Novinky z euroatlantického prostoru: září 2012

Kategorie Euroatlantický prostor, Regiony | Autor: Juraj Nosál | 30. 9. 2012 | 22:32

Přehled a stručná analýza událostí v euroatlantickém prostoru za měsíc září.

26. 9. – Polsko navyšuje svůj tender na nákup vrtulníků

Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že jeho země má zájem nakoupit až 70 nových vrtulníků pro své ozbrojené síly, tedy více než dvojnásobek původního plánu z března tohoto roku. Tento krok je dalším urychlením snah polských ozbrojených sil obměnit v průběhu nadcházejících let své vrtulníkové síly pocházející ještě ze sovětské éry. Hlavními favority na získání kontraktu jsou dva polské závody, jeden vlastněn italsko-britským konsorciem AgustaWestland a druhý americkou společností Sikorsky Aircraft.

http://www.defensenews.com/article/20120926/DEFREG01/309260002/Poland-Seeking-70-New-Military-Helicopters-P-M-

26. 9. – Evropské státy nadále podporují ATT

I přes neúspěch červencových jednání vyjádřili představitelé nejvýznamnějších evropských zemí svou podporu globální mezinárodní úmluvě Arms Trade Treaty, která by regulovala obchod se zbraněmi. Společné komuniké podepsali ministři zahraničí Francie, Německa, Itálie, Spojeného království, Španělska a švédský ministr obchodu. Proti ATT stojí v současnosti především USA, které je největším producentem zbraní na světě. Rusko a Čína jsou spíše zdrženlivé.

http://www.diplonews.com/feeds/free/26_September_2012_455.php

26. 9. – Napětí ve Španělsku pokračuje

Španělsko zažilo další rozsáhlé protesty proti vládním úsporným opatřením. To by nebylo nic nového, ale zdá se, že demonstrace nabírají na násilí. Policie tentokrát proti rozzuřeným davům použila gumové projektily a obušky. Výsledkem byla dvacítka zatčených a více než desítka zraněných demonstrantů.

http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-19712203

24. 9. – UK může vydat podezřelé teroristy do USA

Evropský soud pro lidská práva posvětil vydání 5 podezřelých teroristů ze Spojeného království do USA. Abu Hamza a Babar Ahmad byli zadrženi v roce 2004, Syed Talha Ahsan v roce 2006. Zbylí dva muži, Adel Abdul Bary a Khaled al-Fawwaz, jsou ve vazbě již od roku 1998. Obvinění se snažili vyhnout vydání tvrzením, že v USA by čelili nelidskému zacházení. Soud ale jejich námitky neuznal a pětice můžu tak bude převezena do Spojených států v průběhu několika nadcházejících týdnů.

http://www.bbc.co.uk/news/uk-19706404

24. 9. – Kanadsko-britské diplomatické mise

Spojené království a Kanada oznámily plán založit v zahraničí nové společné diplomatické mise. Cílem je rozšířit diplomatickou přítomnost v zemích, kde ani jeden stát zatím nemá zastoupení a přitom ušetřit finanční náklady s tím spojené. Podle některých by konečný návrh mohl zahrnovat také Austrálii a Nový Zéland.

http://www.bbc.co.uk/news/uk-politics-19697052

21. 9. – Novozélandské námořnictvo může opět kotvit v amerických přístavech

Spojené státy zrušily pro Novozélandské námořnictvo zákaz kotvení ve svých přístavech a základnách. Tohle opatření bylo přijato v 80. letech během studené války po tom, co vláda ve Wellingtonu zakázala přítomnost amerických plavidel s nukleárním pohonem či výzbrojí ve svých přístavech a později v roce 1986 pozastavila platnost bezpečnostní smlouvy ANZUS. Tento krok lze vnímat jako další potvrzení úsilí Washingtonu posílit své vazby a postavení v asijsko-pacifickém regionu. Novozélandská vláda ale jakékoliv změny ve své jaderné politice předem vyloučila.

http://www.defensenews.com/article/20120921/DEFREG03/309210001/U-S-Lifts-Ban-New-Zealand-Naval-Ships

20. 09. – Francie kvůli karikaturám uzavřela ambasády

Francouzská vláda rozhodla o několikadenním uzavření svých ambasád a dalších zařízení v muslimských zemích po tom, co satirický magazín Charlie Hebdo zveřejnil karikatury proroka Mohameda. Bezpečnostní opatření byla posílena také přímo v Paříži. Tyto kroky byly přijaty především kvůli již tak velmi napjaté situaci v muslimských zemích a komunitách vyvolané americkým filmem zesměšňujícím Proroka Mohameda. Francie má největší muslimskou menšinu v Evropě (odhadem přes 10 milionů).

http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-19646748
http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/france/9552612/France-steps-up-security-at-embassies-as-magazine-publishes-Prophet-Mohammed-cartoons.html?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link18-20120919

19. 09. – Italský soud potvrdil rozsudky pro agenty CIA

Italský nejvyšší soud potvrdil vinu 23 Američanů, s výjimkou jednoho všech příslušníků CIA, kteří v roce 2003 z Milána unesli podezřelého teroristu, egyptského klerika Abu Omara. Ten byl pak údajně vydán do Egypta, kde ho mučili. Všech 23 Američanů bylo odsouzeno v absenci na 7 let vězení. Italská vláda nikdy nepožádala o jejich vydání, v případě cesty do Evropy jim ale hrozí zatčení.

http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-19653566

18. 09. – Oslabování britských námořních průzkumných kapacit

Britská parlamentní komise pro obranu vyjádřila vážné obavy o oslabování námořních průzkumných kapacit britských ozbrojených sil. Jediným námořním průzkumným a útočným letounem byl Nimrod MRA4 od BAE, jehož program byl ale v rámci strategické revize v roce 2010 zrušen ještě před zahájením služby. Společně s vyřazením letadlového loďstva se jednalo o nejkontroverznější rozhodnutí Cameronovy vlády. S dalšími škrty projevujícími se i v jiných námořních kapacitách (např. s plánovaným vyřazením letky průzkumných helikoptér Sea King) se objevují pochybnosti, zda bude královské námořnictvo schopno zajistit dohled nad britskými výsostními vodami.

http://www.defensenews.com/article/20120918/DEFREG01/309180011/Report-Warns-Widening-Gaps-U-K-8217-s-Maritime-Surveillance

18. 09. – Schengen zůstává pro Rumunsko uzavřen

V Bruselu byla tento týden zrušena schůzka, na které se měla opět vyhodnocovat rumunská přihláška do Schengenského prostou. Hlavním důvodem byla podle diplomatických zdrojů politická krize v zemi a především události z léta, kdy se premiér neúspěšně pokusil sesadit prezidenta. Jednání byla odložena na konec října, ale ani tehdy se nejeví pravděpodobné, že by Rumunsko a společně s ním i Bulharsko dostaly zelenou pro vstup.

http://www.eubusiness.com/news-eu/romania-schengen.iee/

16. 09. – V Španělsku zadrženi 4 galicijští separatisté

Španělské ministerstvo vnitra oznámilo, že zadrželo na severovýchodě země 4 muže podezřelé z členství v galicijském separatistickém hnutí. Dva ze zadržených měli u sebe výbušniny. Nejznámější španělskou separatistickou (i když v užším pojetí je vhodnějším termínem secesionistickou) organizací je baskická ETA, ale obdobné skupiny lze najít také v Katalónii nebo Galíciji.

http://www.washingtonpost.com/world/europe/4-people-arrested-in-spain-on-suspicion-of-belonging-to-separatist-group-2-had-explosives/2012/09/16/04469192-fff9-11e1-bbf0-e33b4ee2f0e8_story.html

16. 09. – USA připravují modernizaci svého jaderného arzenálu

Podle listu Washington Post se americká vláda připravuje na nejdražší modernizaci svého jaderného arzenálu v historii, přestože ozbrojené síly čelí rozsáhlým škrtům ve výdajích. Udržování a modernizace 5 113 hlavic, nahrazení starých nosičů (především stárnoucích jaderných ponorek třídy Ohio a letecké složky letkou nových F-35) a modernizace stárnoucích nukleárních zařízení by podle think-tanku Stimson Center mohla vyjít na min. 352 mld. dolarů během nadcházející dekády. Podle mnohých je ale nutné počítat s ještě vyšší částkou.

http://www.defensenews.com/article/20120916/DEFREG02/309160004/U-S-Modernize-Nuclear-Arsenal-Report

15. 09. – Protesty na Pyrenejském poloostrově

Portugalsko a Španělsko zažily další vlnu rozsáhlých protestů a stávek proti vládním úsporným opatřením. Desítky tisíc lidí se sešli především v obou pyrenejských metropolích, ale protestovalo se i jinde. Z Portugalska byl hlášen také jeden pokus o upálení.

http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-19611375?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link19-20120917

12. 09. – Egyptský prezident na první návštěvě Evropy

Mohamed Mursí uskutečnil svou první oficiální návštěvu Evropy ve funkci egyptského prezidenta. V Bruselu jednal s představiteli EU o možné budoucí, především hospodářské, spolupráci a snažil se je ujistit o demokratickém směřování své země. Atmosféra jeho návštěvy byla ale poněkud negativně poznamenána nepokoji, které v Káhiře vyvolal americký film údajně zesměšňující proroka Mohameda. Právě v těchto dnech vzniká nová ústava, jejíž podoba bude klíčová pro politické směřování země.

http://www.reuters.com/article/2012/09/12/us-eu-egypt-mursi-idUSBRE88B1L820120912

12. 09. – Nizozemské parlamentní volby

Předčasné parlamentní volby v Nizozemsku skončily vítězstvím vládních liberálů VVD dosavadního premiéra Marka Rutta. Ti nakonec získali 41 ze 150 křesel, což je až o deset víc než v předchozích volbách. Těsně za nimi pak skončili s 38 mandáty středo-levý labouristé, PvdA (v posledních volbách o 8 méně). Obě strany jsou považovány za pro-evropské, i když jejich názory na řešení dluhové krize se liší. Výrazný propad naopak zaznamenala pravicová Strana pro svobodu (PVV) populisty Geerta Wilderse známého svou proti-imigrantskou a proti-unijní rétorikou. Z původních 24 křesel obhájila jenom 15. Stejný počet získali také socialisté. Do parlamentu se pak dostalo ještě dalších 7 menších stran. Nizozemský voliči tak celkem jasně vyjádřili podporu dosavadní vládní pro-evropské politice a tzv. „německému“ řešení dluhové krize.

Právě škrty a snižování deficitu požadované EU byly příčinou pádu Ruttovy menšinové vlády v dubnu tohoto roku. Výsledek voleb měl také příznivý dopad na trhy, které se obávaly možné změny politického kurzu v jedné z klíčových ekonomik eurozóny. Důležité ale teď budou koaliční jednání, protože Rutte potřebuje k vytvoření většiny alespoň 76 křesel.

http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-19566165

10. 09. – Nejistá budoucnost britsko-francouzských UAV

Francouzský ministr obrany Jean-Yves prohlásil, že jeho země uvažuje také o jiných partnerech než jenom o Spojeném království při vývoji nových bezpilotních letounů. Bývalá Sarkozyho vláda podporovala právě společný francouzsko-britský projekt (mezi firmami Dassault Aviations a BAE), ale současná Hollandova administrativa ho kritizuje kvůli vysokým nákladům a neefektivitě.

http://www.reuters.com/article/2012/09/10/us-france-drones-idUSBRE88915A20120910

10. 09. – Plná nezávislost pro Kosovo

Západní státy (23 zemí EU, USA) a Turecko dohlížející na Kosovo po jednostranném vyhlášení jeho nezávislosti v únoru 2008 oznámily ukončení svého dohledu. Kosovo se tak stalo plně suverénním státem. Jednotky NATO a mise EU pro vybudování právního státu ale zatím v zemi zůstanou. Doposud uznalo kosovskou nezávislost více než 90 zemí. Sousední Srbsko označilo vyhlášení plné suverenity za bezvýznamné, protože vyhlášení samostatnosti neuznává a Kosovo nadále považuje za součást Srbska. Z významnějších mezinárodních aktérů odmítá nezávislost země také např. Rusko, Čína nebo Gruzie.

http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-19550809

07. 09. – FBI vyškolí české policisty

Americká FBI bude školit české policisty v boji proti korupci a kybernetickému zločinu. Kdy přesně školení začnou, bude jasné do konce letošního roku. Pomoc v boji s korupcí nabídl Česku loni americký velvyslanec Norman Eisen.

http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/fbi-vyskoli-ceske-policisty-v-boji-proti-korupci-a-kyberzlocinu/837730

07. 09. – Nespokojenost s reformou Bundeswehru

Nejnovější průzkumy mínění v německých ozbrojených silách prokázaly, že více než 46 % důstojníků a seržantů má negativní postoj k implementaci probíhající reorganizace Bundeswehru (z toho plných 27 % ji považuje za vysloveně špatnou). 88 % dotázaných si pak myslí, že reforma bude dřív nebo později potřebovat další úpravy. Výsledky průzkumu korespondují podle mluvčího ministerstva obrany s pohledem samotného rezortu. Reorganizace zahrnuje mj. škrty ve vojenském i civilním personálu, uzavírání základen či zrušení povinné vojenské služby. Cílem reformy je především posílit kapacity a zaměření na zahraniční mise.

http://www.defensenews.com/article/20120907/DEFREG01/309070006/German-Military-Leaders-Criticize-Bundeswehr-Reform

06. 09. – Francie začala posílat pomoc do Sýrie

Francouzská vláda se rozhodla posílat pomoc a finance do částí Sýrie, které se ocitly pod kontrolou rebelů a ve kterých vznikly nové lokální samosprávy. Konkrétně se jedná o pět administrativ ve třech provinciích. Pomoc se zaměřuje především na obnovení dodávek pitné vody, opravy kanalizace, zdravotních služeb a potravinového zásobování. Podle diplomatických vyjádření se Francie zatím rozhodla neposkytnout rebelům vojenskou pomoc, přestože zmíněné samosprávy požadují protivzdušnou obranu na ochranu před vládním bombardováním. Požadavky jsou ale podle vyjádření diplomatů brány velmi vážně a je možné, že Paříž se nakonec pro podobný krok rozhodne, pokud se nová spolupráce osvědčí. Francie jako bývalá koloniální mocnost Sýrie je mnohem otevřenější a aktivnější v podpoře opozice než jakýkoli jiný západní stát.

http://www.reuters.com/article/2012/09/05/us-syria-crisis-france-idUSBRE8841AE20120905
http://www.nytimes.com/2012/09/07/world/europe/france-sends-funds-to-5-syrian-civic-groups.html?_r=1&ref=world

04. 09. – 06. 09. – Sjezd demokratů

Po minulo-týdenním republikánském sjezdu ve floridské Tampě, na kterém byl do klání o Bílý dům oficiálně nominován Mitt Romney, přišla řada na demokraty. Ti si pro svůj sjezd zvolili město Charlotte v Severní Karolíně. Současného prezidenta Baracka Obamu nominovala do listopadových voleb bývalá hlava USA, Bill Clinton. Právě jeho éra je mnoha Američany vnímána jako zatím poslední období prosperity a blahobytu, což je nejspíš důvod, proč byl pro předání nominace zvolen právě on. Hlavním tématem voleb je pochopitelně ekonomická situace a především otázka budoucího směřování země. Oba tábory mají totiž značně odlišné názory na to, jak současnou krizi řešit. Republikáni obviňují Obamu především z toho, že nesplnil své sliby a drasticky zvýšil zadlužení země. Demokraté naopak kontrují, že prezident zastavil krizi a stabilizoval situaci. Republikány plánované škrty podle nich nejhůře dopadnou právě na chudé, zatímco nejbohatší budou těžit z nízkých daní. Obama jejich politiku odmítá jako recepty z minulosti, které USA dostaly do současných problémů. Průzkumy veřejného mínění napovídají, že Obama má nad Romneym pouze drobný náskok a souboj o Bílý dům tak bude velmi vyrovnaný.

http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-19479717

05. 09. – Volby v Quebeku

V kanadské provincii Québec proběhly v úterý předčasné volby, které byly vyhlášeny po rozsáhlých studentských protestech kvůli zvýšení školného. Volební klání vyhrála separatistická Quebecká strana (PQ), která usiluje o samostatnost této převážně frankofonní provincie. Končí tak devítileté vládnutí liberálů, které poškodilo především již zmiňované navýšení školného a obvinění z korupce. PQ ale nedosáhla většiny v jednokomorovém parlamentu a bude tak muset vytvořit menšinou vládu. Prioritou nové vlády má být ekonomika a boj s narůstajícím dluhem, který dosahuje 51 % quebeckého HDP. Povolební projev předsedkyně strany a budoucí premiérky Pauline Maroisové ale narušila střelba před sálem, kde asi 50letý muž zabil jednoho z diváků a dalšího vážně zranil. Motiv nebo úmysl útoku zatím není zřejmý. Vlády vedené PQ vyhlásily již v minulosti dvakrát referendum o nezávislosti provincie. Obě ale skončily neúspěšně. Ani současné průzkumy veřejného mínění nenasvědčují změně – odtržení od Kanady si přeje zhruba 28 % dotazovaných.

http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-19478694

04. 09. – Pomoc EU Portugalsku

Portugalsko se rozhodlo požádat kvůli rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi, o pomoc EU. Žádost se týká hasících letadel a Lisabon se pro ni rozhodl po tom, co se jeden z jeho hasících vrtulníků zřítil během akce. Vyslány byly čtyři stroje (dvě ze Španělska a dvě z Francie), které jsou financovány z mechanismu EU pro civilní ochranu.

http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-19477041

03. 09. – Assagne pořád na ekvádorské ambasádě

Julian Assagne, zakladatel serveru Wikileaks, se pořád ukrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Britská policie požaduje jeho vydání do Švédska, kde čelí trestnímu obvinění ze sexuálního obtěžování. Assagne se uchýlil na ambasádu v červnu a minulý měsíc dostal od vlády v Quito politický azyl. Zažehnul tak politickou roztržku mezi oběma zeměmi, které se přou o jeho vydání. Londýnskou ambasádu ale tak snadno opustit nemůže, protože venku na něj čeká britská policie, aby ho zatkla. Assagne se obává, že Britové nebo Švédové by ho mohli vydat do USA, kde čelí obviněním ze zveřejnění utajených vládních dokumentů a údajně by mu mohl hrozit až trest smrti. Britský ministr zahraničí, William Hague, ale písemně Ekvádor ujistil, že Británie, jako signatář Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, nevydá nikoho do země, ve které by mohl obviněný čelit trestu smrti. Stejně se k problému staví i Švédsko. Assagne se přesto vydání brání a zatím zůstává na ambasádě.

http://www.guardian.co.uk/media/2012/sep/03/ecuador-julian-assange-extradited-death-penalty?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link20-20120904

video Fault Lines: On the Front Lines with the Taliban

Aktuálně


iDNES

    Warning: simplexml_load_file(http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss): failed to open stream: HTTP request failed! HTTP/1.1 503 Service Temporarily Unavailable in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file(): I/O warning : failed to load external entity "http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss" in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 41

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení

Anketa

Jaký bude osud Iráku?

Výsledky
Nahrávání ... Nahrávání ...

Spolupracujeme

Centrum pro bezpečnostní a strategická studia
C4SS
Jakub Janda
Project ARES