Novinky z postsovětského prostoru: červen 2015

Kategorie Postsovětský prostor | Autor: David Rypel, Hračja Gjulzadjan, Anna Huláková | 22. 7. 2015 | 14:33

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za měsíc červen.

VÝCHODNÍ EVROPA

Ukrajinský konflikt

Situace na bojišti

Střety mezi znesvářenými stranami pokračují a někteří reportéři hlásí, že intenzita bojů z počátku června dosáhla nového maxima od podepsání minské únorové dohody o příměří. Příslušníci ukrajinské a separatistické armády nyní zápolí hlavně o města Marjinka a Krasnohorivka, jejichž ztráta by po pádu Děbalceva znamenala další významný strategický neúspěch pro Kyjev. Jedná se přitom o další závažné porušení dohodnutého příměří, k jehož dodržování pravděpodobně už dochází víceméně pouze v rovině rétorické: na místě má údajně docházet k používání těžkých zbraní včetně raketových systémů a tanků, značné ztráty na životech hlásí obě strany.

Zpráva monitorovací mise OBSE z 20. června hovoří ve velice podobném duchu: k porušování příměří dochází v některých místech takřka nepřetržitě a výjimkou nejsou ani dělostřelecké útoky nebo přesuny těžkých zbraní v oblastech, kde by se podle druhé dohody z Minsku neměly nacházet. Bezpečnostní situaci v Donbase pozorovatelé hodnotí jako proměnlivou a nepředvídatelnou.

Drony monitorující oblast konfliktu zachytily dosud nepozorované vojenské ležení nacházející se uprostřed mezi územím ovládaným kyjevskou vládou a proruskými separatisty. Podle redaktora amerického internetového deníku The Daily Beast a přispěvatele projektu The Interpreter Pierra Vauxe záběry ukazují předsunutou operační základnu ruských vojáků. Ta se navíc v průběhu dvou týdnů rozrostla: nyní má její vozový park čítat přinejmenším devět tanků T-72 nebo několik cisteren s palivem, pracuje se ale i na její infrastruktuře. V souvislosti s umístěním tábora panují obavy, aby nesloužil jako odrazový můstek při ofenzivě na Mariupol, významné přístavní město ležící na cestě na Krym.

Politická situace

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk vzkázal, že Kyjev s ohledem na probíhající konflikt na východě země uvažuje o pozastavení splátek zahraničním věřitelům. Moskva obratem pohrozila, že pokud do 20. června neobdrží splátku v hodnotě 75 milionů dolarů, obrátí se s případem na Mezinárodní soudní dvůr. Podle prohlášení Jaceňuka pak Mezinárodní měnový fond svolil o několik týdnů prodloužit termín pro přijetí reforem, které jsou podmínkou pro přidělení další půjčky.

Dolní komora amerického Kongresu jednomyslně schválila dodatek k americkému vojenskému rozpočtu, který zakazuje podporu kontroverzního prokyjevského batalionu Azov, jehož příslušníci často zastávají ultrapravicové postoje. Tento zákaz se vztahuje i na vojenský trénink, který minulý měsíc američtí vojáci začali ukrajinské armádě poskytovat.

Členské státy Evropské unie prodloužily současné sankce proti Rusku až do ledna 2016, čímž navzdory pochybnostem znovu potvrdily jednotný postoj v této věci. Putinův poradce Nikolaj Patrušev ale vzkázal, že Moskva ve skutečnosti nad jádrem sporu s Unií nemá žádnou moc. Podle Patruševa totiž Rusko nedokáže vojákům mířícím na Ukrajinu v jejich jednání zabránit, neboť „je vedou emoce“. To je ale v příkrém rozporu s představou Evropské unie a Spojených států, podle nichž ruští bojovníci na území sousedního státu proudí na základě rozkazu.

Tým vyšetřující sestřelení malajsijského letu MH-17 přerušil svou činnost v terénu poté, co jim představitelé samozvané Luhanské lidové republiky zablokovali přístup do oblasti. Ten je pro vyšetřovatele ale klíčový a domnívají se, že bez něj nemohou pokračovat dál; aby dokázali potvrdit nebo vyvrátit tvrzení ukrajinské zpravodajské služby, že separatisté telefonicky rozebírali sestřelení letounu, potřebují přístup k místní telekomunikační infrastruktuře.

RUSKÁ FEDERACE

Turskish Stream má vést na Balkán

Moskva a Atény podpisem stvrdily memorandum o prodloužení plánovaného plynovodu Turkish Stream. Ten má nyní oproti původnímu plánu vést přes Černé moře až do Řecka místo Turecka. Ruský ministr energetiky Alexandr Novak a jeho řecký protějšek Panagiotis Lafazanis podepsali dokument 19. června během hospodářského fóra v ruském Petrohradu. Lafazanis rozhodnutí vlády podpořil slovy, že Řecko během probíhající krize potřebuje podporu, nikoli tlak – tu by měla nabídnout právě Moskva. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tuto domněnku potvrdil slovy, že Rusko nemá zájem o podněcování konfliktu mezi Řeckem a EU.

Podle Novakových slov bude vlastnictví řecké části plynovodu rovným dílem rozděleno mezi obě země. Financování projektu by mělo pocházet z ruské státní rozvojové banky Vněšekonombank (VEB). Rusko plánuje začít výstavbu plynovodu v roce 2019, rozhodnutí však ještě není stvrzeno závaznou dohodou a opoziční tlak z Evropské unie ještě může vše zvrátit. Podle prezidenta Vladimira Putina ale dohoda může Řecku pouze pomoci ve splácení jeho dluhů.

KAVKAZ

Ruská základna v Gjumri přinesla dalšího mrtvého

Napjaté situaci kolem 102. ruské vojenské základny v arménském městě Gjumri přitížil další incident. Poté, co se k zabití místní sedmičlenné rodiny Avetisjanů přiznal ruský vojín Valerij Permjakov, došlo v červnu na další vraždu. Tentokrát se ale obětí stal jiný příslušník ruské armády, Ivan Novikov, který na základně sloužil teprve necelého čtvrt roku. Podezřelým je dvaatřicetiletý kapitán, který měl Novikova usmrtit několika bodnými ranami.

V politické rovině případ Valerije Permjakova znamenal i téměř půl roku trvající spor o tom, pod jurisdikci kterého ze států tato kauza spadá. Zatímco Moskva trvala na tom, že by měl podezřelý stát před vojenským soudem, neboť jej na hranicích zadrželi ruští vojáci a ruská ústava neumožňuje vydání svého občana do rukou cizích států, ve prospěch Jerevanu hrála rusko-arménská dohoda z roku 1997, která se právě 102. základnou zabývá. Podle ní zločiny spáchané ruskými vojáky mimo základnu v Gjumri spadají pod rozhodování soudů Arménie. Po tlaku ze strany Jerevanu Moskva nakonec ustoupila: arménští státní zástupci 30. června oznámili, že Permjakov bude souzen arménskými soudy.

Hlavní město Arménie se proměnilo v #ElectricYerevan

Šestnáctiprocentní zvýšení cen elektřiny přimělo několik tisíců Arménů vyjít do ulic Jerevanu. Shromáždění se 22. června, po třech dnech protestů, rozpohybovalo směrem k prezidentskému paláci, jeho pochod ale zastavili a protestující následně v průběhu noci rozehnali policejní těžkooděnci za použití síly a vodních děl. Zásah skončil zraněním sedmi demonstrantů, jedenácti policistů a zatčením 237 lidí, kteří byli podle prohlášení zástupce policejního náčelníka propuštěni následujícího dne. Nezávislé rádio RFE/RL přišlo se závažným obviněním, podle kterého policisté během zásahu úmyslně cílili i na akreditované novináře dokumentující násilí. V některých případech mělo dojít k jejich zadržení, bití a ničení nebo zabavování telefonů, kamer a fotoaparátů. Zástupkyně OBSE pro svobodu médií vyzvala příslušné orgány, aby zákrok prošetřily a umožnily novinářům vykonávat svou práci bez strachu z pronásledování a zastrašování.

Lidé se ve večerních hodinách 23. června shromáždili znovu, a to v ještě větším počtu asi 7000 lidí. Najevo se rozhodli dát nejen svou původní nespokojenost s cenami elektřiny, ale nyní i s nepřiměřeným zásahem represivních složek. K protestujícím se přidali někteří politici a celebrity, aby vytvořili živý štít mezi demonstranty a policií. Shromáždění tak posléze nabralo o něco uvolněnější charakter a nedochází už k žádným větším projevům násilí. Prezident Serž Sargsjan se zdržel komentování probíhající situace, nicméně nabídl vůdcům demonstrace schůzku – ti ale odmítají jednat o kompromisu a požadují úplné zrušení plánovaného navýšení cen. K jednání s prezidentem jsou ochotní přistoupit pouze za podmínky, že by bylo živě přenášeno médii. Na to ale nechce přistoupit prezidentská kancelář. Demonstranti zároveň odmítají obvinění z napojení na zahraniční organizace nebo ambice přesahující zachování cen elektřiny, jak naznačili někteří ruští politici, kteří se pokusili ElectricYerevan spojit s fenoménem barevných revolucí a ukrajinského Majdanu. Protesty se mezitím v různých podobách rozšířily i do některých dalších arménských měst.

Arménský premiér 25. června potvrdil záměr vlády navýšit ceny elektřiny. Dodal ovšem, že stát plánuje v souvislosti se změnou navýšit finanční příspěvky pro 105 000 znevýhodněných rodin. Růst cen ale dle jeho slov reflektuje realitu a dlouho očekávané uzavření zastaralé jaderné elektrárny Metsamor, která vzhledem k tektonické aktivitě v oblasti vyvolává obavy o bezpečnost. Zároveň vyzval protestující, aby uvolnili blokovanou Baghramjanovu třídu, jednu z hlavních jerevanských dopravních tepen, a byli ve svém jednání „konstruktivnější“. Podle opozičního politika Tevana Pogosjana a dalších kritiků je ale problém spíše v mizerné správě elektrické infrastruktuře, korupci a významném ruském vlivu na arménskou energetiku.

Prezident Sargsjan 27. června zveřejnil plán řešení krize. Zvýšení cen elektřiny má vejít podle plánu v platnost 1. srpna, nicméně dokud nezávislý audit nerozhodne o oprávněnosti tohoto opatření, bude navýšení pokrývat vláda ze státního rozpočtu, konkrétně z výdajů na obranu. Původní svolavatelé protestů z hnutí No to Plunder vyjádřili částečné uspokojení a návrh označili jako „půl krok zpět pro vládu“. Policie pak pod pohrůžkou zákroku vyzvala k vyklizení Baghramjanovy třídy a přesunu protestů na Náměstí svobody, kam se menší část účastníků včetně členů No to Plunder skutečně přesunula. Tím se ale demonstrace de facto rozdělila na dvě křídla. Tisíce protestujících, kteří navzdory výzvám policie zůstali na Baghramjanově třídě, odmítají odejít, dokud prezident v médiích neoznámí zrušení původního navýšení cen.

STŘEDNÍ ASIE

Astana se ocitla na prahu Světové obchodní organizace

Kazachstán po dlouhých 20 letech uzavřel vyjednávání podmínek dohody o vstupu do Světové obchodní organizace (WTO). Přístupový balíček půjde ke konečnému schválení před členy WTO 22. června.

Pokud dojde ke schválení, bude se moci Kazachstán zúčastnit letošní prosincové konference ministrů WTO již jako plnoprávný člen organizace. Vstup do WTO dovolí Astaně také efektivněji provádět politiku hospodářského rozvoje zvanou Nurly Zhol (Zářivá cesta), kterou představila vláda na konci loňského roku. Členství ve WTO také pomůže zvýšit úroveň hospodářské soutěže, investic a růstu.

V současné době patří mezi postsovětské členy WTO Rusko, Moldávie, Ukrajina, Arménie, Gruzie a Kyrgyzstán. Kazachstán je přitom druhou největší post-sovětskou ekonomikou a její zapojení se projeví zejména ve vztazích s Evropskou unií a Čínou

Zběhlý tádžický plukovník přiživuje obavy z Islámského státu

Tádžický prezident Emomali Rahmon na schůzi vlády z 30. června vyzval k posílení bezpečnosti a kontroly hranic se sousedním Afghánistánem. Obavy zemí Střední Asie nyní zvyšuje případ tádžického plukovníka Gulmora Halimova, který v dubnu patrně zběhl k Islámskému státu a prostřednictvím videa k tomu nyní vyzval i další muže ve zbrani.

„Na této náborové taktice není nic nového,“ říká bývalý kazachstánský armádní plukovník a politolog Rustam Burnašev. „Radikální ideologická propaganda se prostřednictvím videa šíří už roky. A výzva lidem s vojenským výcvikem už byly taky dříve činěny. Novinkou je, že toto video obsahuje obojí“ dodává. Podle Burnaševa se ale místní společnost posouvá do stavu, kdy se stále méně lidí chce do armádních věcí zapojovat – a to by mohlo postup islámských fundamentalistů ztížit. Domnívá se ale, že Kazachstán by situaci přesto neměl přehlížet, pokud se rovněž nechce vystavit riziku dezertujících vysoko postavených vojáků.

Autoři: David Rypel,  Hračja Gjulzadjan a Anna Huláková, studenti mezinárodních vztahů, bezpečnostních studií a politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

video Fault Lines: On the Front Lines with the Taliban

Aktuálně

ČT 24

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/rss/hlavni-zpravy/:1: parser error : Document is empty in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/rss/hlavni-zpravy/:1: parser error : Start tag expected, '<' not found in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 27

iDNES

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss:1: parser error : Document is empty in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss:1: parser error : Start tag expected, '<' not found in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 41

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení

Anketa

Jaký bude osud Iráku?

Výsledky
Nahrávání ... Nahrávání ...

Spolupracujeme

Centrum pro bezpečnostní a strategická studia
C4SS
Jakub Janda
Project ARES