Novinky z jižní Asie: říjen a listopad 2015

Kategorie Jižní Asie | Autor: Marek Dvořáček, Klára Šubíková | 19. 12. 2015 | 17:41

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z jižní Asie za měsíce říjen a listopad.

Pákistán a Afghánistán

Pákistánský summit Comstech odložen

Pákistán musel kvůli nespecifikovaným bezpečnostním problémům odložit 1. tuzemský summit Comstech, (Stálý výbor pro vědeckou a technickou spolupráci Organizace islámské konference). Setkání vědců a politiků z 36 členských zemí výboru, představitelů světových velmocí a mezinárodních organizací se mělo konat už v dubnu letošního roku, ale bylo odloženo po útoku na školu v Péšáváru z prosince 2014, při kterém zahynulo 141 lidí, především dětí. Odsunutí summitu, který se měl konat 9. – 11. listopadu, je pravděpodobně důsledkem zářijového napadení letecké základny Badaber v tomtéž městě, který mají na svědomí ozbrojenci z Tehrík-e Taliban Pákistán a vyžádal si 29 mrtvých. Spekuluje se i o přesunu do jiné země, což by bylo pro Pákistán, který je sídelním státem sekretariátu Comstechu, ostudou.

Násilí v provincii Balúčistán neutichá

Posledním útokem měsíce bylo zabití dvou kmenových vůdců s šestičlennou ochrankou, jejichž auta najela na minu. K útoku se přihlásila Armáda pro osvobození Balúčistánu (BLA), která údajně stařešiny hodlající složit zbraně pozvala k mírovým rozhovorům, načež na ně zaútočila. Představitelé kmene Marri se chtěli vzdát zbraní v rámci vládního programu Peaceful Balochistan, jež spolu s protipovstaleckým bojem navrhuje odzbrojení a finanční odměnu a amnestii pro místní separatisty. Tento plán má zajistit bezpečnost pro plánovaný ekonomický koridor z balúčského přístavu Gwadar do čínského Kašgaru. Hospodářský příslib pro provincii je obrovský a armáda odhodlaná zajistit bezpečnost za každou cenu získává navrch na mnoha místech provincie. Místní obyvatelé si však stěžují na nevybíravé postupy vládních sil jako bombardování vesnic nebo používání komand smrti proti komukoli podezřelému z protistátního jednání.

Útoky se nevyhnuly ani pákistánským ší’itům slavícím měsíc Muharram, v němž si připomínají smrt imáma Husajna. Ve čtvrtek 23. 10 byl proveden sebevražedný útok na mešitu v provincii Balúčistán, který si vyžádal 10 obětí. K násilí se přihlásila teroristická skupina Laškar-e Džangví, která pohrozila dalším násilím proti této minoritě. Ačkoli vláda slibovala přísnější bezpečnostní opatření, na něž vyčlenila 10000 policistů a rušila i vysílače mobilních operátorů ve velkých městech, nepovedlo se jí zabránit ani útoku na páteční (24.10)shromáždění ve městě Džakobabád v provincii Sindh. Útok sebevražedného atentátníka, ke kterému se nikdo nepřihlásil, usmrtil alespoň 22 lidí.

Vojenské jednotky Spojených států setrvají v Afghánistánu

Americký prezident Obama 15. 10. oznámil, že hodlá v Afghánistánu ponechat do roku 2017 na 5500 vojáků s tím, že v nadcházejícím roce jich má v zemi zůstat současných 9800. Rozhodnutí reflektuje nepřesvědčivé bojové výsledky afghánské armády, která prohrává s Tálibánem především ve venkovských oblastech. Militanti však ohrožují i velká města, jmenovitě Kundúz, který se afghánské armádě s americkou pomocí povedlo získat zpět, a Kábul, Ghazní, Mejmána či Džalálábád. Úkolem amerických vojáků bude trénovat afghánské elitní protiteroristické jednotky, jako tomu bylo doposud. V zemi zůstanou také americké drony a jednotky speciálních operací. Svých 450 vojáků ponechá v roce 2016 v zemi i Velká Británie. Činí tak v souladu se závazkem NATO trénovat afghánské ozbrojené složky. Jménem tamní vlády poděkoval zahraničním partnerům za asistenci prezident Ghání.

Nemocnici Lékařů bez hranic v Kundúzu se stala terčem bombardování

Při osvobozování Kundúzu 3. 10. došlo k nočnímu bombardování nemocnice Lékařů bez hranic silami amerického letectva, které si vyžádalo alespoň 30 mrtvých a 37 zraněných a připravilo severovýchod země o jedinou specializovanou a bezplatnou kliniku. Nemocnice byla pouze na základě fyzického popisu omylem zasažena místo Tálibánem kontrolované budovy při poskytování podpory afghánské armádě.

Islámský stát v Afghánistánu

Ve východní provincii Nangarhár, jež se nachází u hranic s pákistánskými Federálně spravovanými kmenovými územími (FATA) posiluje tzv. Islámský stát (IS). Tato oblast byla baštou Tálibánu a bezpečným úkrytem pro členy Tehríke Tálibán Pákistán (TTP), ale v poslední době zde IS aktivně bojuje jak proti vládě, tak afghánskému Tálibánu. Tato organizace posiluje díky tomu, že se k ní hlásí již existující místní ozbrojené skupiny, a protože se někteří bojovníci Tálibánu tváří v tvář brutalitě ISu raději vzdávají vládě. Na posilování ISu reaguje krom afghánské vlády a Tálibánu, který do oblasti povolává bojovníky z přilehlých regionů, také ta americká. Na konci října došlo v Nangarháru k několika útokům jejích dronů proti ozbrojencům z IS a také TTP. Byly při nich zabity více jak dvě desítky radikálů. Americké letectvo útočí také na znovu se rodící pozice al-Kájdy v Kandaháru.

Hlavní město Afghánistánu v obležení občanů

Kábul zažil 11. listopadu jeden z největších protestů za poslední roky, kde tisíce lidí požadovaly spravedlnost pro 7 obětí neznámých militantů. Čtyři muži, dvě ženy a devítiletá dívka z etnika Hazárů byli zřejmě drženi jako rukojmí a následně popraveni setnutím hlavy. Zodpovědnost za brutální zavraždění těchto lidí, jejichž těla byla nalezena v provincii Zábul na jihu Afghánistánu, je připisována jak tzv. Islámskému státu (IS), tak Tálibánu, jehož frakce v oblasti navzájem bojují. Protestující během poklidného protestu nesli rakve s těly obětí před prezidentský palác a vyzývali vládu, aby bojovala proti vzrůstajícímu násilí v zemi a zavedla vládu práva. Hazáři tvořící okolo desetiny obyvatelstva země jsou častým terčem diskriminace a útoků extremistů, a to především kvůli vyznávání šíitské větve islámu a snadné rozlišitelnosti dané jejich mongoloidními rysy.

afghanistan women

Ženy na demonstraci v Kábulu 11. 11. nesou rakev s ostatky jedné z obětí neznámých útočníků a plakáty s fotografiemi dalších zavražděných. (zdroj: USA Today).

 

 

Afghánská vláda spolupracuje s Indií na dodávce bojových helikoptér

Čtyři ruské stroje Mi-35 mají posílit afghánskou armádu v boji proti teroristům a jsou první útočnou zbraní, kterou Indie do země dodá po podepsání strategického partnerství v roce 2011. V rámci něj už byly do Afghánistánu dodány lehké helikoptéry Cheetal nebo vozidla a ročně trénováno přes tisíc afghánských vojenských důstojníků. Afghánská vláda má zájem také o 105 mm houfnice A2-A18, jež budou indickou armádou vyřazeny kvůli přezbrojení na americké 155 mm M777.

Afghánistán své požadavky na vojenskou asistenci směřuje také na Rusko, jež zemi deklaruje podporu hlavně v souvislosti s bojem proti IS a dodává vozidla, lehké zbraně a munici. Žádost o vojenskou pomoc byla z Afghánistánu směřována i na Čínu, která se k ní však kvůli spojenectví s Pákistánem staví odmítavě.

Země se potýká s potížemi při financování své bezpečnosti, jež je z velké míry závislá na mezinárodní pomoci, především z USA, států EU a Japonska, která však postupně klesá, a tak se obrací na své historické spojence v regionu.

Evropská unie má problém vracet Pákistánce

Pákistán 6. listopadu neoficiálně pozastavil dohodu se zeměmi EU o zpětném přebírání osob, které přišly do EU ze země, nebo ji použily jako tranzitní. Dohoda byla platná od roku 2010 a její pozastavení oznámené tamním ministerstvem vnitra neplatí pro Velkou Británii. Pákistánu se nelíbí především fakt, že migranti jsou navraceni na základě obvinění z terorismu, která však postrádají důkazy. Do země bylo v minulém roce repatriováno přes 90 000 lidí.

Rahíl Šaríf v USA

Šéf stále mocnější pákistánské armády, náčelník generálního štábu, generál Rahíl Šaríf navštívil  USA. Během pětidenního pobytu (15. – 19. 11.), který následoval měsíc po návštěvě premiéra Naváze Šarífa, se setkal s viceprezidentem Bidenem, ministrem zahraničí Kerrym, ministrem obrany Carterem nebo ředitelem CIA Brennanem. Generál jednal především o bezpečnostní spolupráci obou zemí a boji proti terorismu, kdy jeho protějšci oceňují roli země při vyjednávání o smíření v Afghánistánu a armádní operaci Zarb-e-Azb v Severním Vazírstánu, která úspěšně zredukovala počet teroristických útoků ze strany skupin jako Tehríke Tálibán Pákistán, Laškare Džhangví, Islámské hnutí Uzbekistánu, al-Kájda nebo Hakkáního síť a zvýšila v zemi bezpečnost. Vzhůedem k tomu, že program návštěvy nebyl zveřejněn ani blíže komentován, není jasné, zda ze strany Pákistánu došlo i na jednání o Indické podpoře terorismu v zemi nebo americké dohodě o tamním civilním jaderném programu, kdy by Pákistán mohl být zařazen mezi jaderné státy. Od amerických protějšků nejspíš zazněl požadavek na důkladnější boj proti Hakkáního síti,  zastavení pákistánské podpory Tálibánu a jeho opětovné přivedení k jednacímu stolu.

Generál Rahíl Šaríf si potřásá rukou s předsedou Sboru náčelníků štábu generálem Josephem Dunfordem. (zdroj: Dispatch Times).

 

 

Indie

S novou konstitucí přišly nové nepokoje

V předhůří Himalájí se nyní hraje o budoucnost třicetimilionového Nepálu. Problémy začaly eskalovat poté, co na konci září parlament většinově schválil historicky první řádnou ústavu země. Ta měla definitivně ukončit dlouholetou politickou nestabilitu, která byla důsledkem radikálních změn státu, naneštěstí přinesla pravý opak.

V devadesátých letech totiž Nepál zažil konec absolutistické monarchie, první krůčky k demokratizaci, občanskou válku mezi vládními silami a radikálními maoisty i téměř úplné vyvraždění královské rodiny. Současná politická nestabilita je podtrhována i faktem, že Nepál v tomto roce zažil ničivé zemětřesení, které za sebou zanechalo zničenou infrastrukturu a odřízlo od okolního světa lidi žijící ve špatně dostupných oblastech. Odklízení škod a rekonstrukce není ani zdaleka u konce a nyní podle humanitárních pracovníků (například Oxfam) hrozní humanitární krize, pokud se k lidem postižených zemětřesením nedostane nejnaléhavější materiální pomoc před prvním sněhem, který úplně odřízne přístup do vesnic. Bez materiální pomoci již nyní trpí především staří lidé, těhotné ženy a děti.

Politická krize a neschopnost se domluvit navíc zasahuje do hlubší rekonstrukce a restrukturalizace země, která má díky mezinárodní pomoci možnost použít 4,1 miliardy dolarů. Političtí představitelé momentálně nejsou schopni shodnout se na přerozdělení peněz na konkrétní projekty.

Protesty proti nové ústavě pochází především z řad etnických minorit – kmenů Madhesi a Tharu. Ty tvoří dohromady téměř čtvrtinu celkové nepálské populace, nicméně protestují proti tomu, že ústava negarantuje rovnoměrné zastoupení v parlamentu a ve veřejných funkcích. Madhesi si navíc stěžují na nové neférové rozdělení země na 7 samosprávných celků, které rozděluje území jejich předků a omezuje jejich autonomní pravomoci. Oba kmeny se nacházejí na jihu země, na hranicích s Indií, přičemž Madhesi mají s Indy více společné kulturní, jazykové i rodinné vazby než se zbytkem Nepálu.

Situace začala značně eskalovat generální stávkou na jihu země, již brzy vstoupí do třetího měsíce, ale především zablokováním hraničních přechodů mezi Nepálem a Indií. Protestující tak v podstatě úplně zamezili obchodnímu dovozu důležitých surovin z Indie – především ropy, zemního plynu či léků. Kvůli tomu raketově stoupá cena základních surovin, jako je čočka, rýže, cukr, sůl či olej na vaření. Kvůli nedostatku ropy a plynu kolabuje řada továren, doprava – především ta veřejná – je zastavena, nemocnicím dochází léky a velké množství úřadů a škol již několik týdnů nefunguje.
Podle United Nations World Food Programme žije více než čtvrtina Nepálců pod hranicí chudoby a většinu svých peněz utratí právě za jídlo – rapidní navýšení výdajů ohrožuje především je.

Symbolem protestů se stalo nepálské hraniční město Birgunj, které leží na hlavní trase do hlavního města Káthmándú. Blokáda zde byla policií na přelomu října a listopadu násilím rozehnána, to i za cenu lidských ztrát. Krátce na to ovšem zablokovaly přechod další stovky protestujících. Celkově od počátku protestů zemřelo nejméně 50 lidí kvůli střetům policie a demonstrantů, včetně jednoho potvrzeného Inda.

Autority z Káthmándú otevřeně obviňují Indii z toho, že se nijak aktivně nezasazuje o znovunavázání obchodu a dodávek surovin a naopak neoficiálně podporuje blokádu. Podle Nepálců tím Indie zneužívá mezinárodní obchod jako nástroj k ovlivnění interní nepálské politiky – Indie tím vyjadřuje nesouhlas s novou ústavou. Jediné, čeho ale zatím Indie dosáhla, bylo sblížení Nepálu s Čínou. Nepálci podepsali historicky první dohodu o dodávkách ropy z Číny, čímž ukončili monopol Indie.

nepal police

Nasazení nepálští policisté (zdroj: BBC).

 

Indický premiér představil energetickou vizi

Tento říjen bylo oznámeno nové dlouhodobé energetické směřování Indie – třetího největšího producenta CO2. Země patří mezi státy, jež jsou globálním oteplováním nejvíce ohroženy. Značná část populace je úzce závislá na zemědělství, ohrožením je tání ledovců na severu země a zvyšující se hladina oceánů – pod Indii spadá přes 1200 ostrovů a pobřeží měří více než 7500 km. V neposlední řadě je extrémním rizikem znečištění ovzduší. Například v hlavním městě Dillí tento rok dosáhlo znečištění celosvětově rekordní úrovně, kdy nebezpečnou hranici překročilo 27x, což má negativní vliv na zdraví Indů.

Nový definitivní plán je ve znamení obnovitelných zdrojů, především solární energie. Ta je podle premiéra Narendra Modiho „ultimátním energetickým řešením“. Celkový podíl zelené energie má dosáhnout 40 % ze současných 13 % do roku 2030. Tepelné elektrárny nyní vyrábí kolem 60 % energie, jsou ovšem mnohdy zastaralé a neefektivní. Postupná modernizace, spolu s účinnějším využívám energie v průmyslu, snížení emisí v dopravě či sázení stromů má napomoci snížení znečištění ovzduší.

Obnovitelné zdroje mají být také řešením k problematice rozvodných rozvodních sítí, jejichž stav je často velmi nuzný, kvůli čemuž dochází k pravidelným výpadkům proudu. Více než 304 milionů lidí navíc nemá k elektřině vůbec přístup. Malé vodní, větrné a zejména solární elektrárny mají být zdrojem energie v rurálních oblastech Indie, kde žije na 70 % obyvatelstva.

Ministr životního prostředí Prakash Javadekar připomněl, že ačkoliv je nyní Indie velkým producentem znečištění, historicky se ani zdaleka nepřiblížila hodnotám vyspělých států, které jsou nejvíce odpovědny za globální oteplování již od dob průmyslové revoluce. Indové navíc otevřeně deklarují, i přes své závazky na snižování emisí, počítají s rapidním nárůstem uhelných elektráren. „Právo na ekonomický růst“ je totiž nezbytným článkem pro Modiho vizi Indie jako průmyslového centra světa. Oficiální dokument symbolicky poznamenává, že v roce 2030 bude Indie nejlidnatější země světa a i proto je potřeba „rozvinout a vybudovat více než půlku současné Indie.“

Narendra Modi a jeho krasojízda

Počátkem listopadu zavítal premiér Indie poprvé na oficiální návštěvu do Velké Británie, což je po téměř dekádě první návštěva na takovéto úrovni. Pokračuje tak v sérii úspěšných zahraničních cest, na kterých se potkává s čelními představiteli států a dojednává mnohamilionové kontrakty, ale kde se také setkává s indickými emigranty. Podle propočtů by se mělo jednat až o 35 milionů lidí indického původu, kteří často podporují rodinné příslušníky v rodné Indii a tím i ekonomiku jako takovou. Modi tak směřuje na diasporu k nalákání investorů, rozšíření obchodních styků či stáhnutí vzdělaných a zkušených pracovníků zpět do Indie.

V Británii by podle odhadů mělo žít nejméně 1,7 milionů lidí indického původu. 60 000 z nich navštívilo vyprodaný stadion Wembley, ve kterém Modi – oslavován jako rocková hvězda – pronesl svůj projev a následovaly oslavy indických kulturních tradic.

Paradoxně, stejně jako u mnoha jiných států včetně USA, měl Modi od roku 2002 až do roku 2014 zákaz vycestovat do Británie, kvůli jeho roli v krvavých náboženských střetech ve svazovém státě Gujarat, kde v té době působil jako předseda svazové národní rady. Nyní poobědval s královnou Alžbětou II, přednesl projev na půdě parlamentu a spolu s premiérem Cameronem podepsal celou řadu dohod. Spolupráce byla sjednána v oblasti obrany, protiteroristických opatření, financí, pojišťovnictví či zdravotnictví. Důležité bylo také dohodnutí spolupráce na civilní jaderné spolupráci, která stejně jako u USA byla přerušena po indických testech jaderných zbraní v roce 1998. Nejpodstatnější je ovšem sjednání více než 20 obchodních dohod mezi britskými a indickými firmami v hodnotě více než 13,7 miliard dolarů. Mezi ty největší patří oblast solární energetiky a telekomunikací, kdy si Vodafone investicemi upevňuje pozici dvojky na indickém trhu.

Listopad ve znamení testů balistických raket

Indie během listopadu podnikla 5 důležité testy. Prvním byl test IRBM rakety Agni IV, ten zkoušel především upravené technologie zaměřené na přesné navádění korigované během letu. Test podle DRDO (Defence Research and Development Organization) proběhl úspěšně, raketa dopadla do Bengálského zálivu vzdáleného od místa odpálení více než 3000 km.

Indové se dlouhodobě snaží získat kompletní jadernou triádu. Jejich snažení ovšem doprovází technické chyby, vysoké náklady a stále se prodlužující datum zařazení do arsenálu. Ačkoliv se indická média vyjadřují opačně, neočekává se, že by byla raketa masově vyráběna na nasazena. Jedná se spíše o most mezi Agni II a Agni V, technologický demonstrátor.

Druhým, taktéž úspěšným, testem bylo vypuštění Agni I – SRBM s doletem kolem 700 km, která spolu s raketami Prithvi I a Prithvi II tvoří v současnosti jediné použitelné rakety. Agni I je schopna nést jadernou hlavici a tento test měl podle indické armády otestovat vylepšenou ovladatelnost a re-entry technologii.

Další test proběhl z první v Indii vyrobené ponorky INS Arihant a znamená další krůček k fungující jaderné triádě. Indie totiž v současnosti nemá útočné ponorky se schopností odpalovat balistické rakety. Arihant bude pravděpodobně nasazena do služby v roce 2016, nyní je stále v testovací fázi. Je schopna odpalovat raketu K-15, přičemž vy vývoji jsou rakety K-4 I a K-4 II a K-5.

Předposledním testem bylo odpálení SSBM Dhanush – rakety krátkého doletu okolo 300 km, která by měla být schopna nést jadernou hlavici a zároveň může být použita i jako anti-ship ballistic missile. V současnosti jediná země, která disponuje touto technologií v operativním stavu, je Čína, která svojí DF-21D míří na případnou neutralizaci amerických letadlových lodí v Pacifiku.

Nakonec se jednalo o test endoatmosferické složky protiraketové obrany Indie – AAD, jež se testuje již od roku 2007. Skládá se z raket Akash, které jsou schopny zasáhnout cíl ve výšce až 30 km v terminální fázi letu. Indický premiér bude navíc v prosinci v Rusku jednat o nákupu S-400 v hodnotě 10 miliard dolarů.

video Fault Lines: On the Front Lines with the Taliban

Aktuálně

ČT 24

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/rss/hlavni-zpravy/:6: parser error : Opening and ending tag mismatch: hr line 5 and body in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: </body> in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/rss/hlavni-zpravy/:7: parser error : Opening and ending tag mismatch: body line 3 and html in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: </html> in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/rss/hlavni-zpravy/:8: parser error : Premature end of data in tag html line 1 in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 27

iDNES

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss:6: parser error : Opening and ending tag mismatch: hr line 5 and body in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: </body> in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss:7: parser error : Opening and ending tag mismatch: body line 3 and html in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: </html> in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss:8: parser error : Premature end of data in tag html line 1 in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 41

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení

Anketa

Jaký bude osud Iráku?

Výsledky
Nahrávání ... Nahrávání ...

Spolupracujeme

Centrum pro bezpečnostní a strategická studia
C4SS
Jakub Janda
Project ARES