Perspektivy kavkazského terorismu v regionu střední Evropy

Kategorie Euroatlantický prostor, Studie, Terorismus a extremismus | Autor: Tomáš Kaválek | 15. 4. 2014 | 20:30

V posledních letech jsme zaznamenali nárůst nestability na ruské jižní hranici, na severním Kavkaze, který byl mimo jiné doprovázený šířením radikální islámské ideologie na úkor tradičního etno-nacionálního odporu vůči ruské moci. V zemích střední Evropy se již v současnosti nachází početná kavkazská imigrace a s narůstající nestabilitou v kavkazském regionu se ještě může rozrůst a zároveň přinést přímé ohrožení bezpečnosti středoevropských států. Předložená práce se zabývá perspektivami kavkazského terorismus v regionu střední Evropy. Text nabízí tři situační scénáře, či „obrazy“ budoucnosti v horizontu 10-15 let. Tři obrazy budoucnosti (pesimistický, neutrální a optimistický) jsou nejprve popsány a následně jsou identifikovány pravděpodobné cesty v podobě sousledu událostí, které k nim povedou. Na závěr práce identifikuje několik klíčových signálů včasného varování předznamenávajících naplnění daného scénáře.

Autor: Tomáš Kaválek, student magisterského oboru Bezpečnostní a strategická studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

1 Úvod

Ruská jižní hranice na Kavkazu představuje geopoliticky zcela klíčovou a zároveň vysoce nestabilní oblast, kde se Rusové setkávají s tradičním odporem ze strany kavkazských národů. V poslední dekádě se k obvyklému odporu vůči Rusům vedeného podle etnonacionální linie přidala i radikální islamistická uskupení. Jmenovitě v roce 2007 vznikl Kavkazský emirát pod vedením Doku Umarova, který se snaží sdružit etnicky fragmentovaný odpor vůči Rusům pod hlavičkou radikální islamistické ideologie (Knysh 2009; Hahn 2011; Souleimanov 2011; STRATFOR 2011a,b). Umarovovi i dalším pro-islamistickým aktérům, jako dagestánské Džamát Šaríat, se podařilo získat prominentní pozici v boji s Ruskem (Blank ed. 2012). V posledních několika letech můžeme pozorovat nárůst nestability a násilí v různých oblastech severního Kavkazu a to navzdory ruským protiopatřením (např. Vatchagaev 2012).

Problematická situace na severním Kavkazu má své dopady i na bezpečnostní situaci v regionu střední Evropy. Nachází se zde početná imigrace Kavkazanů (často Čečenců), která je mnohdy zapojená do rozličných kriminálních aktivit (Kol. autorů, nepubl.). V posledních letech se zvyšuje jak migrace Kavkazanů do střední Evropy, tak počet sympatizantů s islamistickými skupinami jako právě Kavkazský emirát (Kol. autorů, nepubl.; srv. BfV 2011; BVT 2012). V srpnu 2013 se autor zúčastnil projektu s názvem „Perspektivy vztahu Kavkazského emirátu ke střední Evropě“, jenž byl řešený strukturovanou analytickou metodou Tým A/Tým B (Kol. autorů, nepubl.). Zde se ukázalo, že ač je přímá hrozba útoku kavkazských skupin ve střední Evropě v současnosti malá, má jejich působení v regionu značný nepřímý dopad (např. organizovaný zločin) a v budoucnu by se mohla stát za určitých podmínek problematickou. Skupiny považují, jako již tradičně, region střední Evropy spíše za týlový, vhodný k získávání zdrojů, podnikání logistických operací atd. (srv. Mareš 2011).

Předložený text si klade za cíl za pomocí užití metody situačních scénářů (neboli „obrazů“) prozkoumat v časovém horizontu 10-15 let možný vývoj působení kavkazských teroristických skupin v regionu střední Evropy. Nejprve popíšeme tři obrazy budoucnosti (pesimistický, neutrální a optimistický) a následně etapovitě popíšeme nejpravděpodobnější cestu k nim. Výstupem je pak nejen popis cesty k obrazům, ale především přehled o spouštěcích událostech, které k nim sekvenčně mohou vést a ty slouží jako sledovatelné „varovné signály“.

2 Metodologické a teoretické vymezení

Cílem práce je představit tři situační scénáře vývoje působení kavkazských teroristických v regionu střední Evropy. Prostorově vymezujeme v analýze „střední Evropu“ na Českou republiku, Slovensko, Polsko, Rakousko a Německo. Časově se pohybujeme v dlouhodobém horizontu 10-15 let. Kavkazskými teroristickými skupinami rozumíme ty, které mají své kořeny či působí v oblasti severního Kavkazu, tedy uvnitř hranic Ruské federace.

V práci používáme metodu scénářů, někdy nazývanou „metodou alternativních budoucností“ (US Government 2009; srv. Grasseová a kol. 2012). Konkrétně užijeme metodu demonstračních scénářů, někdy nazývaných „situační“ či „obrazy“ (Clark 2004; Grasseová a kol. 2012). Demonstrační scénáře používají deduktivní metodu: nejprve popíší koncový stav, daný obraz budoucnosti a následně se snaží identifikovat nejpravděpodobnější cestu k němu skrze řetězec událostí (Clark 2004). Uvažujeme nad třemi scénáři, přičemž se držíme obvyklé praxe sestavení optimistického, pesimistického a neutrálního scénáře (ibid.). Při identifikaci etapovité „nejpravděpodobnější cesty“ k daným obrazům budoucnosti neusilujeme o užití kvantitativních metod a jejich určení je do značné míry poplatné autorově analytické intuici a dosavadním zkušenostem s regionem a tématem.

Výstupem je identifikace nejpravděpodobnějších událostí, které nás mohou dovést ke stanovenému obrazu. Získáme tak jistý podklad pro rozhodování, protože budeme mít určeny klíčové události či „signály včasného varování“, které poukáží na možnost naplnění obrazu. Vzhledem k účelu výstupů je nejvíce prostoru věnováno pesimistickému scénáři, aby bylo možné případně včas zasáhnout a přijmout protiopatření. V závěru práce proto nabízíme několik hlavních identifikovaných „signálů včasného varování“ vhodných k monitorování.

3 Sestavení tří obrazů budoucnosti

3. 1 Pesimistický scénář: „Kavkazské násilí ve střední Evropě“

V regionu střední Evropy přímo operují kavkazské teroristické skupiny a přitom výrazně ohrožují vnitřní bezpečnost a stabilitu. Příliv přistěhovalců z Kavkazu do středoevropských zemí se rapidně zvýší a tito se sdružují navzájem a šíří radikální islámskou ideologii i mezi již teď početnou „starou“ imigraci. Hlavním aktérem jsou anebo se stávají skupiny navázané na Kavkazský emirát, dominuje tedy radikální islámská ideologie. Tyto skupiny se zároveň těší ideologické a materiální podpoře globálních islamistických sítí. Svázanost s islamistickými sítěmi rovněž zvyšuje riziko zapojení Kavkazanů do útoků mimo region střední Evropy, například dále na západ.

Vzhledem k charakteru radikální islamistické ideologii budou ostře vystupovat proti svým odpůrcům z řad (starší) kavkazské emigrace, především z nacionalistických proudů. Vnitřní třenice a zápas o dominanci přináší vlny násilí, atentáty, souboje kavkazských kriminálních sítí o moc a teritorium. Ve světle větší intenzity bojů na Kavkaze masivně vzrostou nelegální aktivity kavkazských skupin ve střední Evropě za účelem získání finančních či jiných zdrojů pro podpoření boje proti Rusům. Kavkazský organizovaný zločin bude ochotně spolupracovat s islamisty, protože jsou dominantní skupinou, mají adekvátní zázemí a jsou výhodným spojencem. Stejně tak nová migrace indoktrinovaná radikální ideologií doma na Kavkaze bude vstupovat do světa organizovaného zločinu a postupně ho opanovat. Kriminální sítě se tak stanou méně předvídatelné a „racionální“, například se nebudou zdráhat podpořit útok na evropské cíle, který potenciálně vyvolá odvetu bezpečnostních složek.

Islamistické teroristické (či povstalecké) skupiny mají „punc“ jediného aktéra, který účinně bojuje proti Rusům. Kavkazským skupinám se daří udržovat vysokou atraktivitu islámské ideologie a vzhledem k relativně liberálnímu ovzduší v zemích střední Evropy se jim daří dále indoktrinovat příslušníky staré i nové emigrace. Občané zemí střední Evropy jsou považováni za legitimní cíle a skupiny zde mají kapacity k provádění závažných teroristických útoků a další subverzní činnosti a k takovým incidentům skutečně dojde.

3. 2 Neutrální scénář: „Pokračující opatrná přítomnost“

Kavkazské teroristické skupiny nadále považují středoevropský region spíše za „týlový“ a působí zde omezeně nepřímo. V podstatě se jedná o přibližné pokračování stávajícího stavu. Střední Evropa je vnímaná jako týlový prostor, prostor pro získávání finančních či dalších zdrojů. Kavkazské skupiny zde operují ve skrytu a nepouští se do operací, které by ohrozily roli regionu jakožto relativně bezpečného útočiště. Provádí v oblasti logistické operace, případně usilují o získání zdrojů skrze rozličné nelegální aktivity, nicméně to vše v relativně malé míře a bez vážnějšího přímého dopadu na vnitřní bezpečnost v regionu. Důvodem je snaha zůstat mimo hledáček bezpečnostních složek. Kavkazské teroristické skupiny jsou navázány na středoevropské sítě organizovaného zločinu, které jsou zde již dlouhodobě etablovány.

Kavkazskému emirátu (případně jiným skupinám sympatizujícím s islamistickou ideologií, jako například Džamát Šaríat) se sice daří tvořit silného aktéra odporujícího Rusům, nicméně islamistická ideologie není natolik přitažlivá a mnoho členů či sympatizantů s nimi spolupracuje čistě z pragmatických důvodů. Klíčové nadále zůstávají etnonárodní vazby a islamistům se nepodařilo zcela eliminovat vliv nacionálních proudů v rámci elit jednotlivých kavkazských národů (a to jak na samotném severním Kavkaze, tak v emigraci).

3. 3 Optimistický scénář: „Úpadek kavkazského terorismu“

Kavkazské teroristické skupiny přestanou v regionu střední Evropy působit i nepřímo a jejich aktivita všeobecně poklesne. Na Kavkazu se Rusům podaří pacifikovat odbojná etnika skrze rozsáhlou kooptaci a represivní opatření. Nakonec převládne mírové řešení a region bude zažívat nebývalý ekonomický i politický rozvoj díky ruským investicím. Islamistická ideologie bude zcela marginalizována a opět převládnou etnonacionální skupiny, které ovšem budou prosazovat své zájmy skrze politickou arénu, nikoliv násilně. Ukáže se, že šíření radikální islámské ideologie mezi mladými na Kavkaze je pouze záležitost jedné či dvou generací mladých lidí. Skupina navázané na islamistické transnacionální sítě, jmenovitě například Kavkazský emirát, budou zčásti zlikvidovány, ztratí lidovou podporu a rovněž bude omezen přísun peněz z islámského světa.

Dříve aktivní emigrace v zemích střední Evropy angažovaná v rozsáhlých kriminálních aktivitách mimo jiné namířených k podpoře boje proti Rusům bude kooptována. Její ekonomicko-společenská situace se zlepší a bude se uchylovat k legálním způsobům obživy. Uklidněná situace na Kavkaze rovněž omezí příliv nových, mladých imigrantů s tendencí angažovat se v kriminálních aktivitách.

4 Popis cesty k situačním scénářům

4. 1 Cesta ke „Kavkazskému násilí ve střední Evropě“

Ve světle narůstajícího počtu teroristických útoků v ruských centrech, případně útočení na vysoce symbolické cíle (například Moskva či významné mezinárodní události konané v Rusku), dojde Rusům trpělivost a definitivně zvítězí „jestřábi“ prosazující silové řešení skrze tvrdá represivní opatření. Rusko bude v následujících letech pokračovat v represivních opatřeních na své jižní hranici. To vyvolá vlny nevole a nestability, které posílí jednak radikalizaci dalších Kavkazanů islamistickou ideologií a jednak budou působit jako nástroj ozbrojené propagandy. Povstalecké skupiny se nebude dařit zlikvidovat skrze operace bezpečnostních složek jako policie či zpravodajské služby. Právě naopak tyto akce ještě posílí zatvrzelost Kavkazanů v boji proti Rusům, poroste počet obětí na obou stranách a násilí se bude šířit i do relativně klidných oblastí severního Kavkazu. Nakonec se Rusové rozhodnou pro nasazení armády na mnoha místech své jižní hranice. Nastane intenzivní ozbrojený konflikt, který si vyžádá velké množství obětí na obou stranách. Destrukce pravděpodobně nedosáhne ve většině míst úrovně čečenských válek. I přesto ale tato válka povede k absolutní ekonomické devastaci již tak hospodářsky problematického regionu.

Už před propuknutím války a nasazením armády se v periodě represí profilují islamisté jako hlavní aktéři a především aktéři, kteří jsou schopni se účinně a do jistě míry i koordinovaně postavit Rusům. To zvýší jejich přitažlivost pro budoucí kádry. Zároveň propukne ostrý „vnitřní boj“ mezi starší generací představitelů kavkazských etnonacionálních proudů a islamistické síly z něj vyjdou jako rozhodní vítězové a konsolidují svůj vliv. Následná ekonomická devastace spojená s válkou způsobí hluboké problémy především s minimální zaměstnaností mladých a frustrovaných mužů. Pro mnoho z nich bude zapojení se do války jediným východiskem z frustrace a zároveň lákavou ekonomickou příležitostí. Válka proti „ruským nevěřícím“ přinese díky svému vysokému profilu také další finance i materiální podporu ze strany islamistických sítí.

Represivní opatření navýší počet migrantů ze severního Kavkazu do regionu střední Evropy, kde již v současnosti žije početná diaspora Kavkazanů. Válka, která pak propukne, přinese masivní nárůst počtu přistěhovalců do zemí střední Evropy. Početná vlna nových migrantů bude mít problémy se začleněním, také bude mnohdy indoktrinována radikální islamistickou ideologií. Vzhledem k existující skupinové solidaritě a vazbám na domovské komunity se bude stávající i nová migrace snažit podpořit boj na Kavkaze proti Rusům. Přitom se budou zapojovat do množství nelegálních aktivit na území států střední Evropy. První zemí, která pocítí citelný nárůst „kavkazské kriminality“ bude Rakousko, kde již teď žije na 26 tisíc Kavkazanů (BVT 2012) a jedná se tak o logickou destinaci pro další vlny migrantů. Noví i staří migranti se budou snažit svoji rozsáhlou nelegální činností podpořit soukmenovce v kavkazské válce. Díky existujícímu zázemí kavkazského organizovaného zločinu v zemích jako Česká republika, Slovensko či Polsko a možné liknavosti a menší aktivitě tamních represivních složek se stanou tyto země jednak logistickým centrem a bezpečným útočištěm a jednak místem pro vydělávání peněz.

Rozsah operací kavkazských skupin nakonec vyvolá rozhodnou represivní reakci vůči těmto skupinám ze strany středoevropských bezpečnostních složek. Tato ofenzíva bude spuštěna nárazově až pomyslný „pohár trpělivosti přeteče“. Mnohé státy totiž budou dlouho vyčkávat a tolerovat určitou míru ohrožení vnitřní bezpečnosti, protože bude v jejich zájmu destabilizovat skrze ně Rusko. Vzhledem k předpokládané větší provázanosti bezpečnostních složek napříč zeměmi střední Evropy se bude jednat o koordinovanou akci. Následně se zdvihne mezi Kavkazany vlna nevole, která bude ještě umocněna předchozí indoktrinací radikální islámskou ideologií, která probíhala i na území států střední Evropy. V té době bude také ještě mocnějším nástrojem internet a sociální sítě, které již teď tvoří hlavní propagandistický nástroj kavkazských islamistů (viz kvalitní web Kavkazcenter.com 2014). Pragmatičtí a relativně umírnění představitelé kavkazských teroristických skupin se budou pravděpodobně zdráhat označit státy střední Evropy a jejich občany za legitimní cíle, nicméně budou zde mocná křídla, která tak učiní. Zároveň řada Kavkazanů projde díky internetovým nástrojům propagandy seberadikalizací a bude hrozit jejich autonomní aktivita v podobě terorismu osamělých vlků. Tato přímá hrozba je navíc umocněna skutečností, že Kavkazané zde již mají existující sítě, místní znalost i dostatek zdrojů k provedení těchto útoků. Zároveň hrozí zapojení dalších aktérů globálního islámského terorismu.

Následné teroristické útoky, i když se mohou jevit jako marginální, vyvolají vlnu nevole a nepřátelství u středoevropských obyvatel. Navýší se represivní opatření a roztočí se spirála vytváření nepřátelství mezi původním obyvatelstvem a kavkazskými imigranty. Naroste i počet vzájemných střetů a kromě teroristických útoků lze očekávat i srážky mezi obyvatelstvem a kavkazskými národy například v podobě různých občanských nepokojů. Tuto spirálu degradace bude velmi obtížné zvrátit a bude mít závažný dopad na vnitřní bezpečnost zemí střední Evropy.

4. 2 Cesta k „Pokračující opatrné přítomnosti“

Neutrální scénář počítá se určitým pokračováním stávajícího vývoje. Rusové budou k situaci na Kavkaze přistupovat obdobně jako doposud. Bude převládat snaha řešit tamní „problémy“ a nestabilitu spíše represivními nástroji jako doposud, avšak bez masivního nasazení armády a opakování čečenských válek. Je pravděpodobné, že Rusové se pokusí po vzoru Kadyrovského Čečenska dosadit podobné kontrolované lídry vládnoucí pevnou rukou i na jiná problematická místa, například do Ingušetie (která ostatně tyto znaky s vládou Jevkurova nese i dnes) či Kabardino-Balkarie. Taková situace bude zakonzervována a v případě, že se daný lokální vůdce sympatizující s Moskvou setká s přílišným odporem, který by hrozil nutností zásahu na úrovni armády, bude včas vyměněn.

Islamistické teroristické skupiny budou nadále operovat na území severního Kavkazu, nepodaří se jim ale zcela monopolizovat odpor vůči Rusům. Stále zde budou existovat podél etnických linií organizované skupiny stavící se federální moci na odpor. Islamistické skupiny přestanou „expandovat“ a nepodaří se jim tento prostor zcela opanovat. Částečně to bude způsobeno kroky Rusů (nebudou natolik represivní a dost možná i skrze tajné operace podpoří nacionalistické síly v boji proti islamistům) a částečně to bude dílem odporu místních sil ať už náboženských či politických, pro které je islamistický monopol životní hrozbou. Ve střední Evropě se ustálí příliv přistěhovalců z Kavkazu a nebude vzhledem k relativně umírněným ruským akcím rapidně narůstat. Tito lidé se budou nadále angažovat v existujících sítích organizovaného zločinu za účelem osobního obohacení a případně podpoření snažení na Kavkaze. Existující kriminální sítě si navíc zachovají pragmatický, neideologický náhled na věc, islamistům se nepodaří indoktrinovat tato uskupení a ani v nich nebudou příliš vítáni. Migrace bude rozdělena na dvě skupiny – na nacionalistickou a islamistickou, které spolu budou soupeřit. Výsledek těchto třenic bude záviset na jejich externí podpoře (bezpečnostní složky středoevropských států by mohly hrát roli v podpoře či potírání jedné či druhé skupiny).

V každém případě, i když bude region střední Evropy nadále sloužit jako „týlový prostor“ a případně logistický uzel pro podporu povstaleckých či teroristických aktů, nacionalisté ani islamisté nebudou mít zájem na přímém poškozování těchto států. Naopak se budou nadále snažit vyvarovat příliš ostentativních akcí, aby na sebe nepřitáhly pozornost bezpečnostních složek. Lze předpokládat, že vzhledem k narůstajícímu geopolitickému napětí mezi Ruskem a (některými) evropskými státy budou země střední Evropy navazovat určitou spolupráci či podporovat jim nakloněné segmenty kavkazské imigrace. Bude zde potenciál jejich využití pro destabilizaci ruské jižní hranice. Tuto možnost pravděpodobně využijí ve značné míře státy jako Česká republika, Polsko či Slovensko, které se budou cítit ruskou expanzí nejvíce ohroženi.

4. 3 Cesta k „Úpadku kavkazského terorismu“

Úpadek kavkazského terorismu bude především doprovázen marginalizací skupin sympatizujících s radikálním islamismem. Rusové se po dosavadním neúspěchu „tvrdého“ řešení skrze široké represe rozhodnou aplikovat smířlivější přístup. Skrze rozsáhlou kooptaci a méně „plošnou“ represi Kavkazanů dojde k vytlačení islamistických proudů a opětovnému návratu etnonacionálních proudů. V tomto několikaletém procesu se v podstatě spojí nacionalistické elity kavkazských národů s ruskými představiteli a zvrátí nárůst moci islamistů. Dalším spojencem Rusů budou náboženští představitelé, kteří reprezentují na Kavkaze tradiční lidový islám (súfismus), jenž je zcela neslučitelný s radikálním salafistickým pojetím islámu. Tito aktéři budou ochotní se spojit s Ruskem nejen ve světle rizika jejich marginalizace islamisty, ale také kvůli evoluci ruské strategie, která bude méně represivní a bude v terminologii protipovstaleckého boje více „zaměřená na populaci“. Kromě změny ruské strategie se také na ústupu radikální islamistické ideologie podepíše to, že se bude jednat o jedno- či dvou-generační záležitost mladých lidí.

Po letech nestability a ozbrojených střetů pro spojenectví s Rusy získají nacionalističtí představitelé i lidovou podporu. Souhlas obyvatelstva bude rovněž ovlivněn obrovskými ekonomickými investicemi z federální pokladny, které zlepší neutěšenou situaci v regionu a budou jedním z hlavních pilířů nové ruské kavkazské strategie. Vzhledem k vzniklému strategickému partnerství mezi vůdci lokálních národů a Ruskem již nebude v zájmu těchto „nových kavkazských elit“ podnikat kroky nepřátelské ruským zájmům. Ve světle těchto procesů a uklidnění kavkazské situace rovněž poklesne úrovně migrace do zemí střední Evropy.

Stávající migrace podporující radikální islámskou ideologii bude marginalizována a nebude mít motivaci ani tolik možností podporovat odpor na Kavkaze. Nebude se jim také dařit indoktrinovat další Kavkazany, protože jejich skupiny již nebudou vnímány jako hlavní odpůrci Rusů. Zároveň přijdou i o podporu globálních islamistických sítí, protože pro ně nebude dosti lukrativní je financovat. I stará nacionalistická migrace ztratí důvod k intenzívní snaze získávání zdrojů skrze nelegální aktivity. Rovněž poklesne jejich zájem podporovat „novou nacionalistickou elitu“ vládnoucí na Kavkaze ve spolupráci s Rusy, protože ta je de facto odstrčila od potenciální moci. Kavkazané se sice bude nadále organizovat ve střední Evropě v etablovaných kriminálních sítích, nicméně jejich nebezpečnost a rozsah bude postupně utlumována a nebude natolik velkou hrozbou pro vnitřní bezpečnost. Kavkazané se začnou šířeji angažovat v legálních ekonomických aktivitách a nebude na ně nahlíženo jako na pátou kolonu zejména v zemích jako Rakousko, Česká republika či Německo.

5 Shrnutí

Předložený text se zabývá perspektivami kavkazského terorismu v regionu střední Evropy, který je geograficky vymezen na Rakousko, Německo, Českou republiku, Polsko a Slovensko. Za použití metody situačních scénářů neboli obrazů, jsou sestaveny tři obrazy budoucnosti a následně popsány nejpravděpodobnější sousledy událostí vedoucí k jejich naplnění. Časový horizont je stanoven jako dlouhodobý, konkrétně 10-15 let. Přistoupili jsme k vytvoření třech scénářů. První, kterému je věnováno nejvíc prostoru, je pesimistický s názvem „Kavkazské násilí ve střední Evropě“. Tento scénář počítá se značným rozsahem operací kavkazských teroristických skupin ve střední Evropě a zároveň jejich útočením na cíle v těchto zemích. Druhý, neutrální, scénář nazvaný „Pokračující opatrná přítomnost“ počítá s omezeným působením kavkazských skupin v oblasti a považování zemí střední Evropy jako týlové. Třetí scénář „Úpadek kavkazského terorismu“ je optimistický a počítá s utlumením i nepřímého působení kavkazských skupin.

Ve scénářích jsme určili klíčové události a směřování vývoje, jejichž naplnění povede k daným „obrazům“. Tyto události zároveň fungují jako signály či indikátory včasného varování, jež poukazují na možné naplnění daného scénáře. Jejich průběžným monitorováním tak budeme schopni představit si další vývoj a případně včas reagovat přijetím určitých opatření.

Klíčové indikátory k monitorování:

1) Podoba ruské strategie na Kavkazu: Tento indikátor je dle našeho názoru nejdůležitější. Vysoce represivní strategie či dokonce válka spíše povede k naplnění pesimistického scénáře.

2) Pozice islamistů na severním Kavkaze: Pokud islamisté budou dominantním proudem na úkor proudů nacionalistických v boji proti Rusům, může to výrazně ohrozit dle našeho scénáře bezpečnost států střední Evropy.

3) Podoba kavkazské migrace v zemích střední Evropy: Je třeba sledovat složení migrace, jejich politickou a náboženskou afiliaci a případně i napojení na globální islamistické sítě. Působení islamistů a pozdější indoktrinace se může snadno stát bezpečnostní hrozbou (např. fenomén osamělých vlků).

4) Reakce států střední Evropy na aktivity Kavkazanů: Náhlé represivní akce, zvláště po periodě určité tolerance aktivit Kavkazanů z geopolitických důvodů, mohou vyvolat vlnu nevole a zapříčinit útočení na cíle v zemích střední Evropy.

6 Seznam použitých zdrojů

Grasseová, M. a kol. (2012): Analýza podniku v rukou manažera. Brno: BizBooks, 2. vydání.

Clark, R. M. (2004): Intelligence analysis. A target-centric approach. CQ Press, Washington.

US Goverment (2009): A Tradecraft Primer: Structured Analytic Techniques for Improving Intelligence Analysis. On-line text, (cit. 2014-01-15). (http://www.scip.org/files/Resources/Trade-Craft-Primer.pdf)

Vatchgaev, M. (2012): Violence in Ingushetia Continues Upswing. Eurasia Daily Monitor Vol. 9, No. 229. On-line text, (cit. 2014-01-15). (http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews%5Bswords%5D=8fd5893941d69d0be3f378576261ae3e&tx_ttnews%5Ball_the_words%5D=caucasus%20emirate&tx_ttnews%5Bpointer%5D=2&tx_ttnews%5Btt_news%5D=40250&tx_ttnews%5BbackPid%5D=7&cHash=3fc9200014a77333fec01d870d07bc08#.UtZ7ufTuLT-)

Kolektiv autorů (nepublikováno): Vliv Kavkazského emirátu na bezpečnost států střední Evropy. Výzkumná zpráva z projektu „Perspektivy vztahu Kavkazského emirátu ke střední Evropě“ konajícího se 26. 8. a 28. 8. 2013 na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Mareš, M. (2011): Terrorism-Free Zone in East Central Europe? Strategic Environment, Risk Tendencies, and Causes of Limited Terrorist Activities in the Visegrad Group Countries. Terrorism and Political Violence,  Vol. 23, No. 2, pp. 233-253.

BfV (2011): Verfassungsschutzbericht 2011. On-line text, (cit. 2014-01-15). (http://www.verfassungsschutz.de/download/vsbericht-2011.pdf)

BVT (2012): Verfassungsschutzbericht 2012. (cit. 2014-01-15). (http://www.bmi.gv.at/cms/BMI_Verfassungsschutz/BVT_VSB_2012_V20120608_online.pdf)

Kavkazcenter.com. 2014. On-line text, (cit. 2014-01-15). (http://www.kavkazcenter.com/eng/)

Knysh, Alexander (2009): The Caucasus Emirate: Between Reality and Virtuality. Keyman Program in Turkish Studies. Working Paper Series. On-line text, (cit. 2014-01-15). (http://www.bcics.northwestern.edu/documents/workingpapers/Keyman_09-001_Knysh.pdf)

Hahn, Gordon M. (2011): Getting the Caucasus Emirate Right. CSIS Report. On-line text, (cit. 2014-01-15). (http://csis.org/files/publication/110930_Hahn_GettingCaucasusEmirateRt_Web.pdf)

Souleimanov, E. (2011): The Caucasus Emirate: Genealogy of an Islamist Insurgency. Middle East Policy, Vol. 18, No. 4, pp. 155-168.

Stratfor (2011a): Special Series: Division and Reversal in the Caucasus Emirate. On-line text, (cit. 2014-01-15). (http://www.stratfor.com/sample/analysis/special-series-division-and-reversal-caucasus-emirate)

Stratfor (2011b): Special Series: Consolidation of the Caucasus Emirate. On-line text, (cit. 2014-01-15). (http://www.stratfor.com/sample/analysis/special-series-consolidation-caucasus-emirate)

Blank, Stephen J. (ed. 2012): Russia’s Homegrown Insurgency: Jihad in the North Caucasus. Strategic Studies Institute, U. S. Army War College. On-line text, (cit. 2014-01-15). (http://www.strategicstudiesinstitute.army.mil/pdffiles/PUB1116.pdf)

video Fault Lines: On the Front Lines with the Taliban

Aktuálně


iDNES

    Warning: simplexml_load_file(http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss): failed to open stream: HTTP request failed! HTTP/1.1 503 Service Temporarily Unavailable in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file(): I/O warning : failed to load external entity "http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss" in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 41

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení

Anketa

Jaký bude osud Iráku?

Výsledky
Nahrávání ... Nahrávání ...

Spolupracujeme

Centrum pro bezpečnostní a strategická studia
C4SS
Jakub Janda
Project ARES