Novinky z euroatlantického prostoru: srpen 2015 (část II)

Kategorie Euroatlantický prostor | Autor: Kateřina Lišaníková, Tomáš Zwiefelhofer, Marek Dvořáček | 16. 9. 2015 | 10:21

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za druhé polovinu měsíce srpna.

Západ a ukrajinský konflikt

Představitelé Severoatlantické aliance varovali proruské separatisty před znovupropuknutím bojů na východní Ukrajině. Mluvčí NATO v projevu připomněl, že Moskva má „speciální odpovědnost“ za udržení míru. Dále dodal, že jakýkoliv pokus o zabrání dalšího ukrajinského území separatisty je mezinárodním společenstvím považován za nepřijatelné. Varování přišlo po dnech postupného navyšování intenzity konfliktu, kdy se obě bojující strany navzájem obviňují z porušování druhé minské mírové dohody. Dohoda o klidu zbraní pod záštitou OBSE byla podepsána v únoru tohoto roku a přinesla dlouho očekávané přerušení bojů. Klidným dnům na se ovšem zdá být konec, nezávislí pozorovatelé jsou skeptičtí ohledně dodržování Minsku II, což lze demonstrovat na skutečnosti, že podle ukrajinských autorit došlo během jedné jediné noci k 148 útokům na vládní pozice. Separatisté měli použít palné zbraně, minomety i zakázané těžké dělostřelectvo.

Frank Walter Steinmeier, šéf německé diplomacie, označil situaci za nebezpečnou a vážně varoval před opětovným rozhořením intenzivních bojů v následujících týdnech. Pozorovatelé OBSE navíc objevili několik prázdných skladů, kam byly na začátku roku přesunuty těžké zbraně separatistů. Podle všeho tedy dochází k přesouvání techniky zpět na frontovou linii. Odhaduje se, že více než 30 tisíc separatistů disponuje 400 tanky a 2000 obrněnými vozidly.

Severní Amerika

Vyslání stíhacích letounů F-22 do Evropy

Po květnovém vyslání 12 kusů A-10 Thunderbolt zpět do Evropy, se Američané rozhodli vyslat také 4 stíhací letouny F-22 s technologií stealth. Ty se tak poprvé v historii dostanou na starý kontinent a v rámci operace Atlantic Resolve (Atlantické odhodlání) mají ukázat solidaritu a podporu aliančních spojenců v Evropě. Operace je zejména odpovědí na probíhající akce Ruska vůči Ukrajině a dalším evropským státům. 180 kusů F-22 z dílny Lockheed Martin, kterými letectvo Spojených států disponuje, jsou nejmodernější stíhací letouny v americkém arzenálu. První bojové nasazení Raptorů přišlo v září 2014 proti džihádistům z Islámského státu na území Sýrie a Iráku. Podle Pentagonu se mají F-22 na americké letecké základně v německém Spangdahlemu zapojit do společného cvičení s řadou letounů a to včetně F-15 a F-16.

V reakci na porušování příměří na Ukrajině, byly vyslány 2 letouny F-22 na polské vojenské letiště Lask. Polský ministr obrany Tomasz Siemoniak k tomu navíc prohlásil, že Spojené státy mají v roce 2016 v plánu rozmístit v Pobaltí a v dalších zemích východní Evropy těžké zbraně. Mělo by se jednat o tanky, bojová vozidla pěchoty a další těžkou výzbroj pro více než 5000 amerických vojáků. Podle ministra se bude finální podoba rozmístění řešit na setkání ministrů obrany členských států NATO v říjnu. Pokud se tak stane, nebude Rusko podle Vladimira Putina váhat dále posílit svůj jaderný program. Již tento rok posílí ruský jaderný arzenál více než 40 nových interkontinentálních střel.

Kurz Rangers nově otevřen i pro ženy

Armáda Spojených států nabídne všem vojákům bez ohledu na gender možnost absolvovat výcvik a stát se členem elitních jednotek Ranger. Stalo se tak po té, co prezident Barack Obama nařídil armádě přijímat ženy do bojových pozic. Zrušení předpisu, který ženám zakazuje sloužit na těchto pozicích, plánuje armáda ovšem až na rok 2016. Už nyní ale mohly ženy premiérově nastoupit do výcviku na Rangers a dvě z nich dokonce pokořily velmi náročný 62 denní kurz a přepsaly tak novodobou vojenskou historii. Podle statistik tvoří ženy 15 % amerického vojenského personálu a během nasazení v Iráku a Afghánistánu se podílely 12 % na celkovém počtu vojáků.

Kanada využije satelity amerického letectva k pátrací a záchranné službě

Kanadské ministerstvo obrany představilo nový kooperační program s Letectvem Spojených států amerických, díky němuž budou na nové generaci navigačních satelitů GPS nainstalované kanadské retranslátory. Ty budou ve vzdálenosti 22 000 kilometrů, tedy na střední oběžné dráze, zachytávat nouzové signály a přeposílat je konkrétním stanicím na Zemi. Lidé v nouzi by pak měli být rychle lokalizováni a vyzvednuti záchrannými složkami.

Britské ostrovy

Nové radary pro obranu Falkland

Británie si od společnosti SAAB Technologies objednala nové vysokovýkonné přehledové radarové systémy SAAB Giraffe, spolu s modernizací stávajících systému a dalšího vybavení tak švédský konglomerát získal zakázku za 74 milionů dolarů. Systémy Giraffe mají dosah až 120 kilometrů a mají být velkým přínosem pro britskou leteckou obranu před případnou budoucí hrozbou Argentiny. S pracemi se začne v druhé polovině roku 2015 a budou pokračovat až do roku 2018.

Navýšení investic do skotské základny Faslane

Ministr financí George Osborne v létě oznámil záměr vlády dodržet závazek vůči NATO a odvádět ročně 2 % HDP na obranné výdaje, nyní představil plán investovat ve výši 500 milionů liber do Královské námořní ponorkové základny Clyde ve skotském městečku Faslane. Britská vláda „masivně“ posílí anglické i skotské obranné kapacity, zabezpečí na další roky přes 6 700 pracovních míst a vytvoří tisíce dalších. Kontrakt zahrnuje vybudování nových lodních jeřábů, protivlnových bariér či mol. S pracemi by se mělo začít v roce 2017.

HMNB Clyde je jedna ze tří hlavních námořních operačních základen – spolu s HMNB Devonport a HMNB Portsmouth. Nejznámější je díky tomu, že je domovem pro 4 ponorky třídy Vanguard schopné nést balistické rakety Trident II D-5, tedy nejdůležitější prvek jaderné triády.

HMNB_Clyde

Ponorková základna Clyde (zdroj: Wikimedia Commons)

NATO

Alianční cvičení Allied Spirit II pod velením ČR

Plukovní Josef Kopecký, velitel 7. mechanizované brigády a současně velitel 7. brigádního úkolového uskupení, se postavil během 4. až 24. srpna do čela aliančního cvičení s názvem Allied Spirit v německém Hohenfels. Stane se tak prvním českým důstojníkem, který byl podobným úkolem pověřen. Cvičení se účastní na 4 500 vojáků z 8 zemí – Kanada, Česká republika, Gruzie, Maďarsko, Itálie, Srbsko, Británie a USA. České zastoupení (1 400 osob) patří vedle amerického a britského k tomu největšímu. Scénář nácviku je fiktivní vojenský konflikt s hybridním podtextem. Již nyní cvičení odhalilo některé nedostatky v české armádě, jako je např. potřeba nákupu modernějšího vybavení.

Snížení počtu stíhacích letounů na Baltu

NATO od září sníží počet hlídkovacích letounů nad Pobaltím z původních 16ti na 8. Jedná se tak o reakci na současnou stabilní situaci s Ruskem, která v poslední době nevedla k žádným narušením. Aliance střeží Pobaltí již od roku 2004, kdy začínala se čtyřmi letouny.

NATO s Ruskem se údajně připravují na válku

Londýnský think-tank vydal zprávu, ve které upozorňuje na možnost, že by se stávající již 18ti měsíční napětí mezi Ruskem a Západem mohlo změnit v potenciální vojenskou konfrontaci. Jako příklad uvedl ruské cvičení v březnu, které zahrnovalo 80 000 vojáků a alianční Allied Shield s 5 000 vojáky z 19ti členských a třech partnerských zemí. Podle Londýna se tak Rusko připravuje na konflikt, NATO zase na konfrontaci. Rusko rovněž nedávno revidovalo svou námořní doktrínu a to na úkol zvětšit svou přítomnost v Černém moři a na tento rok si přichystalo na 4 000 vojenských cvičení, což je desetkrát více než si naplánovali alianční spojenci. Navíc Moskva do svých cvičení zapojuje nukleární zbraně.

Generální tajemník NATO, Jens Stoltenberg, obhajoval četná cvičení Aliance slovy, že se jedná o odpověď na rostoucí ruskou agresi a odmítlo, že by NATO jakkoli v Evropě napomáhalo k válce. Celá zpráva „Preparing for the Worst: Are Russian and NATO Military Exercises Making War in Europe more Likely?“ je k dispozici zde.

Irácká krize a Islámský stát

Členské státy Severoatlantické aliance se shodly na podpoře iráckých bezpečnostních sil, které pod stávajícím tlakem Islámského státu kolabují. Dohoda přišla jen pár dní poté, co Turecko zahájilo svou leteckou kampaň proti ISIS a PKK.  NATO se zaměří na sedm klíčových oblastí včetně vojenského výcviku, kybernetické obrany nebo reformy bezpečnostního sektoru. Výcvik bude probíhat v Turecku a Jordánsku. Generální tajemník NATO, Jens Stolteberg, uvedl, že byl asistenční program vyvinut na žádost irácké vlády. Aliance tak doplní již současnou činnost Spojených států. Americký prezident Obama v červnu rozhodl o vyslání dalších 450 lidí podpůrného personálu do Iráku, k již stávajícím jednotkám o počtu 3 100. NATO se z Iráku stáhlo v roce 2011 z důvodu neshody na legálním statutu aliančních jednotek.

Také britská vláda se rozhodlo prodloužit misi svých stíhacích letounů Tornado nejméně o rok a to do konce března 2017.

Minulý měsíc došlo k dohodě mezi Spojenými státy a Tureckem o užívání dvou tureckých základen Washingtonem pro útoky na ISIS v severní Sýrii. Dosud tyto základny byly používány pouze průzkumnými drony, na začátku srpna však ze základny Incirlik provedl americký dron útok na džihádisty právě v severní Sýrii. Syrská vláda se nechala slyšet, že podporuje útoky na ISIS, a že byli kontaktováni americkou stranou o infiltraci území džihádisty, a zároveň ujištěni, že USA podniknou útoky pouze proti Islámskému státu a ne vládním jednotkám.

V poslední době však neshody mezi USA a Tureckem narůstají do stále větších rozměrů – američtí vojenští lídři byli údajně pobouřeni, když Turecko začalo s útokem na kurdskou stranu PKK v severním Iráku jen hodiny po zahájení letecké kampaně proti ISIS. Američani neměli k dispozici žádné informace o chystajícím se útoku v horách. Podle turecké strany není rozdíl mezi ISIS a PKK. Nicméně počty zadržených – 800 příslušníků PKK a 100 stoupenců ISIS, jasně ukazuje, co je pro zemi prioritou: zabránit vzniku kurdského autonomního státu.

V nedávno zveřejněném rozhovoru s bývalým šéfem americké zpravodajské služby, Spojené státy věděly už dlouho, že jedna z opozičních skupin, bojujících proti Assadovi, která byla vycvičena, finančně podporována a vyzbrojena zeměmi NATO společně s Katarem, Saudskou Arábií a Izraelem, se nebezpečně rozrůstá. Nicméně Washington údajně nepředpokládal, že by se se jejich vývoj natolik zrychlil.

ISIS je navíc podezřelý z použití chemických zbraní proti 60ti kurdským bojovníkům, kteří nyní trpí dýchacími obtížemi. Iráčtí a američtí experti situaci v místě údajného zásahu prošetřují.

Imigrační krize se prohlubuje

Příliv imigrantů do Evropy z Afriky a Asie nebere konce a EU stále nenašla způsob, jak tuto krizi řešit. To má za následek, že některé země se k tomuto jevu postavily svérázně a nekoordinovaně v rámci Evropy. Maďarsko dokončilo stavbu plotu na hranicích se Srbskem s cílem ochránit tuto hranici společného Schengenského prostoru. Za stavbu plotu sklidilo Maďarsko paradoxně kritiku od svých partnerů z EU. Dle Francouzského ministra zahraničí jsou země východní Evropy v čele s Maďarskem extrémně vyhraněné vůči migrantům a nerespektují hodnoty svobodné Evropy. Hranici dlouhou 175km nyní hlídá okolo 1000 policistů a jejich počet by měl narůst až na 3000. Ruku v ruce se stavbou plotu plánuje Maďarsko zpřísnit své zákony týkající se pobytu na území země. Nově by tak mělo být za ilegální vstup do země kolem tří let vězení, za poškození plotu pak trest ve výši pěti let.

V sousedním Rakousku byla objevena dodávka, která obsahovala až 71 mrtvých imigrantů. Podle nalezeného pasu se spekuluje, že se jednalo o Syřany. Rakouští policisté se svými kolegy z Maďarska již zadrželi několik osob podezřelých z převaděčství, mezi nimi jsou jak občané Maďarska, tak i Bulhaři a Afghánec. Rakousko očekává, že do konce roku obdrží až 80 000 žádostí o azyl. K zvládnutí tak velkého počtu migrantů by měla být nasazena i armáda v počtu přesahujícím 500 vojáků.

Problémům se nevyhnula ani ostrovní Velká Británie. Premiér Cameron svým voličům slíbil omezení přílivu migrantů do země na míň než 100 000. Svůj slib nejspíš nenaplní, neboť od začátku roku se do Velké Británie dostalo již 330 000 lidí. Na rozdíl od ostatních zemí EU se Británie potýká i s nárůstem migrantů ze zemí, jako jsou Čína a Indie. Příliv imigrantů je kritizován opoziční stranou UKIP, která zdůrazňuje nevýhodu sdílení volného pohybu osob se zeměmi EU.

Německo je připraveno přijmout letos až 800 000 žádostí o azyl. Dle kancléřky A. Merkel Evropa musí ukázat svojí solidaritu a musí jí ukázat hned. Zároveň zdůraznila nutnost společného vstřícného postupu vůči uprchlíkům. Pokud Evropa selže v této otázce, nebude to Evropa, kterou jsme si přáli, dodala. Kancléřka je dále přesvědčena, že Německo je silnou zemí a migranty zvládne. Tento názor však v Německu nesdílejí všichni obyvatelé. Za tento rok bylo v Německu spácháno přes 200 útoků vůči imigrantům. Nejnovějším z nich bylo podpálení domu ve městě Weissach, který sloužil jako obydlí pro migranty.

Španělsko se připravuje na historické alianční cvičení

Příslušníci Španělských ozbrojených sil se intenzivně soustředí na přípravu cvičení Trident Juncture 2015. Toto cvičení zahrnuje až 36 000 vojáků z více než 30 aliančních a spřátelených zemí a nadstátních organizací, jako je Evropská unie a Africká unie. Cvičení se bude odehrávat na několika odlišných místech zároveň, kromě Španělska to bude také Portugalsko, Italie, Nizozemí, Norsko, Německo, Belgie, Kanada, Středozemní moře a Atlantik.  Cvičení je zaměřeno na součinnost mezi jednotlivými vojenskými složkami na moderním bojišti. Jeho cílem by mělo být zjištění, zda je Aliance schopna se postavit moderním bezpečnostním výzvám.

Země východní Evropy plánují akvizici bezpilotních letounů

Polsko plánuje v rámci modernizace svých ozbrojených sil nákup bezpilotních prostředků hned několika kategorií. Nákup dronů je rozdělen na dva odlišné programy. První program nese název Gryf a v rámci něho dojde k nákupu menších průzkumných dronů. Větší drony, které budou moci plnit i ofenzivní úkoly, budou pořízeny v rámci programu Zefir. Oba dva typy budoucích bezpilotních prostředků budou vybrány s ohledem na míru zapojení polského obranného průmyslu a transferu technologií.

Ukrajina rovněž poptává bezpilotní prostředky, které by jí pomohly v boji s proruskými separatisty na východě země. V současnosti uvažuje o stroji s nosností do 15 kilo, který bude schopný i vyzbrojit. Podle ministra obrany by Ukrajina tyto drony chtěla pořídit v Polsku.

Česká republika, která v současnosti používá izraelské drony Raven, plánuje rozšířit své schopnosti ve využívání těchto prostředků. Konkrétní obrysy však zatím nejsou známy. Velkým propagátorem dronů je také prezident M. Zeman.

Další východní zemí, která zvýšila svojí aktivitu v tomto sektoru, je Rumunsko. To oznámilo zapojení země do aliančního programu AGS, v rámci kterého dochází ke společné akvizici amerických bezpilotních strojů RQ-4 Global Hawk určených k průzkumným úkolům.

Finsko negarantuje záruky ochrany Pobaltí

I přes znatelné přiblížení Finska Alianci a jeho potenciální členství, dává Finsko jasně najevo, že neposkytne svým partnerům v regionu Pobaltí žádné bezpečnostní záruky. Finský prezident to odůvodnil tím, že Finsko nemůže poskytovat okolním státům bezpečnostní záruky, které ono samo nemá. Je to s velkou pravděpodobností způsob, jak se nevyhranit vůči Rusku, s kterým sdílí 1 340 km dlouhou hranici.

Maďarsko nově chrání vzdušný prostor Pobaltí

Maďarští piloti se čtyřmi stroji Jas-39 Gripen nahradili norské piloty v rámci mise Baltic Air Policing. Jedná se o první maďarskou účast a celkem již o 39. rotaci alianční mise, která chrání nebe nad třemi pobaltskými státy. Maďarské piloty posílí Němci se čtyřmi Eurofightery a společně budou hlídkovat nad Pobaltím do konce roku.

video Fault Lines: On the Front Lines with the Taliban

Aktuálně


iDNES

    Warning: simplexml_load_file(http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss): failed to open stream: HTTP request failed! HTTP/1.1 503 Service Temporarily Unavailable in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file(): I/O warning : failed to load external entity "http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss" in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 41

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení

Anketa

Jaký bude osud Iráku?

Výsledky
Nahrávání ... Nahrávání ...

Spolupracujeme

Centrum pro bezpečnostní a strategická studia
C4SS
Jakub Janda
Project ARES