Perspektivy vývoje velké korupce v ČR

Kategorie Euroatlantický prostor, Právo a organizovaný zločin, Studie | Autor: Barbora Jelínková | 2. 4. 2012 | 21:10

Korupce- asi bychom v těchto dnech našli stěží téma, které je dnes aktuálnější.  Fenomén, který představuje patrně největší hrozbu vnitřní bezpečnosti České republiky je však ovlivňován mnoha proměnnými, které budou mít vliv i na jeho budoucnost. Právě tou budoucností se zabývá následující analýza.

Úvod

Korupce představuje jeden ze zásadních fenoménů, jenž negativně zasahuje do všech sfér a rovin společností a narušuje tak jejich žádoucí fungování. Korupční praktiky nevedou jen k deformaci hospodářské soutěže, neefektivní alokaci zdrojů či zpomalení ekonomického růstu, ale i k vytváření paralelních nedemokratických mocenských struktur, jež oslabují vládu práva a funkčnost veřejné správy. Korupce taktéž přispívá k posilování sociálních nerovností a ohrožuje základní lidská práva. Zpochybňováním a podkopáváním základních demokratických a tržních principů společnosti navíc vytváří prostor pro různé krajní a extremistické proudy. Korupce tak pro bezpečnost řady zemí ztělesňuje závažnou výzvu a Česká republika v tomto ohledu není výjimkou.

Předkládaná práce se zabývá zejména tzv. velkou korupcí, která bývá spjata především s praktikami nejvyšších politických představitelů. Korupce se v české společnosti v posledních letech stala silně akcentovaným tématem a řada nedávných korupčních kauz politických činitelů poukazuje na závažnost problematiky. Cílem práce je proto představit scénáře nastiňující dynamiku dalšího možného vývoje v této sféře, a to s výhledem k roku 2017.

Tomuto úvodu následuje objasnění metodologického pojetí práce, představení základních pojmů a potřebné vymezení záběru studie. Dále je stručně nastíněna situace ohledně korupce v ČR, na jejímž základě jsou identifikovány a představeny hlavní faktory určující její další vývoj, a to v rovině politické, společenské a z hlediska orgánů činných v trestním řízení. Následuje stěžejní část práce, tedy náčrt možných scénářů budoucího vývoje. Studie je zakončena závěrečným zhodnocením a shrnutím.

Metodologické pojetí

K tvorbě scénářů, jakožto příběhů o možných budoucnostech, lze přistoupit mnoha různými způsoby. Pro účely této studie byla zvolena technika pracující s tzv. hybnými silami (driving-force scenario), představená např. v pracích Clarka (2004: 184-185) či Nekolové (2006: 174-175).

Nejprve bude vymezena a charakterizována zkoumaná oblast.

Následně budou identifikovány stěžejní hybné síly, jež formují stav oblasti a jejichž vliv se dá očekávat i do budoucna. U každé takovéto síly (faktoru) bude stručně nastíněna současná dynamika a naznačeny směry dalšího možného vývoje.

Na základě kombinací různých působení hybných sil budou sestaveny jednotlivé scénáře. Zatímco první z nich (Scénář 1: „Pozvolná změna“) bude postaven na čisté extrapolaci trendů (tedy na prostém protažení síly i směru působení dosavadních faktorů), ostatní budou spočívat na kombinaci extrapolace s projekcí (v potaz tedy bude brána změna v intenzitě či směřování konkrétních faktorů) (viz Clark 2004: 176-177).

Autorka se rozhodla nezačlenit do studie extrémní formu scénáře, tzv. divokou kartu, jež počítá s událostí přehlušující všechny ostatní vize (Nekolová 2006: 176), protože v takovém případě by se řešení problému korupce stalo poněkud bezpředmětným. Vzhledem k povaze korupce také nebude brána v potaz úvaha o jejím naprostém vymýcení či naopak absolutním proniknutí společností, jež by se patrně rovnalo kolapsu společenských struktur. Proto (a i vzhledem ke zvolenému krátkodobému horizontu) budou navržené scénáře odrážet budoucnost s vyšší či nižší mírou velké korupce oproti současnému stavu.

Definice základních pojmů a vymezení záběru práce

Korupce je nejobecněji spjata se zneužitím postavení a z něj vyplývající moci za účelem získání nezaslouženého osobního prospěchu. Spočívá tak v nabídce či poskytnutí úplatku za účelem ovlivnění určitého jednání, nebo v přijetí tohoto úplatku, přičemž jeho forma nemusí být nutně finanční, může nabýt podobu prakticky jakéhokoli zvýhodnění (MVČR 2011: 5; Transparency International – TI 2008: 18).

Z výše uvedeného je zřejmé, že korupční jednání nabývá řady podob a může se odehrávat ve všech úrovních a sférách společnosti, v sektoru veřejném i soukromém. Z důvodu omezeného rozsahu se tato práce bude primárně zabývat tzv. velkou (či politickou) korupcí, jejíž výskyt vnímá společnost obzvláště palčivě, protože se na ní podílí nejvyšší političtí činitelé, tedy lidé, jež by měli jednat ve veřejném zájmu[1]. Tento typ korupce zpravidla nabývá podoby zpronevěry veřejných zdrojů či manipulace s veřejnými zakázkami, zahrnuje také snahy jednotlivců či firem veřejné i soukromé sféry nezákonným způsobem ovlivnit vládní politiku či tvorbu legislativy (Bažantová et al. 2007: 45; Vymětal 2006: 13-15).

Je třeba zmínit také dva jevy, které samy o sobě za korupci považovány nejsou, nicméně se pohybují na její hraně a vytváří pro ni živnou půdu – střet zájmů a (nekontrolovaný) lobbing. Střet zájmů představuje situaci, kdy se výkon určité funkce dostává nebo může dostat do rozporu se soukromým zájmem osoby zastávající tuto funkci. Lobbing jako takový je legální činností, kdy určitá skupina prosazuje své zájmy v rámci politického procesu. Nicméně v případě selhání legitimních prostředků lobby je v netransparentním prostředí snadné sáhnout k nástrojům ilegálním, čímž se hranice s korupcí smývá. Nedostatečná úprava těchto jevů tak vytváří příznivé klima pro bujení (velké politické) korupce, jež může nabývat podoby sofistikovanějších klientelistických vazeb propojujících politické elity s vlivnými podnikatelskými subjekty (Bažantová et al. 2007: 83; MVČR 2011: 5; TI 2008).

Vedle tematického zúžení je pro potřeby této práce nutné se také vhodně vypořádat s komplexností dané problematiky. Korupční klima, z něhož vyrůstají konkrétní korupční praktiky, je výsledkem dlouhodobého společenského a institucionálního vývoje, v němž hrají roli vlivy kulturní, sociální, ekonomické i politické. V možnostech studie není pojmout celou tuto šíři problematiky; autorka proto staví na pracích, jež se tématu takto komplexně věnují (např. Frič et al. 1999 či TI 2011), a zaměřuje se na korupci politických činitelů, jež sice samozřejmě také pramení z těchto dlouhodobých trendů, nicméně ji zásadně ovlivňují krátkodobější faktory a podléhá tak větší dynamice. Z tohoto důvodu jsou taktéž scénáře tvořeny pouze s pětiletým výhledem. Navíc právě z politické sféry vychází zásadní impulsy (ať již v podobě zákonů či změny politické kultury), jež jsou důležité pro případnou proměnu korupčního klimatu na celospolečenské úrovni.

Nutno také podotknout, že korupci (a zejména její sofistikovanější organizované formy) je vzhledem k jejímu utajovanému charakteru a zběhlosti zúčastněných aktérů velmi obtížné zadokumentovat a prokázat (MVČR 2007: 10). Řada korupčních praktik, včetně těch s účastí politických činitelů, proto zůstává neodhalena, nebo je jejich vyšetřování odloženo či není případně vůbec zahájeno. Na stav korupce v politické sféře a jeho závažnost tak poukazují zejména výstupy Bezpečnostní informační služby ČR, relevantních nevládních organizací (Transparency International, Oživení) nebo činnost médií v odhalování a upozorňování na možné kauzy, jichž se bude autorka držet. Faktory ovlivňující velkou korupci byly taktéž vyextrahovány na základě studia výstupů relevantních institucí a další literatury.

Současný stav a faktory ovlivňující vývoj velké korupce

Současný stav

Jak již bylo naznačeno, současný stav korupce v ČR je výsledkem dlouhodobého vývoje sahajícího před rok 1989, jenž byl následně ovlivněn transformačním procesem. Důležitou změnou je pokles drobné každodenní korupce, za předchozího režimu koncentrované zejména do oblasti služeb. V posledních letech jsme pak především svědky úbytku malé administrativní korupce s tím, jak dochází k profesionalizaci fungování veřejné správy, a přesunu korupčních praktik především do politické a hospodářské sféry. Nárůst organizovanosti a sofistikovanosti klientelistických vazeb značně znesnadňuje jejich odhalování (Frič 1999: 100; TIC 2008: 25).

Transparency International (2006: 11) hovoří o nárůstu počtu případů zneužívání moci politickými představiteli a vlivu klientelistických kartelů na demokratičnost rozhodování i legislativní proces. O nestandardních praktikách podnikatelsko-lobbistických skupin a jejich vlivu na tvorbu legislativy či klientelismu využívajícího vazby na veřejnou správu, justici i policii opakovaně hovoří také výroční zprávy BIS (2009; 2010; 2011).

Řada silně medializovaných afér postavených na podezření (a v některých případech i obvinění) vrcholných politiků z korupce v posledních letech tento trend, zdá se, potvrzuje. Za Topolánkovy vlády byla silně diskutována např. tzv. Toskánská aféra, poukazující na propojení lobbistů blízkých ČEZ a představitelů vládních stran a z toho plynoucí možný vliv na přijetí zákona o emisních povolenkách, či kauza tehdejšího ministra dopravy Řebíčka spojená s podezřelými transakcemi při prodeji jeho stavební firmy (ČT24 2011; iDnes.cz 2009). Současná vláda premiéra Nečase se taktéž potýká s řadou afér, namátkou lze jmenovat např. kauzu exministra životního prostředí Drobila, naznačující možnost existence korupčního vzorce spojeného s financováním politických stran a veřejnými zakázkami, či aféry kolem vládní strany Věci veřejné spojené s jejich vnitřním financováním či plánem jejich neformálního lídra Bárty na propojení politiky s ekonomickou mocí[2] (E15.cz 2011; iDnes.cz 2011a).

Faktory ovlivňující vývoj velké korupce

Politické faktory

Korupce je téma se silným politickým nábojem, čehož politické strany často využívají zejména před volbami. Boj proti ní byl znovu vynesen do popředí zájmu ve volebním roce 2010, kdy kampaň založená právě především na tomto tématu dostala do Poslanecké sněmovny ČR stranu Věci veřejné[3] (TI 2010: 18). Do budoucna lze u tohoto faktoru korupce jako politické téma zvažovat jeho zachování či dokonce posílení z důvodu dalšího množství afér politiků. Naopak útlum jeho důležitosti by krom zlepšení korupčního klimatu mohl být spjat např. s rapidním zhoršením ekonomické situace v souvislosti s probíhající krizí, čímž by pozornost lidí mohla být přesunuta spíše k jejich vlastním socio-ekonomickým obtížím a politikům by bylo umožněno předkládání zástupných, v danou situaci stěžejních, ekonomických témat[4].

Za stavu neprůhledných vztahů uvnitř stran a do značné míry zakonzervovaného stranického rozložení v Parlamentu může úspěch nových stran, posílených právě i tematizací korupce, vést k deblokaci stávajícího systému. Krom Věcí veřejných v posledních volbách slavila roku 2006 úspěch Strana zelených, do budoucna slibuje boj proti korupci iniciativa podnikatele Babiše. Krom čistě protikorupčních stran se otevírá prostor i dalším novým (či navrátivším se) subjektům[5], v případě rostoucího znechucení veřejnosti by sympatie mohly získat i extremistické síly (iDnes.cz 2011b; Mareš 2006; TI 2006: 51). Trend tohoto faktoru rozložení politických sil tak směřuje k nástupu nových stran na politickou scénu, nicméně v případě vzrůstu apatie společnosti by rozložení mohlo zůstat víceméně zachováno bez větších změn.

Důležitým je taktéž faktor vnitřního fungování politických stran, jež je narušováno neprůhledným financováním a svázáním jejich členů nejrůznějšími protislužbami. Vnitrostranická korupce znemožňuje rekrutaci nových elit na základě zkušeností či odbornosti. Množství korupčních skandálů stávajícího Nečasova kabinetu již vedlo k obměně představitelů řady vládních postů (Oživení 2011; TI 2006). Výhledově tak může sílit tlak na posilování politické kultury a vnitřní očistu stran, naopak v případě rezignace občanů na politické dění a útlumu činnosti nevládních organizací a médií by byl vnitrostranický klientelismus spíše umocněn.

Do značné míry závislým na předchozích faktorech je faktor politické vůle prosazovat změny vedoucí ke zlepšení korupčního prostředí. Koncepční protikorupční dokumenty jsou přijímány od roku 1998, nicméně dle Transparency International (2011: 35-40) došlo za Topolánkovy vlády k narušení a faktickému rozpadu odborných kapacit zabývajících se touto problematikou. Nová protikorupční strategie přijatá současnou vládou pro období let 2011 a 2012 opět obsahuje důležitá témata, jež se dlouho nedaří řádně legislativně upravit, a to především otázku regulace lobbingu či zprůhlednění financování politických stran. Pozitivně je hodnoceno zejména projednání novely zákona o veřejných zakázkách, od počátku letošního roku bylo také zahájeno jednání o vytvoření návrhu etického kodexu pro poslance nebo o novém úřadu dohlížejícím právě na financování stran. Problematickou naopak zůstává slabá úprava střetu zájmů (iDnes.cz 2012; Oživení 2011; Vláda ČR 2012). Do budoucna je tak nastaven trend přijímání alespoň těch nejdůležitějších norem, na druhou stranu jejich efekt může být tlumen případnými novelizacemi i pod tlakem zájmových skupin, obzvlášť pokud nadále bude chybět regulace lobbingu.

Společenské faktory

Důležitým faktorem je role veřejnosti ve smyslu toho, jaká nálada vůči korupčnímu klimatu v ní zavládne a zda a jakým způsobem se projeví při volbách. Zatímco předvolební sliby v roce 2010 o boji s korupcí vyvolaly u společnosti pozitivní ohlas, nedávné průzkumy ukazují, že snahám Nečasovy vlády korupci důkladně potírat už důvěřuje málokdo. Lidé navíc čím dál více vnímají korupci jako jeden z nejvážnějších problémů naší země, přičemž právě sféru politických stran chápou jakožto nejvíce zkorumpovanou. Rozhořčení společnosti patrně roste, nicméně protest proti korupci svolaný odboráři loni na podzim vyvolal relativně malý zájem veřejnosti (GfK 2010; iDnes.cz 2011c; STEM 2012; TI 2011: 32-33). Do budoucna však nelze vyloučit možnost mobilizace protikorupčních nálad, jež se mohou projevit i většími protesty a přetavit se do upřednostnění nových a protikorupčních stran při volbách. Medializace dalších korupčních kauz může vést naopak i k rezignaci a jistému přijetí korupce jakožto systémového jevu, což by se mohlo projevit i nižší volební účastí. Variantou je i propojení znechucení veřejnosti s pochybami ohledně demokratického zřízení, jež by mohlo vytvořit prostor pro populistické a extremistické proudy.

Významnou roli sehrává v boji proti korupci občanská společnost, a to především v oblasti veřejné kontroly fungování státu a jeho orgánů. V souvislosti s volbami 2010 a z pohledu veřejnosti neuspokojivou situací po nich vzrostl zájem o protikorupční problematiku a došlo tak k jisté aktivizaci občanského sektoru (nově vznikla např. sdružení Vyměňte politiky či Veřejnost proti korupci). Důležitou je spolupráce ministerstev s neziskovými organizacemi při přípravě zákonů, kterou deklaruje i nová protikorupční strategie vlády, nicméně výsledná podoba se od připomínek neziskového sektoru samozřejmě může dost lišit (např. zákon o střetu zájmů, novela zákona o veřejných zakázkách) (Oživení 2011; TI 2011: 180-182). Krom pokračování v naznačeném trendu se dá uvažovat o úspěšné mobilizaci veřejnosti občanskými iniciativami a zlepšení spolupráce s politickými představiteli, či naopak o útlumu činnosti sektoru.

Dalším důležitým nástrojem veřejné kontroly jsou média. O korupčních kauzách nejen informují, ale aktivně se podílí i na jejich odhalování, byť časově náročné investigativní práci se věnují pouze jednotlivci. Vzhledem k malému počtu korupčních kauz zakončených soudní dohrou je otázkou, do jaké míry jsou aféry skandalizované, nebo zda spočívají na seriózní investigativní práci. Do budoucna lze zvažovat buď setrvání a posílení investigativní činnosti, nebo naopak směřování k bulvarizaci či předkládání zástupných témat v případě zvýšeného politického tlaku na představitele médií (Baloun 2008: 48; TI 2011: 168-169).

Faktor práce orgánů činných v trestním řízení

Správné fungování orgánů činných v trestním řízení (tedy soudů, státních zástupců a Policie ČR) je pro efektivní potírání korupce naprosto nezbytnou podmínkou, která ale v ČR není dostatečně naplňována. Nejzávažnější případy se k soudu zpravidla vůbec nedostanou a u prokázaných případů jsou ukládány pouze mírné tresty. Za rok 2009 bylo z úplatkářství obžalováno 102 osob, z toho 80 odsouzeno, což vzhledem k odhadované míře korupce v ČR svědčí o její značné latenci. Problémem je často špatná spolupráce a neshody mezi státními zástupci a Policií, ale i nekompetentnost a nedostatečná specializace pracovníků (MVČR 2011: 11; TI 2011). Orgány taktéž v citlivých kauzách čelí politickým tlakům, přičemž výroční zpráva BIS za rok 2010 hovoří přímo o kontaktech „..představitelů justice na osoby z kriminálního prostředí či existenci klientelistických vazeb, které mohou závažným způsobem ovlivnit průběh soudního řízení.“ (BIS 2011: 11). Výhledově lze krom stagnace zvažovat z důvodu zintenzivnění tlaků větší ochromení práce orgánů, naopak v případě získání větší nezávislosti a lepšího vzdělávání pracovníků by mohla úspěšnost objasnění případů korupce vzrůst.

Scénáře

Scénář 1: Pozvolná změna

Objevují se další podezření z korupčního chování vysokých politických činitelů, na jejichž odhalování a následné skandalizaci se aktivně podílejí média. Orgány činné v trestním řízení nadále čelí tlakům, politicky citlivé kauzy tak zůstávají neřešeny. Nespokojenost veřejnosti stále narůstá, což se při dalších volbách do Poslanecké sněmovny odrazí i na vysoké volební účasti. Boj proti korupci přitom představuje stěžejní bod předvolebních kampaní.

Úspěch slaví především nové protikorupční strany, ale i jiné menší strany na pravé i levé části spektra, těžící z kritiky dosavadního establishmentu. Naopak některé bývalé vládní strany propadnou. Fragmentace a značná rozdílnost politické orientace stran znesnadňuje dohodu, nové menší subjekty tak zůstávají závislé na spolupráci s většími zavedenými stranami. To do značné míry otupuje snahy prosazovat důležitá protikorupční opatření, nicméně ta klíčová (zprůhlednění financování politických stran, zpřísnění úpravy střetu zájmů, novela zákona o veřejných zakázkách) jsou přijata, přičemž na jejichž přípravě se významně podílí i představitelé neziskového sektoru. Některé normy ale nadále chybí (regulace lobbingu). Klientelistické vazby uvnitř větších stran přetrvávají, nové menší subjekty ale staví na transparentnějších vnitrostranických procesech. To vytváří jistý tlak na pozvednutí politické kultury, změny jsou nicméně pomalé. Sníží se míra ovlivňování práce justice a policie, k zásadnějšímu zefektivnění jejich činnosti ale může dojít až v dlouhodobějším horizontu.

Scénář 2: Směřování k systémové korupci[6]

Silný propad hospodářství státu v důsledku trvající krize obrátí pozornost občanů spíše k vlastním finančním potížím. Neustálá skandalizace korupčních kauz a jejich trvající neřešení přispívá ke společenskému klimatu, kdy se zdá korupce všemocná. Převládá tak rezignace a apatie, což se projeví sníženým zájmem lidí o politiku a tedy i slabou volební účastí. Rozložení politických sil v Parlamentu tak zůstává spíše zakonzervováno, případné nové subjekty mají pouze marginální vliv.

Oslabený zájem veřejnosti o politické dění nevytváří tlak na vnitřní očistu politických stran, vnitrostranický klientelismus je tak spíše umocněn, podobně zesiluje i prorůstání politiky s podnikatelskými subjekty. Vliv neregulované lobby se zvyšuje, což se projevuje mimo jiné i stálou manipulací s veřejnými zakázkami či snahami změkčit právní rámec. Přijaté protikorupční normy se tak pod vlivem řady novelizací stávají bezzubými. Stejně tak řešení korupčních případů je pod zesíleným politickým tlakem ochromeno, korupční problematika je celkově upozaďována. Média se bulvarizují, neplní dostatečně roli informátora veřejnosti a spíše předkládají zástupná témata. S poklesem zájmu veřejnosti dochází k částečnému útlumu činnosti občanského sektoru.

Následující dva scénáře jsou založeny na předpokladu značného mobilizačního potenciálu problému rozsáhlé korupce (Frič 1999: 115). Neustálá medializace a skandalizace korupčních kauz na nejvyšší úrovni může vyvolat vlnu silných protestů, stávek či dokonce sociálních nepokojů, které povedou k odstoupení (či pádu) vlády. Rychlost této změny přitom nahrává novým politickým subjektům či silám, které by za běžných okolností nedisponovaly tak značnou podporou veřejnosti. Scénáře se nicméně odlišují charakterem protestů a nálady, jež vede ke změně vládní garnitury, i následným vývojem.

Scénář 3: Náhlá změna (pozitivní)

Protesty a stávky různých skupin společnosti, vyvolané neustále vzrůstajícím množstvím korupčních afér nejvyšších politických činitelů, jež zůstávají bez postihu, jsou doprovázeny nárůstem občanské aktivity veřejnosti. Vzniká řada občanských iniciativ s cílem pozvednout politickou kulturu v zemi, stejně tak média zesilují svou investigativní činnost a podílejí se na odhalování nekalých praktik. Pod tímto tlakem vláda nakonec odstoupí a konají se předčasné volby.

Ty vynesou do Poslanecké sněmovny nové politické subjekty se silně protikorupčním programem, nicméně různé politické orientace (podobně jako ve Scénáři 1). Strany ale pod dojmem předchozích událostí hledají a vytváří společnou platformu pro prosazování důležitých protikorupčních opatření, k jejichž formulaci jsou přizváni hlavní reprezentanti neziskového sektoru a na jejichž dodržování dohlíží také média. Krom zprůhlednění financování politických stran je upravena i regulace lobbingu, čímž dojde k oslabení klientelistických sítí, jež jsou už tak narušeny nástupem nových nezavedených politických subjektů. Etický kodex poslanců přispívá ke zlepšení politické kultury, pod tlakem nových stran je prováděna vnitřní očista politiky a zvyšuje se transparentnost stranických procesů. Redukce tlaků na činnost justice a policie posiluje jejich nezávislost a jsou tak položeny základy pro zefektivnění jejich fungování. Vládní politika si obecně získá větší důvěru veřejnosti a situace ve společnosti se tak stabilizuje.

Scénář 4: Náhlá změna (negativní)

Protesty a stávky doprovázené i sociálními nepokoji, jež reagují na kumulující se politické korupční skandály, jsou v tomto případě spojené spíše s občanskou pasivitou veřejnosti. Protestní akce jsou tak spíše projevem frustrace, kdy některé skupiny ve společnosti začínají silněji zpochybňovat tržní principy a demokratické zřízení. Volání po vládě pevné ruky otevírá pole působnosti populistickým a extremistickým silám, nabízejícím jednoduchá řešení.

Pod tímto společenským tlakem dojde ke krizi ve vládní koalici, přičemž několik tzv. „přeběhlíků“ umožní vládu nakonec svrhnout. V předčasných volbách získají důvěru veřejnosti krom protikorupčních stran právě i některé subjekty z krajních částí politického spektra. Nové politické strany se shodnou na potřebě přijetí řady protikorupčních opatření, z nichž ta nejdůležitější jsou skutečně implementována. Zvýší se také tlak na transparentnější fungování stran, zároveň dojde i k redukci politického zasahování do činnosti policie a justice. Nicméně v jiných oblastech nejsou politické subjekty ochotny s představiteli extremistických stran spolupracovat. V závislosti na konečném rozložení sil tak hrozí další politická krize.

Občanský sektor začíná svou činnost orientovat především na ochranu základních demokratických principů, jež jsou ohrožovány extremistickými náladami sílících segmentů společnosti. V tomto směru působí i řada médií, byť některá jsou napojena na extremistické síly. Společností se začíná šířit další vlna nespokojenosti a frustrace, spojená s novým poklesem zájmu o politiku.

Závěr

Nejprve je nutno zdůraznit, že výše nastíněné scénáře vývoje velké korupce v ČR nelze chápat jako jasné předpovědi o jejím budoucím stavu. Jak bylo zmíněno, daná problematika je ovlivňována relativně rychle měnícími se silami (především politickými a společenskými), a tudíž podléhá značné dynamice. Úmyslem autorky tak bylo především za pomoci různé kombinace identifikovaných stěžejných faktorů čtenáři předestřít široké spektrum možných budoucností, z nichž se ale pravděpodobně ani jedna neodehraje přesně v duchu konkrétního scénáře. Čtenář je tak spíše veden k uvědomění si hlavních problémových bodů zkoumané oblasti.

Vzhledem ke krátkému stanovenému horizontu (k roku 2017) bude pro vývoj velké korupce v ČR zásadní především výsledek dalších voleb do Poslanecké sněmovny a následně přijatá vládní politika. Nutné samozřejmě ale bude sledovat vývoj situace vedoucí k volbám i dynamiku, která jim bude následovat, a to zejména v oblastech:

formování nových politických subjektů, jejich programu (odrážejícímu poptávku veřejnosti) a vnitřního fungování;

politiky a fungování stávajících stran;

veřejnosti, jejích postojů a citlivosti vůči tématu korupce a občanské aktivitě/pasivitě;

roli občanské společnosti jakožto nástroje veřejné kontroly;

médií, a to zejména jejich investigativní práce;

možnosti orgánů činných v trestním řízení fungovat efektivně a nezávisle na politických tlacích. 

Matice scénářů

SCÉNÁŘ 1„Pozvolná změna“ SCÉNÁŘ 2„Směřování k systémové korupci“ SCÉNÁŘ 3„Náhlá změna (pozitivní)“ SCÉNÁŘ 4„Náhlá změna (negativní)“
korupce jako
politické téma
korupce silně
akcentována
oslabení náboje pod
vlivem rapidního zhoršení
ek. situace, zástupná
témata
pod vlivem neustálých
skandálů silný politický
a mobilizační náboj
pod vlivem neustálých
skandálů silnýmobilizační náboj
rozložení
politických sil
fragmentace politického
spektra, zvolení nových
subjektů včetně
protikorupčních stran
spíše zakonzervování
pol. rozložení sil, nové
subjekty pouze slabé postavení
pod tlakem veřejnosti a
nakumulovaných skandálů
předčasné volby, nové
subjekty, deblokace systému
kumulace skandálů, předčasné
volby, nové subjekty včetně
zastoupení populistických
až extremistických sil
vnitřní fungování
politických stran
trvalý tlak na odchod
činitelů zapletených do
kauz, situace uvnitř
stran bez větších změn
menší zájem veřejnosti
o politiku poskytuje prostor
k umocnění klientelismu
uvnitř stran
tlak nových pol. subjektů
na vnitřní očistu stran,
pozvolné zlepšování a větší
transparentnost
tlak na transparentnější
fungování pol. stran
politická vůle vůle nových subjektů
ke změně, ale neschopnost
shodnout se, přijetí
nejdůležitějších norem
nezájem prosazovat zásadní
změny, silný vliv neregulované
lobby, tlak na změkčení
právního rámce
zájem nových pol. stran
na přijetí důležitých
protikorupčních opatření
přijetí důležitých
protikorup.opatření, ale neochota spolupráce s extr. subjekty v jiných oblastech
role veřejnosti růst nespokojenosti,
vysoká volební účast,
upřednostnění nových
politických subjektů
pod vlivem neustálé
skandalizace kauz a ek.
problémů převládne apatie,
nízká volební účast
mobilizace protikorupčních
nálad,  protivládní
protesty a stávky, s nástupem
nové vlády uklidnění
znechucení veřejnosti, protesty a soc. nepokoje,
občanská pasivita, částečný příklon
k populistickým řešením
role občanské
společnosti
důležitá role obč. sektoru,
po volbách účast na přípravě
stěžejních norem
pokles zájmu veřejnosti,
útlum činnosti občanského
sektoru
mobilizace společnosti pomocí
řady občanských iniciativ,
spolupráce s novou vládní
garniturou
obč. sektor působí
nejprve proti korupčním
skandálům, poté proti
extr. silám
role médií krom informační role nárůst
investigační práce, nadále
skandalizace největších kauz
bulvarizace médií,
pod politickým tlakem
předkládání zástupných témat
posílení investigativní činnosti,
odhalování kauz a jejich
silná medializace
některá média napojena
na extr. síly, jinak tlak
na investigativní činnost
fungování orgánů
činných v tr. řízení
„velké ryby“ nadále unikají, po volbách tlak na větší
nezávislost činnosti orgánů,
zesílení politických tlaků,
ochromení řešení korupčních
případů
větší nezávislost orgánů,
zefektivnění činnosti
větší nezávislost orgánů,
zefektivnění činnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Seznam literatury:

(všechny internetové zdroje ověřeny k 15. 1. 2012)

Baloun, V. (2008): Ekonomická kriminalita (s důrazem na finanční), in: Cejp, M. (et al.): Variantní scénáře vybraných druhů kriminality, Praha, IKSP, on-line text (http://www.ok.cz/iksp/docs/349.pdf).

Bažantová, I. (et al., 2007): Lobbing a korupce při tvorbě veřejné politiky, Praha, Prospektum.

BIS (2009): Výroční zpráva 2008, on-line text (http://www.bis.cz/n/2009-08-31-vyrocni-zprava-2008.html).

BIS (2010): Výroční zpráva 2009, on-line text (http://www.bis.cz/n/2010-06-16-vyrocni-zprava-2009.html).

BIS (2011): Výroční zpráva 2010, on-line text (http://www.bis.cz/n/2011-09-07-vyrocni-zprava-2010.html).

Clark, R. M. (2004): Intelligence Analysis: A Target-Centric Approach, Washington. CQ Press.

ČT24 (2011): Stamiliony Aleše Řebíčka si bere na paškál sněmovní výbor, ČT 24, 21. 11. 2011, on-line text (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/153986-stamiliony-alese-rebicka-si-bere-na-paskal-snemovni-vybor/).

E15.cz (2011): Údajné podplácení Michálka Drobilem bude znovu řešit policie, E15.cz, 16. 11. 2011, on-line text (http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/udajne-podplaceni-michalka-drobilem-bude-znovu-resit-policie-718079).

Frič, P. (et al., 1999): Korupce na český způsob, Praha, Nakladatelství G plus G.

Frič, P. (1999): Korupční klima v ČR, in: Frič, P. (et al.): Korupce na český způsob, Praha, Nakladatelství G plus G, s. 73-115.

GfK (2010): Tisková zpráva. Nejzkorumpovanější jsou politické strany, GfK Czech, 6. 4. 2010, on-line text (http://www.gfk.cz/imperia/md/content/gfkpraha/press/2010/100406_nejzkorumpovanejsi_jsou_politicke_strany.pdf).

iDnes.cz (2009): Politici a lobbisté ČEZ se „náhodně“ sešli na dovolené, iDnes.cz, 28. 7. 2009, on-line text (http://zpravy.idnes.cz/politici-a-lobbiste-cez-se-nahodne-sesli-na-dovolene-fhr-/domaci.aspx?c=A090727_230056_domaci_anv).

iDnes.cz (2011a): Bárta šel do politiky kvůli zakázkám, vyplývá z jeho tajného plánu, iDnes.cz, 7. 4. 2011, on-line text (http://zpravy.idnes.cz/barta-sel-do-politiky-kvuli-zakazkam-vyplyva-z-jeho-tajneho-planu-p9y-/domaci.aspx?c=A110407_194147_domaci_cem).

iDnes.cz (2011b): Babišův „boj s korupcí“ funguje, důvěřuje mu až třetina lidí, iDnes.cz, 9. 12. 2011, on-line text (http://zpravy.idnes.cz/babisuv-boj-s-korupci-funguje-duveruje-mu-az-tretina-lidi-pzs-/domaci.aspx?c=A111208_211326_domaci_brd).

iDnes.cz (2011c): Odborářů do Prahy přijelo málo. Neúspěch nepřiznali, lidé se prý bojí, iDnes.cz, 25. 11. 2011, on-line text (http://zpravy.idnes.cz/odboraru-do-prahy-prijelo-malo-neuspech-nepriznali-lide-se-pry-boji-1p3-/domaci.aspx?c=A111125_100553_domaci_jw).

iDnes.cz (2012): Nový úřad ohlídá, kde vzaly strany peníze. Kampaně limit nedostanou

, iDnes.cz, 4. 1. 2012, on-line text (http://zpravy.idnes.cz/novy-urad-ohlida-kde-vzaly-strany-penize-kampane-limit-nedostanou-102-/domaci.aspx?c=A120104_173112_domaci_kop).

Mareš, M. (2006): Vliv korupce na evropské systémy politických stran, in: Dančák, B. – Hloušek, V. – Šimíček, V. (eds.): Korupce. Projevy a potírání v České republice a Evropské unii, Brno, Mezinárodní politologický ústav, s. 45-51.

MVČR (2011): Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012, on-line text (http://www.mvcr.cz/clanek/uplna-verze-strategie-vlady-v-boji-proti-korupci-na-obdobi-let-2011-a-2012.aspx).

MVČR – Odbor bezpečnostní politiky (2007): Zpráva o korupci v České republice v letech 2005 – 2006 a o plnění Aktualizovaného vládního programu boje proti korupci, on-line text dostupný z (http://www.mvcr.cz/clanek/dokumenty-a-legislativa-830237.aspx).

Nekolová, M. (2006): Scénáře, in: Potůček, M. (ed.): Manuál prognostických metod, Praha, SLON, s. 173-179.

Oživení (2011): Zpráva o boji proti korupci v ČR za rok 2011, on-line text (http://www.bezkorupce.cz/wp-content/uploads/2011/12/zprava_oziveni_protikorupci_2011.pdf).

STEM (2012): Upřímné snaze Nečasovy vlády o snížení míry korupce v ČR věří méně občanů než před rokem, STEM, 2. 1. 2012, on-line text (http://www.stem.cz/clanek/2312).

Transparency International – Česká republika (2006): Transparentní procesy v politickém rozhodování, on-line text (http://www.transparency.cz/doc/tppr_sbornik_studii.pdf).

Transparency International – Česká republika (2008): Korupce a protikorupční politika ve veřejné správě, on-line text (http://www.transparency.cz/doc/vzdelavani_skripta2008_1.pdf).

Transparency International – Česká republika (2010): Výroční zpráva 2010, on-line text (http://www.transparency.cz/doc/zakladni_dokumenty/TIC_VZ10_CZ_www.pdf).

Transparency International – Česká republika (2011): Studie národní integrity, on-line text (http://www.transparency.cz/doc/TIC_Studie_narodni_integrity_www.pdf).

Vymětal, P. (2006): Typologie korupce, in: Dančák, B. – Hloušek, V. – Šimíček, V. (eds.): Korupce. Projevy a potírání v České republice a Evropské unii, Brno, Mezinárodní politologický ústav, s. 13-30.



[1] Mimo hlavní záběr studie tak stojí tzv. malá (administrativní) korupce, korupce na komunální úrovni či korupční praktiky zasahující orgány justice či policie (byť ty budou do scénářů vstupovat v podobě hybných sil).

[2] Jedná se o čistě subjektivní výběr autorky, jenž má doložit zmíněný vývojový trend.

[3] Hovoříme o vzniku protestních antikorupčních stran (Mareš 2006: 48)

[4] Faktor ekonomické situace nebyl vyčleněn v této práci samostatně, protože působí relativně stabilně na pozadí, nicméně v případě jeho rapidní změny, tak jak je uvažována v tomto případě, by mohl vývoj korupce ovlivnit. Autorka jej tak nepovažuje za případ předpovědi, ale spíše projekce, z důvodu jeho zmíněného trvalého působení.

[5] Např. Paroubkovi Národní socialisté – levice 21. století.

[6] Dle Vymětala (2006: 28) je systémová korupce všudypřítomná a institucionalizovaná forma korupce podporovaná státem, založená na symbióze státních institucí a klientských sítí.

video Fault Lines: On the Front Lines with the Taliban

Aktuálně

ČT 24

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/rss/hlavni-zpravy/:1: parser error : Document is empty in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/rss/hlavni-zpravy/:1: parser error : Start tag expected, '<' not found in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: ^ in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 25

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 27

iDNES

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: Couldn't resolve host name in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file(http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss) [function.simplexml-load-file]: failed to open stream: operation failed in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: simplexml_load_file() [function.simplexml-load-file]: I/O warning : failed to load external entity "http://idnes.cz.feedsportal.com/c/34387/f/625936/index.rss" in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 39

    Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /mnt/data/accounts/s/sekuritaci/data/www/www/www/wp-content/themes/sekuritaci/sidebar.php on line 41

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení

Anketa

Jaký bude osud Iráku?

Výsledky
Nahrávání ... Nahrávání ...

Spolupracujeme

Centrum pro bezpečnostní a strategická studia
C4SS
Jakub Janda
Project ARES