Novinky z jižní Asie: březen 2014

Kategorie Jižní Asie | Autor: Andrea Mikutowská, Marek Dvořáček | 11. 4. 2014 | 14:00

Přehled a stručná analýza bezpečnostního dění z jižní Asie za měsíc březen.

AFGHÁNISTÁN

Pět afghánských vojáků omylem zabito

Severoatlantická aliance (NATO) potvrdila, že v provincii Lógar bylo omylem zabito pět afghánských vojáků a osm zraněno, protože se koaliční síly domnívaly, že se jedná o povstalce. Jednalo se o operaci mezinárodních sil a jejich mluvčí, Cathleen Snow, vyjádřila soustrast rodinám zemřelých vojáků a prohlásila, že se budou vyšetřovat okolnosti této nešťastné události.

Předvolební násilí

Čtyři dospívající ozbrojenci zabili devět lidí, mezi oběťmi byli i děti a cizinci. Útok se odehrál v luxusním kábulském hotelu Serena v době, kdy zbývají týdny do začátku prezidentských voleb v Afghánistánu. Mladí ozbrojenci Tálibánu zcela bezostyšně překonali všechna bezpečnostní opatření tohoto prestižního hotelu, který často navštěvují právě cizinci. Jeden z civilistů zabitých při útoku byl paraguayský diplomat, který měl nyní působit v zemi jako volební pozorovatel. Tálibán, který se ve své kampani zavázal narušit průběh voleb, se přihlásil k odpovědnosti za útok. Útočníci byli později zastřeleni afghánskými bezpečnostními silami. Hotel Serena je jinak považován za nejbezpečnější místo k pobytu v Kábulu a naposledy ho přepadl sebevražedný atentátník v roce 2008.

Útok na hotel se odehrál ve stejný den, kdy sedm tálibánských sebevražedných atentátníků před svítáním zaútočilo na policejní stanici ve městě Jalalabad. Zabili nejméně jedenáct policistů. Šest Tálibanců bylo zastřeleno a všichni měli na sobě sebevražedné vesty.  Předchozí afghánské volby byly silně poznamenány násilím.

Další významný útok se přímo dotkl i jednoho z prezidentských kandidátů. Sebevražední atentátníci zaútočili na budovu volební komise kousek od domu Ashrafa Ghaniho a poté se pustili do boje s jeho ochrankou. Ještě více než hodinu po počátečních výbuších bylo možné slyšet střelbu. Ghani v době útoku nebyl doma.

640px-ANA_soldiers_in_northern_Afghanistan-2011

Vojáci Afghánské národní armády (Zdroj: Wikimedia.org).

PÁKISTÁN

Trvající násilí v Pákistánu

Ozbrojenci v severozápadní části Pákistánu zabili dvanáct členů bezpečnostního doprovodu očkovacího týmu proti dětské obrně. Útok byl zahájen odpálením bomby u silnice a trval asi hodinu. Napadeni byli také záchranáři, kteří na místo přijeli. Asi tucet osob byl převezen do nemocnice, ale řada jiných zemřela během čekání na další pomoc. Členové bezpečnostních sil očkovacího týmu bývají často napadáni radikály, protože někteří náboženští představitelé označují tuto několikamiliardovou očkovací kampaň jako krycí operaci pro špionáž, či tajnou snahu sterilizovat muslimské děti. Počet hlášených případů nakažených dětí se v Pákistánu zvyšuje a toto onemocnění může zabít nebo ochromit lidský organismus během několika hodin.

V jiném incidentu v západní provincii Balúčistán zabila silniční bomba tři členy vládní polovojenské síly. Krátce poté, polovojenští Frontier Corps oznámili, že zabili deset mužů ve městě Sui, 300 km jihovýchodně od Kvéty. Frontier Corps nyní v rámci operace vyhledávají militanty, kteří jsou odpovědní za bombardování plynovodů. Pákistánská vláda se pokoušela zahájit mírová jednání s Tálibánem, ale ta selhala poté, co ozbrojenci bombardovali autobus s policisty.

Další útok se odehrál v blízkosti města Hangu, kde silniční bomba zabila nejméně šest vojáků. Pákistánský Tálibán se nicméně od těchto útoků distancuje, ale přetrvávající násilí v regionu spíše ukazuje, že nemá plně pod kontrolou své frakce. Pákistánský Tálibán usiluje o svržení demokratické vlády Naváze Šarífa s cílem ji nahradit státem zcela ovládaným islámským právem.

Násilí se nevyhnulo ani Karáčí, kde v nechvalně proslulé čtvrti Lyari soupeřící gangy zahájily palbu a zabily celkem čtrnáct osob (včetně osmi žen a čtyř dětí) a desítky zranily. Karáčí je domovem mnoha militantních skupin, které často soupeří sami mezi sebou.

Pákistánský a afghánský Tálibán se dohodly na spolupráci

Podle informací agentury Reuters se odnože Tálibánu v Afghánistánu a Pákistánu tajně dohodly na provádění operací v Afghánistánu. Pákistánský Tálibán podle dohody vyhlásil dočasné příměří ve svém boji proti vládě, aby ochránil militantní základny používané k přeshraničním útokům. Spolupráce mezi oběma stranami zvyšuje riziko, že v tomto pro Afghánistán klíčovém roce bude násilí dále eskalovat. Pákistánský i afghánský Tálibán jsou si velmi blízcí, protože obě skupiny usilují o zavedení přísné formy islámského práva. Ovšem jejich vedení a cíle se mírně liší. Pákistánští Tálibánci se zaměřují výhradně na útoky ve své zemi proti pákistánské vládě, zatímco ti afghánští útočí na afghánské bezpečnostní složky a mezinárodní síly NATO. Pákistánský ministr obrany Khawaja Asif se nechal slyšet, že se obává zvyšující se konvergence mezi oběma skupinami. Pákistánská Rada pro národní bezpečnost pak na brífinku prohlásila, že se plány k narušení hlasování v afgánských volbách zrodily v islámských náboženských školách. Do spolupráce je také zapojena povstalecká skupina Haqqani, která působí v obou zemích a je napojena na Tálibán.

INDIE

Indičtí maoisté připomínají, že povstání rozhodně u konce není

Měsíc před parlamentními volbami ve většině svazových států o sobě opět dali znát ultralevicoví rebelové. Podle oficiálních policejních prohlášení bezmála 200 útočníků napadlo hlídací patrolu ve státě Čhattísgarh. Ta byla součástí rozsáhlejší operace, která měla za cíl zabezpečení a znovuotevření lesních cest v okrese Sukma. Tříhodinová přestřelka v hustě zalesněné oblasti začala detonací nášlapné miny, skončila pak stažením rebelů a smrtí nejméně 15 příslušníků ozbrojených sil – 4 policistů a 11 příslušníků federální polovojenské jednotky Central Reserve Police Force zaměřující se právě na boj proti maoistům – a jednoho civilisty. Podle ústředního ředitele operací proti povstalcům – R. M. Viji – bylo zabito navíc ještě 5 státních policistů, zranění členové bezpečnostních složek byli letecky dopraveni do okolních nemocnic. Přesný počet zabitých rebelů není znám, odhaduje se ale, že utrpěli ztráty v řádu desítek členů. Vij označuje útok za největší za poslední rok, přičemž podle něj jde o reakci na zvýšenou aktivitu bezpečnostních složek na daném území.

Celý útok značně připomíná rok starý incident, kdy rebelové přepadli konvoj členů Indického národního kongresu. Útočníci tehdy zabili 24 lidí včetně bývalého ministra průmyslu svazového státu Čhattísgarh a předsedy tamní větve politické strany Indický národní kongres.
Rebelové nejčastěji útočí na policejní stanice, obvykle za účelem získání zbraní, unášejí státní zaměstnance či politiky, provádějí sabotáže bombovými útoky a “hit-and-run” útoky, po nichž se stahují do svých táborů, obvykle v džunglích.

Maoisté jsou známi i jako “Naxalité”. V roce 1967 propuklo ve vesnici Naxalbari povstání nevolníků proti velkostatkářům. Rebelové prohlašují, že bojují za práva původních kmenových obyvatel a chudých, kteří byli opomíjeni vládami po dekády ve střední a východní Indii. Maoistická ideologie byla povstalci aplikována až časem – cílem je tedy i “nastolení komunistické společnosti, svržení polo-koloniálního a polo-feudálního uspořádání revolucí se zbraní v ruce.” “Guerillovou válku” vykonává People’s Liberation Guerilla Army, militantní křídlo Indické komunistické strany. Nejvíce momentálně Indy oslovuje idea spravedlivé redistribuce pozemků a zdrojů. Postupně získali maoisté kontrolu nad výseky území v oblasti tzv. “Rudého koridoru”.

NAXALMAP2007

Svazové státy spadající do “Rudého koridoru“ (Zdroj: South Asia Terrorism Portal).

V roce 2009 indická centrální vláda spustila program, jehož cílem je totální potlačení povstalců. Kromě nasazení 50 tisíc příslušníků federálních polovojenských jednotek a desítek tisíc policistů podpořili finančně zemědělce a chudé skrze dotační programy. Právě z těchto vrstev rekrutují rebelové své členy a díky jejich podpoře stále fungují. Nezřídka se členové povstaleckého tábora rozhodnou začít “normální život”, spolupracují s policií a dostanou určitý finanční obnos.

Vliv povstalců stále více upadá, podle údajů z ministerstva vnitra bylo za minulý rok provedeno 1076 útoků, což je polovina oproti roku 2010, a následky bojů stály život “pouze” 480 lidí – polovinu obětí tvoří civilisté.

Dosluhující premiér M. Singh se opakovaně vyjadřoval o Naxalitech jako o “největší vnitřní bezpečnostní hrozbě” pro Indii. Odhaduje se, že povstalců je 10 – 15 tisíc, další tisíce jsou díky policejním zásahům ve vězení. Nejsilnější podporu mají v rurálních oblastech, poslední trendy jsou však takové, že se snaží stále více pronikat i do měst, kde mají tradičně slabou podporu.

Maoisté nemají prostředky ani sílu na to, aby nějak signifikantně narušili volby. Avšak na území “Rudého koridoru” zvýšenou aktivitu můžeme očekávat, přičemž je jisté, že celkové číslo “obětí a ztrát”, tohoto přes 46 let trvajícího konfliktu, opět o něco povyroste.

Krym, Rusko a Indie

Během mezinárodněpolitické krize kvůli Krymu mohli být čtenáři novin ze západních zemí překvapeni v podstatě indickou loajalitou k ruskému postoji. Pojďme se blíže podívat, co se skutečně stalo a jaké nejčastější vysvětlení zaznívaly v komentářích a zprávách.
Indická vláda se snažila zůstat neutrální a pokud možno vůbec se k situaci nevyjadřovat. Administrativa v Dillí (v tomto konkrétním případě premiér Singh) podávala vyhýbavé tiskové zprávy, kde „vyjadřovala naději, že všechny strany budou jednat umírněně a snažit se najít společné diplomatické a politické konstruktivní řešení, které by ochránilo legitimní zájmy všech států v regionu a zajistilo dlouhodobou stabilitu a mír nejen v Evropě.“

„Nezaujatou pozici“ vychýlil až Shiv Shankar Menon, národní poradce pro bezpečnosti. Ten na počátku března prohlásil, že „Rusko má legitimní zájmy na Krymu a indická podpora Rusku je ukázkou, jak moc jsou si tito dlouhodobí přátelé blízcí.“ Jelikož vyjádření nebylo z Dillí nikým komentované ani dementované, přijalo se za oficiální stanovisko Indie.

Krátce po vyhlášení výsledků referenda měl Vladimír Putin telefonát s M. Singhem, ve kterém diskutovali o situaci na Ukrajině a vzájemných vztazích. Singh připomněl „konzistentní pozici Indie ohledně jednoty a teritoriální integrity států“ a „vzájemnou výhodnost a důležitost speciálního a výsadního strategického partnerství.“ V závěru pak Singh poděkoval Putinovi za jeho „osobní přičinění v posilujícím a prohlubujícím se vztahu mezi Ruskem a Indií v posledních letech.“

Při hlasování na Valném shromáždění OSN o platnosti krymského referenda se zařadila Indie mezi státy, které se zdržely hlasování, a k sankcím Západu se nepřipojila. Na rozdíl od Číny či Íránu se Indie ani náznakem nepokusila kritizovat Rusko. Oficiální vyjádření k nepřipojení k sankcím je takové, že „Indie nikdy nepodporovalo unilaterální sankce proti státům. Proto se tedy k sankcím nepřipojí ani nyní. Připojila by se k nim pouze v případě, že by se jednalo o sankce odsouhlasené OSN.“

Rusko je tradiční strategický partner Indie. Obě země navázaly vztahy již v 50. letech minulého století. V současné době spolupracují zejména v šesti oblastech – politika, obchod, protiteroristická kooperace, civilní jaderná zařízení, vesmírný program a obrana. Především poslední 3 body jsou značně lukrativní. Obě země jsou součástí BRICS a Indie je jednou ze dvou zemí, se kterými Rusko pořádá každoroční setkání ministrů obrany, kde hodnotí předešlý rok.

Další vysvětlení jednání Indů:

1. Podle Times of India je důležitost Ukrajiny pro Indii velmi malá. Redaktoři ovšem dodávají (a vyhraňují se tak vůči administrativě), že žádné esenciální zájmy na Ukrajině ani Krymu Indie nemá, proto by měla zastávat postoj „nezúčastněného státu, ne nezúčastněného poskoka Ruska.“

2. Server The Diplomat pak připomíná, že Rusko (respektive tehdejší Sovětský svaz) se za Indii postavil v kritických situacích – 1971 a zapojení Indie do války o nezávislost dnešního Bangladéše. Richard Nixon tehdy poslal USS Enterprise do Bengálského zálivu, což bylo Indy vykládáno jako zastrašování nukleárními zbraněmi, Sovětský svaz se naopak zastal Indů.

Rok 1974 a první indické odpálení jaderné bomby v rámci operace Smějící se Buddha. Na to navazuje operace Shakti a série odpálení pěti jaderných bomb v roce 1998. Mezinárodní společenství reagovalo značně negativně, Rusko však bylo výjimkou.

Zaznívají tedy i názory, že se jedná o „placení starého dluhu.“ Navíc podle dat SIPRI je Rusko největším dodavatelem vojenského vybavení do Indie (která je největším importérem zbraní na světě). Až 75 % importu pochází z Ruska, navíc k tomu má od Ruska Indie objednané vybavení za 39 miliard dolarů.

3. Za další je potřeba podívat se na historii a geografické ukotvení moderní Indie. The Diplomat (odkaz u bodu č. 2) přichází s myšlenkou, že „precedent na mezinárodní scéně, kdy velké mocnosti mohou intervenovat do států podél jejich hranic je pro Indii lákavý (a zároveň nebezpečný, když sdílíte hranice s rivaly jako je Čína a Pákistán).“

Autoři: Andrea Mikutowská a Marek Dvořáček, studenti bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

video Fault Lines: On the Front Lines with the Taliban

Aktuálně

ČT 24

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/rss/hlavni-zpravy/:1: parser error : Document is empty in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/rss/hlavni-zpravy/:1: parser error : Start tag expected, '<' not found in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 27

iDNES

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss:1: parser error : Document is empty in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss:1: parser error : Start tag expected, '<' not found in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 41

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení

Anketa

Jaký bude osud Iráku?

Výsledky
Nahrávání ... Nahrávání ...

Spolupracujeme

Centrum pro bezpečnostní a strategická studia
C4SS
Jakub Janda
Project ARES