : SYSTEM or PUBLIC, the URI is missing in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: <!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//IETF//DTD HTML 2.0//EN"> in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 41

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení

Anketa

Jaký bude osud Iráku?

Výsledky
Nahrávání ... Nahrávání ...

Spolupracujeme

Centrum pro bezpečnostní a strategická studia
C4SS
Jakub Janda
Project ARES