Novinky z postsovětského prostoru: leden 2015

Kategorie Postsovětský prostor | Autor: David Rypel, Hračja Gjulzadjan, Anna Huláková | 11. 2. 2015 | 17:50

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za měsíc leden. 

VÝCHODNÍ EVROPA

Lednový průběh ukrajinské krize

Situace na bojišti

Za nejasných okolností byl 1. ledna zabit prominentní velitel luhanských separatistických jednotek Alexander Bednov, jinak známý pod přezdívkou Batman. Bednovovi muži tvrdí, že jejich vůdce zemřel při zatýkání bezpečnostními složkami separatistů, kteří se ho snažili zadržet na rozkaz šéfa hlavy Luhanské republiky Igora Plotnického. Bednov byl známý svými tvrdými postupy, které měly zahrnovat i mučení.

Zatímco boje o doněcké letiště eskalují, 13. ledna je při bombardování zasažen autobus převážející civilisty: deset členů jeho posádky zemřelo na místě, dva další na následky zranění. Ukrajinský prezident Petro Porošenko z incidentu obvinil separatisty a oznámil další vlnu mobilizace.

V průběhu třetího lednového víkendu ukrajinská armáda hlásí padlé vojáky a vzrůstající intenzitu bombardování doněckého letiště ze strany separatistů. Reakcí je masivní protiúder zahájený v noci na 18. ledna, během kterého se vládním jednotkám mělo podařit zabrat zpět většinu plochy boji zmítaného letiště. Moskva silový postup Kyjeva odsoudila. OBSE situaci popisuje jako zhoršující se, v uplynulých dnech má docházet ke stále častějšímu porušování uzavřeného příměří. V nebezpečí se rovněž mohou ocitnout civilisté v Doněcku, kam se boje postupně šíří.

Podle mluvčího ukrajinské armády Andrije Lysenka se 20. ledna vládní jednotky dostaly u města Slovjanoserbsk v luhanském regionu pod palbu ruských vojáků. Ačkoli Moskva připouští přítomnost dobrovolníků na ukrajinském území, podle ruského ministra obrany se jedná o „absolutní nesmysl“. Podle prezidenta Porošenka má na Ukrajině bojovat až 9000 ruských vojáků.

Jednotky ukrajinské vlády 22. ledna ustoupily z oblasti nového terminálu doněckého letiště, a to navzdory dřívějším prohlášením prezidenta Porošenka, podle kterých bylo něco takového nepřípustné. Území nového terminálu údajně čelilo konstantnímu ostřelování, a je proto nyní kompletně zničené, stále má ale symbolickou i strategickou hodnotu. Následně proruští rebelové ovládli celé území letiště, a po měsících bojů tak dosáhli významného vítězství. Dvacet kilometrů od letiště bylo toho samého dne zasažen další autobus s civilisty, tentokrát si incident vyžádal třináct mrtvých.

Třicet lidí bylo zabito a dalších asi sto zraněno při ostřelování Mariupolu v sobotu 24. ledna. Ačkoli vůdce Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko toho samého dne oznámil, že jeho jednotky proti městu spustily ofenzivu, k přímé zodpovědnosti za útok se nepřihlásil. Podle analýzy OBSE a názoru šéfa odboru pro politické věci OSN Jeffreye Feltmana útok pocházel z území separatistů. Podle Feltmana se navíc jednalo o vědomý útok na civilisty, a tedy porušení mezinárodního humanitárního práva. Mariupol leží na strategické spojnici mezi Krymem a Ruskem.

V závěru měsíce ledna se rozhořely těžké boje kolem vládou drženého města Debalceve, které leží na důležité železniční křižovatce mezi Luhanskem a Doněckem, a má tedy pro rebely strategický význam. Mezi oběťmi bojů jsou vojáci i civilisté.

Situace na bojišti ze závěru ledna – separatisté se nyní snaží narovnat bojovou linii a uzavřít kapsu kolem Debalceve. (Zdroj: Wikimedia)

Politická situace

Asi 2500 lidí se 1. ledna zúčastnilo pochodu Kyjevem, který byl zasvěcen památce Stěpana Bandery, kontroverzní osoby ukrajinských dějin. Zatímco částí Ukrajinců je Bandera oslavován jako hrdina boje za nezávislost, příznivci Ruska v čele s Vladimírem Putinem ho označují za „Hitlerova komplice“. Během pochodu byly maskovanými útočníky přepadeny dvě reportérky pro-kremelské televize LifeNews, v průvodu se objevily vlajky i nacionalistických politických uskupení Svoboda a Pravý sektor.

Ministři zahraničí Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa na společném jednání normandského formátu v Berlíně dospěli ke společnému prohlášení, které vyzývá k okamžitému ukončení bojů a respektování dohodnutého příměří. Shodli se i na podpoře dalšího trvání kontaktní skupiny pro Ukrajinu.

Vůdce Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko 23. ledna oznámil, že rebelové nemají zájem o pokračování mírových rozhovorů, dokud se jim daří postupovat vpřed. Domnívá se, že jeho jednotky nyní zvládnou zatlačit linii fronty až na hranice doněcké oblasti. Ruský prezident Vladimír Putin zároveň Kyjev obvinil z dalších bojových operací a ostřelování civilních oblastí.

Prezident Porošenko 25. ledna prohlásil, že k zářijovým dohodám z Minsku nevidí žádnou alternativu a zahájení politického procesu deeskalace a regulace stále zůstává prioritou ukrajinské vlády. Nedělní zasedání ukrajinské Národní bezpečností a obranné rady, kterého se Porošenko účastnil, pak přineslo další opatření, která mají posílit obranyschopnost země a tzv. protiteroristické operace na východě země. Premiér Arsenij Jaceňuk následujícího dne vyhlásil nad doněckou a luhanskou oblastí stav nouze a stav zvýšené pozornosti ve zbytku ukrajinského území.

Navzdory tomu, že na pátek 30. ledna bylo plánováno další kolo minských rozhovorů, k žádnému setkání nakonec nedošlo. Z jejich kolapsu se obviňují obě strany navzájem. Zástupci znesvářených stran spolu k jednomu stolu zasedli až o den později, ani toto jednání však nepřineslo žádné výsledky. Podle ukrajinského zástupce, jímž je bývalý prezident Leonid Kučma, vyjednávání selhalo na přílišné neústupnosti rebelů. Ti zase požadují, aby Kyjev nejprve složil zbraně, neboť vůdci separatistů jsou údajně příliš zaměstnáni odrážením útoků na to, aby se věnovali rozhovorům.

Podrobné zprávy můžete den po dni sledovat na časové ose Centra pro strategická a mezinárodní studia.

Proevropské strany Moldávie vytvořily koalici

Po měsících vyjednávání se podařilo dvěma moldavským proevropským stranám sestavit menšinovou vládu. Vlad Filat, předseda Liberálně demokratické strany (PLDM), a Marian Lupu, předseda Demokratické strany (PDM), podepsali v Chisinau v závěru měsíce koaliční dohodu.

Původně se koaliční jednání vedla v trojstranném formátu společně ještě s Liberální stranou (PL), ale neshody mezi PLDM a PL zabránily vzniku vlády na tomto půdorysu. Liberálové, kteří ve volbách získali 13 procent, obvinili zbývající dvě strany z toho, že jsou připraveni vládnout s podporou komunistické strany. PLDM a PL zase tvrdí, že Liberální strana odmítala vstoupit do vlády, pakliže by jí nebyly dány určité pozice ve vládě.

Nová koalice se bude chtít více přiblížit Evropské unii, s níž Moldávie loni podepsala asociační dohodu, která umožňuje snazší dovoz zboží z Moldávie do zemí EU. Podle předsedy Socialistické strany Igora Dodona ale menšinová vláda pro Moldávii není užitečná. Dodon je veřejným propagátorem posilování vazeb na Rusko a slibuje boj proti asociační dohodě. Cílem jeho strany je orientace země na východ a připojení se k EEU.

Bělorusko pohrozilo odchodem z EEU

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v nedávné výroční novinářské konferenci připustil, že nevylučuje případný odchod z Euroasijské ekonomické unie (EEU), která je podle něj nástrojem vlivu Ruska v oblasti bývalého Sovětského svazu. „Obchodní války uvnitř unie jsou nepřijatelné,“ dodal Lukašenko s poukazem na pokračující distancovanou pozici mezi Moskvou a Minskem nad exportem a importem potravin.

Autokratický prezident byl vždy příkladným partnerem Ruska, ale pokračující boje na Ukrajině a klesající ekonomika v Rusku, která stahuje i Bělorusko, donutila Lukašenka odklon od Moskvy. „Pokud přetrvají problémy Ruska, tak Bělorusko zváží odchod z EEU“, prohlásil Lukašenko.

Poté zdůraznil, že Bělorusko a další člen EEU Kazachstán, se vždy snažili dodržovat čistě ekonomický ráz skupiny. Podle Lukašenka, chce ruský prezident Vladimír Putin použít unii jako politickou páku. „My a zvláště Kazachstán jsme vždy vylučovali politiku z unie“, s dodáním, že obě země proto vyloučili vízový režim v unii.

RUSKÁ FEDERACE

Rusko a Írán se rozhodli podpořit své spojenectví další dohodou

Rusko a Írán podepsali mezivládní dohodu, zdůrazňující potřebu posílení a navýšení bilaterální vojenské a obranné spolupráce. K podpisu dokumentu došlo během návštěvy ruského ministra obrany Sergeje Šojgu v Teheránu 20. ledna. Dohoda obsahuje rozšířenou kooperace v boji proti terorismu, zvýšení námořní spolupráce, a to včetně rozšíření možnosti ukotvení námořních lodí do ruských a íránských přístavů. Íránský ministr obrany Hossein Dehqan za souhlasu svého protějška prohlásil, že je nutné podporovat spolupráci, pomocí níž bude zabráněno vměšování zahraničních sil USA do regionu. Diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi narůstají na intenzitě právě i proto, že je spojuje společný opoziční postoj vůči americké zahraniční politice v oblasti Blízkého východu, ale i mimo něj. Íránské ministerstvo obrany oznámilo obnovení jednání o dodávkách protiletadlových raketových komplexů S-300. Podle slov velvyslance Íránu v Rusku Mehdího Sanaei pokládají íránské úřady smlouvu o dodávkách S-300 za legitimní a sankce se jí netýkají.

Rusko na rok přerušuje kontakt s parlamentním shromáždění Rady Evropy

Předseda Výboru Státní dumy Ruské federace pro mezinárodní záležitosti a hlava ruské delegace v  parlamentním shromáždění Rady Evropy (PACE) Alexej Puškov řekl, že se Rusko rozhodlo na rok přerušit oficiální kontakty s touto organizací. Důvodem je rozhodnutí PACE z 28. ledna, které zbavuje ruskou delegaci hlasovacího práva, práva zastoupení v základních orgánech a práva účastnit se činnosti monitorovacích misí. Obdobné kroky byly podniknuty již v dubnu 2014, kdy bylo rozhodnuto o uvalení sankcí vůči Rusku s platností do ledna 2015. Nyní však bylo schváleno jejich prodloužení, což Rusko přimělo k této reakci. PACE odsoudilo ruskou anexi Krymu a také jeho dodávky zbraní povstaleckým silám, včetně vojenských aktivit na východu Ukrajiny. Puškov upozornil, že z přerušení kontaktů se shromážděním plyne pro Radu Evropy zákaz podnikat své zvláštní mise na území Ruské federace.

Alexej Navalnyj odsouzen k 3,5 roku odnětí svobody

Ruský opoziční předák a bloger Alexej Navalnyj společně se svým bratrem Olegem čelí obvinění ze zpronevěry 27 milionů rublů francouzské kosmetické firmy Yves Rocher. Soud ještě před vynesením rozsudku 19. prosince prodloužil Navalnému domácí vězení až do poloviny února. 30. prosince mu pak uložil podmíněný trest 3,5 roku odnětí svobody. Ačkoli měl Navalnyj trávit čas v domácím vězení až do okamžiku, kdy se rozsudek stane pravomocným, v den svého odsouzení porušil pravidla, když dorazil na shromáždění svých příznivců demonstrujících u Kremlu.

Na svém blogu Navalnyj uvedl, že rozsudek stále neobdržel, což mu znemožňuje se proti němu odvolat. Dále uvádí, že odmítá dodržovat podmínky svého domácího vězení, protože je považuje za nezákonné. Monitorovací náramek si 5. ledna 2015 svými silami odstranil z kotníku kuchyňským nožem. Inspektoři téhož dne navštívili Navalného, aby jeho přečin zkontrolovali a následně celou věc ohlásili soudu.

Bloger se domnívá, že se jedná o politický proces v reakci na jeho opoziční činnost a rovněž účelově vytváří překážku v případné Navalného kandidatuře v příštích prezidentských volbách.

Zadržení Navalného v centru Moskvy po porušení pravidel domácího vězení. (Zdroj: Twitter)

KAVKAZ

Úzké rusko-arménské vztahy ohrožuje nejen vraždící vojín

Gjumri, druhým největším městem Arménie, v pondělí 12. ledna otřásla masová vražda tří generací rodiny Avetisjanů: šest lidí zemřelo na místě, šestiměsíční chlapec podlehl zraněním o týden později. Hlavním podezřelým je Valerij Permjakov, branec sloužící na místní vojenské základně patřící Rusku. Permjakov se k činu přiznal poté, co byl zadržen ruskými federálními jednotkami při pokusu překročit hranice do sousedícího Turecka. Motivy činu nejsou zřejmé, spekuluje se ovšem o duševní labilitě podezřelého, který na základně v Gjumri sloužil teprve dva měsíce. Permjakov měl opustit kasárny v nočních hodinách, a to bez povolení a ozbrojen útočnou puškou.

Veřejnost krom vraždy samotné pobouřil už jen samotný fakt, že se podezřelému podařilo opustit základnu bez toho, aby ho někdo zadržel. Opakované demonstrace ale vyvolává především nejistota, kterou zemí bude Permjakov souzen. Zatímco ruská ústava říká, že ruský občan nemůže být vydán jinému státu, dohoda mezi Moskvou a Jerevanem z roku 1997 ale dodává, že příslušníci armády, kteří spáchají trestný čin mimo vojenskou základnu v Gjumri, spadají pod arménskou jurisdikci. Protesty se podařilo více nebo méně uklidnit až příslibem arménského nejvyššího státního zástupce, že o vydání Permjakova Jerevanu požádá, k čemuž ovšem došlo až na začátku února. Moskva v této věci dosud učinila pouze symbolický ústupek: Permjakov bude sice „exkluzivně“ souzen na arménské půdě, ale stát bude před ruským vojenským soudem. Během demonstrací došlo i na násilné střety s policií.

V nepříjemné situaci se nachází političtí představitelé Arménie, kteří nyní musí balancovat mezi míněním veřejnosti a Moskvy: to ilustruje fakt, že prezident Serž Sargsjan se k případu poprvé vyjádřil až 18. ledna, a to poté, co absolvoval telefonický rozhovor s Vladimírem Putinem, svým ruským protějškem. Putin měl pozůstalým nabídnout kondolence a slíbit bezodkladné vyšetření činu a adekvátní trest vrahovi. Asertivnější postup od představitelů Arménie pravděpodobně očekávat nelze – místo toho se snaží veřejnost uklidňovat připomínáním, že tento incident se nesmí ztotožňovat s Ruskem a jeho vojenskou přítomností.

Na úrovni vztahů Moskvy a Jerevanu se jedná o první závažnou zatěžkávací zkoušku poté, co jihokavkazská země vstoupila do Eurasijské hospodářské unie: zatímco pro Rusko hraje Arménie roli geograficky významného partnera, v arménské veřejnosti incident může probudit protiruské nálady, které se viditelně zhmotnily například v pokusu spálit ruskou vlajku před velvyslanectví Ruské federace v Jerevanu. Armen Grigoryan, analytik Jamestown Foundation, navíc upozorňuje, že Arménie nemusí nadále být tak samozřejmým spojencem, jakým se dosud zdála být: při hlasování parlamentního shromáždění Rady Evropy o odebrání hlasovacích práv ruské delegaci, ke kterému došlo 28. ledna, se tři arménští zástupci překvapivě zdrželi, ačkoli se jednalo o představitele provládní linie. V neposlední řadě k dilematu Arménie přispívá současná ekonomická situace Ruska, která v tuto chvíli nenabízí žádné světlé vyhlídky, a proto by možná Jerevan mohl dojít k názoru, že ještě není pozdě hledat své obchodní partnery jinde.

STŘEDNÍ ASIE

Situace s islámským radikalismem ve Střední Asii

Žena z Kazachstánu byla odsouzena ke čtyřem rokům vězení kvůli propagaci islámského extremismu na internetu. Osmadvacetiletá žena, jejíž identita nebyla zveřejněna, údajně pracovala sama. Na internetu prostřednictvím aplikace WhatsApp měla sdílet audio nahrávky, ve snaze ospravedlňovat činnost islámských bojovníků v Sýrii. Kazašské úřady v minulém roce evidovaly odchod více než tří set Kazachů, kteří podle zpráv odešli do Sýrie bojovat po boku IS.

Kyrgyzský výbor pro národní bezpečnost oznámil, že operace v provincii Oš vedla k zatknutí šesti osob podezřelých z terorismu. Tiskové oddělení výboru oznámilo, že čtyři ze šesti zadržených osob podstoupily trénink v Sýrii. Podle informací výboru však není zřejmé, k jaké skupině se zatčení hlásí. Mluvčí výboru pro národní bezpečnost Rachat Sulajmanov uvádí, že podezřelí plánovali útoky v Kyrgyzstánu i Uzbekistánu. Není jasné, kolik Kyrgyzů bojuje v Sýrii. Poslední zprávy odhadují počet mezi 225 a 500 osobami. Podle bezpečnostního experta Artura Medetbekova, je číslo Kyrgyzů třikrát vyšší než udávají oficiální čísla.

Tádžická vláda posiluje bezpečnostní opatření, reaguje tak na zprávy o zvyšujícím se počtu džihadistů na hranicích s Afghánistánem. „Byli jsme informováni o přítomnosti islamistických radikálů blízko hranic, ale stále není jasné, ke které teroristické buňce patří. Spekuluje se nad uzbeckým islámským hnutím (IMU) nebo Talibanem“, přibližuje situaci mluvčí tádžické hraniční stráže. Kromě toho, že tádžická vláda za účelem posílení obrany hranic zřídila cvičiště, které se nachází v provincii Chatlon, mají nyní být do této oblasti přesunuty jednotky ministerstva obrany. Tádžikistán s Afghánistánem sdílí 1370 kilometrů dlouhou hranici.

Autoři: David Rypel, Hračja Gjulzadjan a Anna Huláková, studenti mezinárodních vztahů, bezpečnostních studií a politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

video Fault Lines: On the Front Lines with the Taliban

Aktuálně


iDNES

    Warning: simplexml_load_file(http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss): failed to open stream: HTTP request failed! HTTP/1.1 503 Service Temporarily Unavailable in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file(): I/O warning : failed to load external entity "http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss" in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 41

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení

Anketa

Jaký bude osud Iráku?

Výsledky
Nahrávání ... Nahrávání ...

Spolupracujeme

Centrum pro bezpečnostní a strategická studia
C4SS
Jakub Janda
Project ARES