Novinky z euroatlantického prostoru: únor 2013

Kategorie Euroatlantický prostor, Regiony | Autor: Juraj Nosál | 2. 3. 2013 | 18:39

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc únor.

28. 2. – Západ poskytne přímou podporu syrským rebelům

Americký ministr zahraničí John Kerry přislíbil na setkání Přátel Sýrie v Itálii, že Washington zdvojnásobí finanční pomoc syrské opozici a poprvé také poskytne přímou materiální asistenci Svobodné syrské armádě. Bude se jednat především o dodávky zdravotního materiálu, jídla ale i komunikačního vybavení nebo zařízení k nočnímu vidění. Přestože se v polovině měsíce objevily zprávy o možném přehodnocení dosavadní pozice Bílého domu ohledně vyzbrojení rebelů, nezdá se zatím, že by prezident Obama změnil svůj názor. Poskytnout přímou vojenskou pomoc odmítá také Evropská unie. Brusel se ale podobně jako Washington rozhodl poskytnout bojujícím rebelům přímou materiální asistenci a následně upravil sankce uvalené na Sýrii tak, aby mohl do země dovážet technické vybavení, obrněná vozidla a neletální vojenský materiál.

27. 2. – Nový šéf Pentagonu

WashingtonPost

Chuck Hagel (WashingtonPost)

Americký Senát schválil po tvrdém a zdlouhavém boji nominaci Chucka Hagela jako nového ministra obrany. Proti jeho nominaci ostře vystoupila většina republikánů a Senát ho schválil pouze těsnou většinou 58 k 41 hlasům (pro srovnání odcházející Leon Panetta byl v červnu 2011 schválen poměrem 100:0). Po tom, co Senátní branný výbor 12. února doporučil (i když opět těsným poměrem hlasů) Hagela do čela Pentagonu, využili republikáni poprvé v americké politické historii obstrukce, aby jeho nominaci zastavili. Ty se nakonec podařilo přehlasovat až téměř po dvou týdnech díky třem republikánským senátorům, kteří pro něho zvedli ruku. Není bez zajímavosti, že Hagel je prvním ministrem obrany vůbec, který je veteránem Vietnamské války. Přestože on sám je bývalým republikánským senátorem za Nebrasku, se svými stranickými kolegy se rozešel kvůli rozdílným názorům na válku v Iráku.

26. 2. – Další škrty v britských výdajích na obranu?

Britské ozbrojené síly by mohly v následujících letech čelit dalším škrtům ve svém rozpočtu. Ministerstvo financí totiž požaduje, aby v průběhu deseti let ušetřily dodatečných 11 miliard liber. To by mohlo mít mimo jiné také výrazný dopad na britské plány modernizovat svůj jaderný deterrent.

24. 2. – Nový kyperský prezident

Prezidentské volby na Kypru skončily vítězstvím středo-pravicového kandidáta Nicose Anastasiadese, který s 57 % porazil svého rivala, komunistického kandidáta Stavrose Malasa. Země se zmítá ve vážných ekonomických problémech, protože právě kyperské banky půjčovaly horlivě zadluženému Řecku. Hlavním úkolem nového prezidenta tak bude dokončit rozpracovanou dohodu s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem o finanční pomoci a obnovit důvěryhodnost země na světových trzích. Naděje ostrovanů se upírají také k rozsáhlým ložiskům zemního plynu, která byla objevena u kyperského pobřeží. To by mohlo podle některých vyvolat spory s tureckým obyvatelstvem na severu ostrova, podle jiných zase podnítit vzájemnou spolupráci. Sám Anastasiades před devíti lety veřejně podpořil program OSN k znovusjednocení ostrova (přestože veřejnost ho odmítla) a lze očekávat, že také Brusel ho bude tlačit k zlepšení vztahů s Tureckem. Jeho zvolení by tedy mohlo napomoci normalizaci vztahů na tomto rozděleném ostrově.

22. 2. – Američtí vojáci v Nigeru

Americký prezident Barack Obama oznámil Kongresu rozhodnutí vyslat stovku amerických vojáků do afrického Nigeru. Ti mají podpořit úsilí francouzských jednotek v sousedním Mali a poskytovat jim zpravodajské informace.

20. 2. – Rezignace bulharské vlády

Bulharská vláda podala rezignaci po rozsáhlých protestech, které zemi zachvátily kvůli vysokým cenám elektřiny a zhoršující se životní úrovni. Nespokojenost občanů začala narůstat po tom, co vláda vloni v červenci zvýšila ceny elektřiny o 13 %. Tento nárůst ale začaly domácnosti pociťovat až během zimní sezóny v období zvýšeného odběru, protože většina z nich využívá elektrickou energii mj. i k topení. Nicméně zvýšené účty za elektřinu jsou už jenom pověstnou špičkou ledovce v řadě nepopulárních kroků premiéra Borisova, jehož politika je vnímána jako hlavní důvod stagnace ekonomiky a zhoršující se životní úrovně. Vláda obviňuje z vysokých cen zahraniční společnosti, včetně českého ČEZ-u. Ty se pro změnu brání tím, že ze zisků vidí pouhý zlomek a většina peněz jde právě vládě v Sofii. Skutečným problémem nejsou ani tak samotné ceny elektrické energie, které dosahují průměru EU, ale bulharské platy, které jsou nejnižší v celé Unii.

19. 2. – John Allen odchází do penze

Americký generál John Allen, bývalý vrchní velitel sil ISAF v Afghánistánu a horký kandidát na nejvyššího velitele vojenských sil NATO, oznámil svůj odchod do penze. Příčinou mají být rodinné důvody a zejména zlý zdravotní stav jeho manželky. Allen byl minulý měsíc zbaven obvinění z nevhodného chování, která na něho padla v souvislosti s aférou kolem bývalého ředitele CIA generála Petrause.

19. 2. – EU schválila vojenskou misi v Mali

Ministři zahraničních věcí členských států Evropské unie oficiálně schválili vojenskou výcvikovou misi v africkém Mali. V zemi se již nachází na 70 vojáků z různých zemí EU, kteří pomáhají s výcvikem a modernizací malijské armády. Na misi by se mělo podílet 500 vojáků ze šestnácti zemí EU (včetně ČR) a Norska.

14. 2. – Španělsko a Europol udeřily na kybernetický zločin

Španělská policie ve spolupráci s Europolem rozbila mezinárodní síť kybernetického organizovaného zločinu. Hackeři prostřednictvím tzv. „ransomware“ softwaru zablokovali uživatelům počítače kvůli údajnému ilegálnímu obsahu či návštěvě ilegálních webových stránek a požadovali po nich zaplacení pokuty 100 euro. Podle Europolu byly takto infikovány stovky tisíc počítačů v Evropě a jenom v samotném Španělsku bylo hlášeno na 1 200 případů. Velice podobné praktiky byly zaznamenány také v České republice. Zadržení pachatelé jsou původem z Ruska, Ukrajiny a Gruzie.

13. 2. – EU a USA zahajují jednání o zóně volného obchodu

Evropská unie a Spojené státy americké zahajují jednání o zóně volného obchodu. I přes hospodářskou krizi zůstávají oba aktéři největšími ekonomickými giganty na světě a společně vyprodukují více než polovinu globálního HDP. Vzájemný obchodní vztah mezi oběma břehy severního Atlantiku je s hodnotou jednoho bilionu dolarů nejsilnějším na světě a již dnes jsou průměrné tarify jedny z nejnižších. Případná zóna volného obchodu by je ale mohla odstranit úplně a poskytnout tak výrazný stimul pro další ekonomický růst na obou světadílech. Jednalo by se tedy o zásadní krok pro obě ekonomiky a zároveň impuls pro liberalizaci světového obchodu. Podle vyjádření z obou stran Atlantiku by vyjednávání mohla zabrat dva roky. Před EU a USA ale stojí řada sporných otázek, z nich nejproblematičtější bude nejspíše zemědělství.

13. 2. – Obamův proslov o stavu Unie

Staronový americký prezident Barack Obama přednesl před americkým Kongresem svůj první proslov o stavu Unie od svého znovuzvolení. Největší pozornost věnoval pochopitelně ekonomickým otázkám a znovunastartování hospodářského růstu, stranou ale nezůstaly ani otázky bezpečnostní. V reakci na severokorejský jaderný test přislíbil posílení americké protiraketové obrany a kritika zazněla pochopitelně také na adresu Íránu kvůli jeho pokračujícímu jadernému programu. Prezident zároveň oznámil již očekávanou informaci o stažení značné části amerických sil z Afghánistánu (34 000 vojáků) do konce tohoto roku a okrajově se v projevu dotkl i problematiky kybernetické bezpečnosti.

12. 2. – Bývalý šéf italské tajné služby odsouzen

Bývalý ředitel dnes již neexistující italské vojenské zpravodajské agentury SISMI Nicolo Pollari byl odsouzen k trestu deset let odnětí svobody za spoluúčast na ilegálním únosu egyptského muslimského klerika Abu Omara. Jeho tehdejší zástupce Marco Mancini dostal devět let. Abu Omar byl v roce 2003 jako osoba podezřelá z terorismu unesen agenty CIA v Miláně a později vydán do Egypta, kde byl údajně několik měsíců mučen a po několika letech nakonec propuštěn bez jakéhokoli obvinění. Tento skandál vedl v roce 2006 k Pollariho rezignaci a o rok později k zahájení vůbec prvního soudního řízení v Evropě souvisejícího s utajeným programem CIA k únosům osob podezřelých z terorismu. V roce 2009 pak italský soud odsoudil v nepřítomnosti 23 agentů CIA, kteří se na únosu podíleli, k sedmi letům odnětí svobody a tento rozsudek byl vloni na podzim potvrzen i nejvyšším italským soudem. Přestože italská vláda o jejich vydání nikdy nepožádala, v případě cesty do Evropy jim hrozí zatčení. Očekává se, že Pollari i Mancini se proti rozsudku odvolají. Není bez zajímavosti, že tento skandál vedl v roce 2007 také k reformě italských zpravodajských služeb.

11. 2. – Kybernetické útoky hrozbou pro Spojené státy

Podle amerických zpravodajských služeb jsou Spojené státy obětí soustavní a rozsáhlé kybernetické špionáže, která ohrožuje konkurenceschopnost země. Vyplývá to z nejnovějšího Národního zpravodajského odhadu (National Intelligence Estimate – NIE), což je hlavní hodnotící dokument americké zpravodajské komunity připravován každoročně pro politické vedení země. Za hlavního viníka těchto útoků byla identifikována Čínská lidová republika. Přestože jsou kybernetické hrozby brány stále vážněji, americký Kongres neuspěl vloni na podzim při schvalování zákonu, který měl vytvořit minimální bezpečnostní standardy pro společnosti v oblasti kritické infrastruktury, jako jsou např. přehrady, elektrárny atd. Prezident Obama proto den po zveřejnění závěrů NIE podepsal vládní nařízení (tzv. Executive Order), kterým přikazuje vládním agenturám sdílet utajované informace o možných kybernetických hrozbách s podniky operujícími v oblasti kritické infrastruktury a volá po vytvoření dobrovolných bezpečnostních standardů pro ochranu všech informačních systémů klíčových pro národní bezpečnost. Toto nařízení nicméně nenahrazuje chybějící legislativu, protože nemá právní moc zajistit soukromým podnikům právní ochranu v případě, že i přes přijatá opatření dojde k jejich napadení.

8. 2. – Kanadský důstojník dostal za špionáž 20 let

Bývalý kanadský námořní důstojník Jeffrey Delisle, který byl vloni na podzim uznán vinným ze špionáže pro Ruskou federaci, byl odsouzen k trestu 20 let odnětí svobody a pokutě 111 000 kanadských dolarů. Delisle předával Moskvě utajované informace od července 2007 do ledna 2012, kdy byl odhalen. Před soudem se ke všemu přiznal.

7. 2. – EU chce posílit koordinaci v rámci kybernetické bezpečnosti

Evropská komise navrhuje nová opatření k posílení sdílení informací o kybernetických útocích v rámci sedmadvacítky. Podle návrhů by měly všechny členské státy zřídit na národní úrovni „Computer Emergency Response Team“ a vytvořit instituci, které by všechny veřejné i soukromé subjekty povinně hlásily kybernetické útoky. Ta by je pak vyhodnocovala a rozhodovala o jejich zveřejnění či případné pokutě pro společnosti kvůli nedostatečnému zabezpečení. Podle průzkumů totiž investuje pravidelně do IT bezpečnosti pouze každá čtvrtá evropská firma a toto opatření by tak mohlo situaci výrazně zlepšit. Mnohé společnosti se ale obávají, že zveřejnění případných útoků by mohlo ohrozit jejich reputaci mezi zákazníky. Komise také požaduje, aby jednotlivé členské státy vytvořily krizové a koordinační plány pro případné kybernetické incidenty.

6. 2. – Nové kontroverze kolem operací bezpilotních letounů

Bezpilotní letoun MQ-9 Reaper (bbc.co.uk)

Americká média získala interní dokument ministerstva spravedlnosti, který opět rozvířil kritiku Washingtonu kvůli operacím bezpilotních letounů. Podle nově uniklého dokumentu mohou vládní představitelé nařídit likvidaci amerických občanů v zahraničí (bez soudního procesu), pokud jsou ve vysokých vedoucích pozicích Al-Kájdy či jejich spojenců. Takovéto zneškodnění je podle dokumentu legální a neodporuje americké Ústavě, pokud tito jedinci představují bezprostřední hrozbu a jejich dopadení není proveditelné. Zneškodnění musí být provedeno v souladu s principy válečného práva. Dokument dále uvádí, že suverenita zahraniční země není narušena, pokud její vláda s operacemi souhlasí nebo není schopna či ochotna tyto jedince zajistit. Kontroverze byly navíc posíleny také odhalením tajné americké základny CIA pro bezpilotní letouny v Saudské Arábii, ze které se podnikaly operace nad sousedním Jemenem.

Útoky bezpilotních letounů proti teroristům jsou již delší dobu kontroverzním tématem a jsou kritizovány především z řad lidsko-právních a občansko-právních aktivistů. Těm vadí jak kolaterální škody na civilistech, tak případné zabíjení amerických občanů bez soudního procesu. Americká unie pro občanská práva se k nově uniklému vládnímu dokumentu postavila z logických důvodů poměrně kriticky. Kritika Obamovy administrativy kvůli operacím bezpilotních letounů zesílila především od roku 2011, kdy byl v Jemenu zabit americký občan Anwar al-Awlaki, jeden z nejvýše postavených představitelů Al-Kájdy, společně s dalšími dvěma rodilými Američany.

Téma bezpilotních letounů také zkomplikovalo slyšení kandidáta na nového ředitele CIA, Johna Brennana, před senátním Výborem pro zpravodajství. Ten je jakožto prezidentův protiteroristický poradce považován za hlavního architekta tohoto programu, který zaznamenal výrazný nárůst právě od nástupu Baracka Obamy do úřadu. Brennan čelil při svém veřejném slyšení kritice z řad některých demokratických senátorů a především hlasitým protestům lidsko-právních aktivistů v publiku, z nichž někteři museli být vyvedeni ven. Přesto útoky bezpilotních letounů obhajoval a prohlásil, že vláda se k nim uchyluje pouze v tom nejkrajnějším případě. Podle většiny komentátorů se nezdálo, že by jeho nominace měla být otázkou bezpilotních letounů nějak zásadně ohrožena.

6. 2. – Francie se plánuje stahovat z Mali již v březnu

Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius oznámil, že Paříž plánuje začít stahovat své jednotky z afrického Mali již příští měsíc. Francie zahájila operaci „Serval“ ve své bývalé kolonii 11. ledna po tom, co islámští radikálové ovládající do té doby sever země začali rychle postupovat k hlavnímu městu a reálně hrozilo, že ovládnou celou zemi. V současnosti je v Mali nasazeno na 4 000 francouzských vojáků a materiální a logistickou podporu poskytly také USA a několik dalších evropských zemí.

5. 2. – Až 25 evropských zemí se podílelo na tajném programu CIA

Podle zprávy lidsko-právní organizace Open Society Justice Initiative se až 25 evropských zemí (včetně např. České republiky nebo Polska) podílelo na tajném programu CIA zaměřeném na únosy a ilegální převozy osob podezřelých z terorismu do tajných věznic v zemích, kde je povolené mučení. Tento program byl zahájen administrativou George W. Bushe po teroristických útocích z 11. září a zakázal ho současný prezident Barack Obama po svém nástupu do Bílého domu. Podle OSJI se na programu podílelo až 54 zemí, které buď to umožnily CIA zřídit na svém území tajné věznice, nebo umožnily letadlům CIA přistávat na svých letištích a doplňovat palivo. Právě do této druhé kategorie spadá podle zprávy také ČR. Všechny evropské země by tak mohly čelit žalobám před Evropským soudem pro lidská práva. V současnosti jsou již vedeny soudní přelíčení s Polskem, Rumunskem a Litvě kvůli tajným vězením CIA na jejich území a Itálii kvůli jejímu podílu na únosu muslimského klerika z Milána. Makedonie byla dokonce nedávno uznána vinnou z ilegálního věznění a mučení německého občana.

5. 2. – Čtyři podezřelí islamisté zadrženi v Paříži

Francouzská protiteroristická policie zatkla v Paříži v rámci operace proti islámským militantním skupinám operujícím v západní Africe čtyři muže. Tři z nich jsou podle informací francouzští občané konžského původu a čtvrtý je z Mali. Několik dní před tím francouzský ministr vnitra Manuel Valls varoval veřejnost před islamistickými radikálními skupinami, které mohou v zemi plánovat útoky nebo rekrutovat nové členy. Francie posílila svá bezpečnostní a protiteroristická opatření ihned po zahájení vojenské intervence v Mali začátkem minulého měsíce.

5. 2. – Bulharsko obvinilo z teroristického útoku v Burgasu Hizballáh

Bulharská vláda oficiálně obvinila z loňského teroristického útoku na izraelské turisty v Burgasu libanonské radikální hnutí Hizballáh. Podle závěrů vyšetřování dva ze tří podezřelých byli členy vojenského křídla Hizballáhu. Identitu samotného atentátníka se zjistit nepodařilo. K sebevražednému útoku došlo vloni v červenci a zahynulo při něm pět izraelských turistů a jejich bulharský řidič. Výsledky bulharského vyšetřování by tak mohli podle některých komentátorů otevřít cestu k tomu, aby EU uznala „Stranu boží“ za teroristickou organizaci. Samotný Hizballáh se k obviněním ze Sofie oficiálně nevyjádřil. Írán, nejbližší spojenec Hizballáhu, ale jakékoliv zapojení razantně odmítá. Závěry vyšetřování vyvolaly také kritiku v Bulharsku, zejména z řad bulharské opozice, nacionalistů či turecké menšiny. Vláda podle nich podlehla přílišnému mezinárodnímu tlaku a zveřejnila své závěry předčasně, aby tak vyhověla tlaku USA a Izraele, kteří chtějí, aby Brusel uznal Hizballáh za teroristickou organizaci. Bulharský ministr zahraničí ale prohlásil, že na Sofii nátlak nikdo nevyvíjel a vyšetřování, jehož závěry podpořil také Europol, bylo zcela nezávislé.

2. 2. – Hollande přislíbil pomoc při rekonstrukci Mali

Francouzský prezident Francois Hollande navštívil po třech týdnech od zahájení operace „Serval“ hlavní město Mali, Bamako. Ve svém proslovu přislíbil této bývalé francouzské kolonii pomoc a asistenci Paříže při obnově země a rekonstrukci poškozeného kulturního dědictví. Francouzské jednotky podle vyjádření prezidenta zůstanou v zemi tak dlouho jako bude potřeba, ale jakmile bude obnovena suverenita země, předají mandát jednotkám Africké unie.

1. – 3. 2. – Bezpečnostní fórum v Mnichově

V Mnichově proběhl již 49. ročník mezinárodní bezpečnostní konference. Hlavními tématy byly konflikt v Sýrii, íránský jaderný program a francouzská intervence v Mali. Výběr diskusí či příspěvky z jednotlivých panelů lze nalézt na stránkách konference.

Autor: Juraj Nosál, student magisterského programu Mezinárodní vztahy na FSS MU.

video Fault Lines: On the Front Lines with the Taliban

Aktuálně

ČT 24

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/rss/hlavni-zpravy/:1: parser error : Document is empty in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/rss/hlavni-zpravy/:1: parser error : Start tag expected, '<' not found in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 27

iDNES

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss:1: parser error : Document is empty in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss:1: parser error : Start tag expected, '<' not found in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 41

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení

Anketa

Jaký bude osud Iráku?

Výsledky
Nahrávání ... Nahrávání ...

Spolupracujeme

Centrum pro bezpečnostní a strategická studia
C4SS
Jakub Janda
Project ARES